Karl Schrötter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karl Schrötter

Starosta Olomouce
Ve funkci:
1866 – 1872
Předchůdce Franz Hein
Nástupce Josef Engel

Narození 23. července 1827
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. listopadu 1872 (ve věku 45 let)
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Marie, roz. Weberová
Děti Marie, Hugo, Karl
Profese lékárník, velkostatkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Schrötter, plným jménem Karl Borromeus Johann Nepomuk Alois Schrötter (23. července 1827 Olomouc[1]7. listopadu 1872 Olomouc[2]), byl lékárník a starosta Olomouce německé národnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině olomouckého lékárníka Johanna Nepomuka Schröttera a jeho manželky Františky, rozené Starniglové.[1] Rod Schrötterů patřil mezi olomoucké lékárníky, kteří od roku 1778 sídlili na olomouckém Horním náměstí.[3][4][5]

Karl Schrötter vystudoval chemii a pokračoval v rodinné tradici lékárníků, kteří provozovali tzv. Krajinskou lékárnu. Též externě vyučoval chemii na olomoucké vyšší státní reálce. Byl ředitelem různých společností a velkostatkářem v Jesenci. V roce 1865 byl zvolen místostarostou, v roce 1866 starostou Olomouce. V roce 1870 byl znovu zvolen starostou a též poslancem Moravského zemského sněmu.[6]

V roce svého znovuzvolení Karl Schrötter onemocněl na zápal plic a zánět osrdečníku. Jeho zdravotní stav byl proměnlivý a zemřel o dva roky později. Město Olomouc uspořádalo Karlu Schrötterovi slavnostní pohřeb s průvodem procházejícím městem, na kterém byly zastoupeny osobnosti a spolky. Přestože zesnulý starosta Schrötter byl Němec a jeho politika spíše proněmecká, v pohřebním průvodu byl zastoupen i Sokol.[7]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Karl Schrötter byl ženat s Marií, rozenou Weberovou, původem z Výšovic. V matrikách narozených byly prozatím dohledány děti Marie (* 1851) a Hugo (1856–1911), který se stal profesorem chemie ve Štýrském Hradci.[8] Rodina bydlela v domě č. p. 323.[9][10] Velkostatek v Jesenci spravoval po otci další syn, právník a zemský poslanec Karl Schrötter ml. (??–1908).[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Smetanovy sady v Olomouci (1918)

Jako zastupitel města a pozdější starosta se Karl Schrötter zasloužil např. o reformu obecného školství v Olomouci. Za jeho výkonu funkcí byla reorganizována městská policejní stráž, přebudován městský vodovod, rozšířeno vydláždění, byl reorganizován městský hasičský spolek.[p 1][4]

Ve funkci starosty se též pokoušel o zrušení olomoucké pevnosti, což by umožnilo rozvoj města. Za svého života však tohoto cíle nedosáhnul,[12] podobně jako obnovení univerzity.[13]

Karl Schrötter se též zasloužil o založení městského parku (Stadtpark), dnešních Smetanových sadů. Původní Rudolfova alej byla za prusko-rakouské války roku 1866 z obranných důvodů z větší části zničena. V září téhož roku bylo povoleno založení městského parku na plochách na tuto alej navazujících a v krátké době bylo provedeno.[14][p 2]

V říjnu 1866 navštívil Olomouc císař František Josef I., který starostu Schröttera vyznamenal rytířským křížem řádu Františka Josefa (Ritterkreuz des Franz-Josefs-Ordens).[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednalo se o německý hasičský spolek, český byl v Olomouci založen až roku 1922. [1]
  2. Zrekonstruovaný restaurační pavilon pochází až z roku 1879.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Olomouc, sv. Mořic, 1823–1830, snímek 160 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. Bürgermeister Dr. Schrötter +. Neues Fremden-Blatt. 9. 11. 1872, s. 18. Dostupné online. (německy) 
  3. Historie lékárny [online]. Krajinská lékárna Olomouc [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  4. a b BAŘINOVÁ, Kristýna. Vývoj obecní samosprávy města Olomouce v období let 1848-1914. Brno, 2011 [cit. 2017-09-07]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Šťouračová. Dostupné online.
  5. HUDECZEK, Richard. Adressbuch der königlichen Hauptstadt Olmütz. Olomouc: Kramář a Procházka, 1899. Dostupné online. (německy) 
  6. Prager Abendblatt. 4. 7. 1870, s. 3. Dostupné online. 
  7. Das Leichenbegängniss des Bürgermeisters Dr. Schrötter in Olmütz. Die Presse. 12. 11. 1872, s. 19. Dostupné online. (německy) 
  8. MADER, Bernd. Die Familie Schrötter [online]. Austria-Forum [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  9. Matrika narozených, Olomouc-vnitřní město, 1844–1853, snímek 215, Záznam o narození a křtu dcery Marie [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  10. Matrika narozených, Olomouc-vnitřní město, 1854–1869, snímek 46, Záznam o narození a křtu syna Huga [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  11. Todesfälle (německy). Grazer Tagblatt. 31. 10. 1908, s. 3. Dostupné online. 
  12. PUŠ, Ivan. Starosta Karl Brandhuber a národní život v Olomouci za jeho úřadu (1896-1918). Olomouc, 2013. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Trapl. Dostupné online.
  13. Spáčil, Vladimír; Tichák, Milan. V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu století. Olomouc: Memoria, 2002. ISBN 80-85807-18-1. S. 41.
  14. HRONOVÁ-ŠAFÁŘOVÁ, Lucie. Zhodnocení krajinářské architektury a zahradního umění v 19. století se zaměřením na městské parky. Lednice, 2010. Disertační práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Jiří Damec. s. 142-144. Dostupné online.
  15. PENSCHA, Franz. Beitrage zur Chronik von Olmütz, 1. Abtheilung (Pamětní spis k návštěvě císaře). Olomouc: [s.n.], 1867. (německy)