Ladislav Bernatský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Bernatský

Předseda JNV Olomouc
Ve funkci:
26. června 1949 – srpen 1950
Předchůdce Antonín Skýva
Nástupce Antonín Eliáš
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 31. května 1904
Moravská Loděnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. ledna 1982 (ve věku 77 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Masarykova univerzita
Profese novinář, politik a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Bernatský (31. května 1904 Moravská Loděnice8. ledna 1982 Olomouc) byl český básník, novinář a v letech 1949–1950 předseda JNV v Olomouci.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rolnické rodiny, v roce 1923 maturoval na české reálce v Olomouci a roku 1928 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracoval jako učitel a redaktor firemních novin v Baťových závodech ve Zlíně. Psal i do agrárního Venkova nebo Selských listů a byl členem Moravského kola spisovatelů v Brně. Na konci 30. let se Ladislav Bernatský vrátil do rodné obce, kde se kromě provozování vlastního hospodářství věnoval překladům z francouzštiny a vydal dvě sbírky básní: Mimo rodnou zem (1939) a Věčná květenství (1941), ve kterých se vyznal z lásky k rodnému kraji.[1]

Během německé okupace navázal kontakty s představiteli komunistického odboje a po válce vstoupil do KSČ. Brzy dosáhl významných funkcí, hned v roce 1946 se stal předsedou olomouckého okresního národního výboru a o dva roky později také předsedou krajského akčního výboru Národní fronty. Když byl v roce 1949 sloučen okres Olomouc-venkov s městem, stal se předsedou sloučeného jednotného národního výboru a tím i hlavním představitelem Olomouce. Již o rok později ale na něj dopadly probíhající stranické čistky a byl odvolán ze všech funkcí. Pracoval poté v Majetíně jako účetní v místním JZD a v roce 1961 byl jmenován předsedou JZD Velký Týnec, z něhož vytvořil prosperující závod. Ke stranické politice ani k poezii se však již nevrátil.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BUREŠOVÁ, Jana. Paměti obcí Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice. Olomouc: Danal, 1998. ISBN 80-85973-35-9. S. 62, 63. 
  2. SPÁČIL, Vladimír; TICHÁK, Milan. V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu staletí. Olomouc: Memoria, 2002. ISBN 80-85807-18-1. S. 66, 67. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]