Kamenný kříž u Stonáče
| Kamenný kříž u Stonáče | |
|---|---|
 Kamenný kříž u Stonáče | |
| Základní údaje | |
| Kód památky | 101316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′31,21″ s. š., 17°25′15,46″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenný kříž u Stonáče je volně stojící kamenný krucifix v obci Bílany, která je místní částí města Kroměříž ve Zlínském kraji.
Datace a umístění[editovat | editovat zdroj]
Kříž s chronogramem z roku 1831 se nachází v jihozápadní části katastru obce Bílany na pozemku p.č.1409 v lokalitě přírodní památky u potoka Stonáč na náspu zvaném "Válek". Je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 101316.[1] V MonumNetu uváděná datace 1777 byla zřejmě odhadována před restaurací – po restauraci je chronogram v nápisu jednoznačný a odpovídá i historické skutečnosti o průběhu pandemie cholery v Evropě a Severní Americe v letech 1829–1851. Již v dřívějších dobách stával na tomto místě dřevěný kříž zelené barvy.[2]
Popis památky[editovat | editovat zdroj]
Na dvoustupňové základně je umístěn novodobý hranolový podstavec s prolomenými rohy a čtvercovými rámy ukončený odstupňovanou římsou. Dřík se stlačenými volutovými křídly po stranách a s vpadlými zrcadly na čelní straně je ukončen římsou a žlábkováním. Z profilované patky vyrůstá kříž s rameny ukončenými trojlisty. Ukřižovaný je s bederní rouškou uvázanou k levému boku s hlavou mírně skloněnou k pravému rameni a s trnovou korunou na hlavě.
Nápisy[editovat | editovat zdroj]
Nápis s chronogramem na čelní straně hranolového dříku po restaurování:
CrVX haeC IesV ChrIstI CIVItatIs aCCoLas ChoLerae Monet.
Kříž tento Ježíše Krista zvěčnil občan na paměť cholery. (1831)
Nápis na zadní straně hranolového dříku:
POSUIT FRANCIS PIPPAL NEGOTIAT FERRAR MDCCCXXXII
Postavil František Pípal obchodník s železem 1832
Nápis na zadní straně novodobého podstavce:
Věnovali občané obce Bílany v r. 1959
Historie kříže[editovat | editovat zdroj]
Podle Františka Václava Peřinky zuřila v roce 1831 v kroměřížské farnosti cholera. Město Kroměříž dalo kus pole na cholerový hřbitov, který byl posvěcen a pochováno na něm bylo 106 lidí. Obchodník s železem František Pípal postavil na něm na vlastní útraty úhledný kamenný kříž, na jehož udržování uložil na faře při kostele Panny Marie 40 zl. stř.[3]
Toto cholerové pohřebiště stávalo naproti starého hřbitova na kotojedské cestě v místech, kde dnes stojí Středisko volného času mládeže Šipka. František Pípal si vzal za ženu Terezii, jedinou dceru a dědičku Jiřího Rösnera obchodníka s železem v Kroměříži. Bydleli v domě U Zlatého kohouta vedle měšťanského domu u radnice na Velkém náměstí v centru Kroměříže.[4]
Pikantní na novodobém umístění kamenného kříže v roce 1959 z depozitu v Květné zahradě (kam byl přemístěn z cholerového hřbitova v Kroměříži a odtud ke Stonáči) je dochovaný protokol o sporu kroměřížských měšťanů Jiřího Rösnera a jeho zetě Františka Pípala s obcí Bílany z roku 1810. Jiří Rösner zřídil si po celé délce svého břehu u tzv. jezera taras z vrbových kůlů a prutů, aby chránil svou louku proti vodě. Tím ale způsobil zakřivení příkopu, jež při povodni bude překážkou proudu a způsobí záplavu bílanských pastvin. Pan Rösner uznal námitky deputantů z Bílan a uvolil se k vyrovnání zakřivení tarasu. Zajímavá je i skutečnost, že v roce 1831 v obci Bílany „postavené uprostřed bažin nezemřel na choleru nikdo, zato v Břestě, kde nebylo močálů, lidé velmi mřeli“. Cholera byla v Bílanech zaznamenána ve válce prusko-rakouské v roce 1866 v rámci epidemie tzv. pruské cholery, která si vyžádala 37 obětí.[2]
V roce 2015 byl kříž z čelní i zadní strany poškozen neznámým sprejerem a Kroměřížské technické služby, s.r.o. musely zajistit restaurátorský zásah.
-
Nápis s chronogramem na čelní straně dříku -
Nápis na zadní straně hranolového dříku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-25]. Identifikátor záznamu 844508962 : krucifix. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b KAJDOŠ, Oldřich. Dějiny obce Bílan. Kroměříž: Kroměříž: obec Bílany, 1924. 234+XI.s. s.
- ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 2. díl, Část čtvrtá / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský národní výbor, 1949. 798 s.
- ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KAJDOŠ, Oldřich. Dějiny obce Bílan. Kroměříž: obec Bílany, 1924. 234 + XI. s.
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s.
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenný kříž u Stonáče na Wikimedia Commons
