Hugo Sonnenschein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo Sonnenschein

Hugo Sonnenschein
Narození 25. května 1889
Kyjov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. července 1953 (ve věku 64 let)
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Sonka
Povolání spisovatel
Etnikum Židé
Významná díla Zaběhl jsem se s toulavými psy (2009)
Politická příslušnost Komunistická strana Rakouska
Komunistická strana Československa
Manžel(ka) Marie Svobodová (první), Rosa (druhá)
Děti syn Tomi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hugo Sonnenschein (Egon Schiele, 1917

Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov[1]20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista židovského původu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině kyjovského židovského obchodníka (Produktenhändler) Adolfa Sonnenscheina a manželky Berthy, rozené Hirschové.[1] Pocházel z německy mluvícího prostředí, dva roky však studoval na kyjovském českém gymnáziu. Pro neúspěchy ve studiu přestoupil na brněnskou obchodní akademii, kde se zařadil mezi anarcho-komunisty.[3]

Mezi válkami[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce vedl bouřlivý život, jak soukromý (milostný), tak politický.[3] Pro své politické postoje byl opakovaně zatýkán.[4] V říjnu 1920 informoval dobový tisk o tom, že byl spolu s dalšími komunistickými aktivisty, spisovatelkou Helenou Malířovou a Emanuelem Vajtauerem (pozdějším předním kolaborantem) zatčen na severu Norska ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, blízko ruských hranic.[5][6] Touto cestou se měli vracet z pobytu v sovětském Rusku, kde se zúčastnili II. světového kongresu Komunistické internacionály. V roce 1921 byl vypovězen z Rakouska „...v důvodu veřejného pořádku“,[7] opětovně byl v Rakousku zatčen a vypovězen v únoru 1934, v době Dollfussova útoku na sociální demokraty a rakouské občanské války.[8] Spoluzakládal rakouskou i československou komunistickou stranu, z níž byl ve třicátých letech vyloučen jako trockista.[9]

Přátelil se s Ivanem Olbrachtem, Vladislavem Vančurou, S. K. Neumannem nebo Otokarem Březinou. Setkal se s V. I. Leninem, Adolfem Hitlerem,[zdroj?] Benitem Mussolinim[zdroj?], psal si s Lvem Trockým.[10]

Závěr života - vězeň[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 byl zatčen a roku 1943 byl deportován spolu se svojí druhou manželkou Rosou do koncentračního tábora v Osvětimi.[11] Po osvobození tábora Rudou armádou pobýval v Moskvě a s českou exilovou vládou se v roce 1945 vrátil do Prahy. V témže roce byl lidovým soudem odsouzen na 20 let těžkého žaláře za údajnou kolaboraci s gestapem. O stupni jeho viny a skutečných příčinách odsouzení se vedou odborné spory.[9][3][10]

Zemřel v roce 1953 ve věznici na Mírově.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Hugo Sonnenschein byl dvakrát ženat. Jeho druhá žena zahynula v Osvětimi; první manželka, klavíristka Marie Svobodová, se k němu po 2. světové válce vrátila a pečovala o něj.[9] Ze dvou manželství měl tři syny.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Ke knižnímu vydání českého překladu básní Huga Sonnenscheina došlo až v 21. století:

  • Krise či rozklad v Kominterně - K situaci v komun. straně Čs. (Ve shodě s jinými zakladateli K.S.Č. a průkopníky K.I. napsal Sonka, Vídeň, nákladem vlastním, 1929)
  • Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
  • Zaběhl jsem se s toulavými psy (z německých originálů přeložil a doslov napsal Radek Malý, Praha, Dybbuk, 2009)

Německá vydání (první vydání)[editovat | editovat zdroj]

  • Ichgott, Massenrausch und Ohnmacht (jednoaktová tragédie, Paris, Wien, Utopia, 1910)
  • Närrisches Büchel (Paris, Utopia, 1910)
  • Geuse einsam von Unterwegs (Wien, Leipzig, nakl. Adria, 1912)
  • Erde auf Erden (Wien, vl.nákl., 1915 a Ed. Strache 1920)
  • Slovakische Lieder (Wien, Berlin, Genossenschaftsverlag, 1919)
  • Die Legende vom Weltverkommenen (Leipzig, Wien, Zürich, E.P. Tal & Co., 192
  • Slovakische Heimat (Praha, Fr. Borový, 1920)
  • War ein Anarchist (výběr ze sedmi knih, Berlin, Ernst Rowohlt, 1921)
  • Der Bruder Sonka und die allgemeine Sache, oder, Das Wort gegen die Ordnung (Berlin, Wien, Leipzig, Paul Zsolnay Verlag, 1930)[12]
  • Meine slowakische Fibel : (s 16 obraz. přílohami, Prag, Edition Corona, D. Drégr, 1935)
  • Nichts als Brot und Freiheit (Prag, Edition Corona, A. Drégr, 1935)
  • Der Bruder wandert nach Kalkutta (Prag, Edition Offener Weltbund, 1936)
  • Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
  • Terrhan oder Der Traum von meiner Erde (Wien, Zsolnay, 1988)
  • Schritte des Todes - Traumgedichte aus Auschwitz (Wien, Monte Verita, 1993)

Inspirace v literatuře[editovat | editovat zdroj]

O životě Hugo Sonnenscheina napsal Jiří Kamen románový fiktivní životopis Hugo.[13]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Publikace Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit s osobním věnováním autora z 18. října 1937 je součástí osobní knihovny Karla Čapka.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a obřízce židovské náboženské obce v Kyjově
  2. Hugo Sonnenschein - Verše bratra Sonky. aluze.cz [online]. 2007, čís. 1 [cit. 2017-08-13]. Dostupné online.  (Czech) 
  3. a b c Dora Kaprálová: Bratr slunce a jeho věčný stín. Host. 2/2012, s. 58-62. Dostupné online.  
  4. Zatčen. Národní politika. 15. 4. 1919, s. 3. Dostupné online.  
  5. Český deník, 1.10.1920, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  6. Verhaftung einer tschechischen Komunistendelegation (německy). Reichenberger Zeitung. 1. 10. 1920, s. 4. Dostupné online.  
  7. Hugo Sonnenschein vypovězen z Rakouska. Národní politika. 22. 4. 1921, s. 8. Dostupné online.  
  8. Machát a Vavroušek zatčeni. Lidové noviny. 17. 2. 1934, s. 1. Dostupné online.  
  9. a b c Básník, jenž si hrál se ženami i se smrtí. iDnes. 8. 12. 2004, s. 3. Dostupné online.  
  10. a b c Jiří Kamen: Hugo Sonnenschein, románová postava. Maskil. 06-07/2013, s. 6-7. Dostupné online.  
  11. Dora Kaprálová o Hugo Sonnenscheinu
  12. Literární noviny. 5/1935-1936, s. 3. Dostupné online.  
  13. Databáze knih, Jiří Kamen: Hugo
  14. Osobní knihovna Karla Čapka: Sonka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]