Paul Engelmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paul Engelmann
Paul Engelmann
Paul Engelmann
Narození 14. června 1891
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. února 1965 (ve věku 72 let)
Tel Aviv
IzraelIzrael Izrael
Vzdělání Technická univerzita Vídeň
Povolání architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Engelmann (14. června 1891, Olomouc[1]5. února 1965, Tel Aviv) byl izraelský architekt a filozof moravského původu, který je dnes nejvíce znám pro své přátelství s architektem a filozofem Ludwigem Wittgensteinem.

Mládí a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v asimilované židovské rodině žijící v Olomouci, jako nejstarší ze tří dětí. Nešlo o nijak zámožnou rodinu. Jeho otec při obchodování zbankrotoval, takže musel pracovat jako pojišťovací agent.[2] Po absolvování olomouckého německého gymnázia odešel do Vídně studovat architekturu na Vídeňskou technickou univerzitu k Adolfu Loosovi, uznávanému rakouskému architektovi moravského původu. Studia na rok přerušil a pracoval jako sekretář novináře Karla Krause. V roce 1915 se Engelmann stal diplomovaným architektem. Vojenské služby v první světové válce byl ze zdravotních důvodů (po prodělané tuberkulóze) zproštěn, za což byl jako pacifista vděčný. Válečná léta proto ve značném rozsahu trávil v Olomouci. Díky tomu se roku 1916 seznámil s Ludwigem Wittgensteinem, který v Olomouci několik měsíců navštěvoval školu pro dělostřelecké důstojníky.

Wittgenstein, Engelmann a spolu s nimi také pozdější uznávaný advokát Jindřich Groag tehdy tvořili nerozlučnou trojici. Na pozadí válečných útrap přemýšleli o smyslu života, společně četli Bibli a knihy Lva Tolstého. Přátelství mezi Engelmannem a Wittgensteinem trvalo až do roku 1928.

Mezi roky 19261928 žil ve Vídni, následně se vrátil do rodné Olomouce. Ve Vídni, v Olomouci a v Ostravě po něm zůstalo několik úspěšně realizovaných projektů.[2][3][4]

Odchod do mandátní Palestiny[editovat | editovat zdroj]

Po smrti své matky se v roce 1934 pod vlivem rostoucího politického napětí v sousedním Německu odstěhoval do tehdejší Palestiny. Usadil se v Tel Avivu, kde se živil jako návrhář nábytku. Jako filozof se hojně věnoval přednáškové činnosti. Na trvalo za ním do Palestiny přesídlil i Max Zweig, jeho olomoucký kamarád z mládí. Ten později také inicioval knižní vydání korespondence mezi Engelmannem a Wittgensteinem.[5], [6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce olomoucké židovské náboženské obce
  2. a b MAŇÁK, Pavel. Paul Engelmann (1891–1965) [online]. Židovská obec Olomouc, 2009-03-24 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. 
  3. http://www.guardian.co.uk/books/2002/jan/05/arts.highereducation
  4. http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=foreign&action=show&id=407
  5. http://www.uibk.ac.at/brenner-archiv/archiv/engelmann.html
  6. http://www.roangelo.net/logwitt/englmann.html

Literatura (o něm)[editovat | editovat zdroj]

  • Architecture Language Critique. Around Paul Engelmann. Amsterdam/Atlanta 2000.
  • BAKACSY, Judith. Paul Engelmann (1891–1960). Ein biographischer Versuch. [online]. [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  • Paul Engelmann (1891-1965). Architektur-Judentum-Wiener Moderne. Wien/Bozen 1999.
  • Paul Engelmann und das mitteleuropäische Erbe. Der Weg von Olmütz nach Israel./Paul Engelmann and the Central European Heritage. The Path from Olomouc to Israel. Wien/Bozen 1999.
  • SCHNEIDER, Ursula A. Paul Engelmann – Architektur, Judentum und Moderne zwischen Wien, Olmütz und Israel. Aschkenas – Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Juden. 1997, roč. 7, s. 155-171. Dostupné online. ISSN 1016-4987. 
  • Vojáku Vladimíre... Karel Čapek, Jindřich Groag a odpírači vojenské služby. Praha 2009. ISBN 978-80-904272-1-1
  • Wittgenstein - Engelmann: Briefe, Begegnungen, Erinnerungen. Wien 2006.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]