Železniční skanzen Lupěné
| naučná stezka na opuštěném tělese dráhy Lupěné - Hněvkov | |
|---|---|
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Založeno | listopad 2011 |
| Vyhledávané exponáty | železniční |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′32,91″ s. š., 16°49′45,99″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Železniční skanzen Lupěné se nachází na opuštěné železniční trati mezi Lupěným a Hněvkovem v okrese Šumperk. Nachází se v nadmořské výšce 292 m a prochází údolím řeky Moravská Sázava.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Železniční skanzen a zároveň naučná stezka s cyklistickou stezkou byla zřízena a dokončena v listopadu 2011 na opuštěném úseku původní železniční trati olomoucko-pražské dráhy, která byla postavena v roce 1845 a ukončen provoz v červnu 2006. V rámci modernizace třetího železničního koridoru byla trať 270 v úseku Krasíkov – Zábřeh na Moravě přestavbou dvou úseků napřímena a zkrácena o jeden kilometr. Na opuštěném úseku trati vinoucí se malebným údolím Moravské Sázavy byl snesen kolejový svršek a na náspu byla zřízena cyklistická stezka v délce dvou a půl kilometrů. Železniční skanzen je na počátku a pokračuje naučnou stezkou o pěti zastaveních.[1][2]
Ve skanzenu byla umístěna historická parní lokomotiva řady 317 z roku 1950, mechanické závory a návěstidla.[3] V roce 2014 byl osazen k lokomotivě vodní jeřáb, který původně sloužil na železniční stanici Ústí nad Orlicí.[4] Dne 9. července 2018 byl k lokomotivě umístěn služební dvounápravový vagon Daa-k 30 54 940 7 182-5, určen pro nákladní vlaky.[5][6][7]
Součástí skanzenu je železniční násep, tři původní železniční mosty přes řeku Moravskou Sázavu, skalní zářezy, kamenné milníky původní dráhy a tři strážní domky.[8][2] Jedním z nich je strážní domek v Lupěném postavený v roce 1845 společností Severní státní dráhy (StEG). Objekt zasazený do železničního náspu s typickým půlkruhovým okénkem ve štítu.[1]
Železniční skanzen a Naučná stezka na opuštěném tělese dráhy se nachází na cyklistické stezce 6232.
V blízkosti je i nově přeložená železniční trať s Hněvkovským tunelem II procházející vrchem Hejnice (403 m n. m.)
Zastavení Naučné stezky na opuštěném tělese dráhy[editovat | editovat zdroj]
Naučná stezka má celkem pět zastavení:
- Historie a přestavba železniční trati
- Geomorfologické změny krajiny a řeka Moravská Sázava
- Rostliny a živočichové údolí Moravské Sázavy
- Budování a technické parametry tunelů
- Výstavba cyklostezky na opuštěném tělese dráhy
Dostup[editovat | editovat zdroj]
Železniční muzeum je dostupné ze železniční zastávky Lupěné nebo stanice Hoštejn na železniční trati 270 Česká Třebová – Přerov.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 145.
- ↑ a b Železniční skanzen a naučná stezka na opuštěné dráze Lupěné – Hněvkov na Zábřežsku. www.kudyznudy.cz. Dostupné online.
- ↑ Železniční skanzen. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ KRESTÝN, Michal. Železniční skanzen u Lupěného doplní historický vodní jeřáb. sumpersky.denik.cz. 2014-07-23. Dostupné online [cit. 2019-08-02].
- ↑ Železniční skanzen na Zábřežsku doplnil zrenovovaný vagon - Šumpersko.NET. zpravodajstvi.sumpersko.net [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Unikátní železniční skanzen, součást půvabné cyklostezky, vedoucí údolím Moravské Sázavy, doplnil zrenovovaný vagon | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Železniční skanzen doplnil zrenovovaný vagon: Město Zábřeh. www.zabreh.cz [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka na opuštěném tělese dráhy Lupěné - Hněvkov – Navštivte Jeseníky. www.navstivtejeseniky.cz [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-02.
- ↑ Naučná stezka na opuštěném tělese dráhy - Naučné stezky - Šumpersko - Hoštejn. www.infosumperk.cz [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]