Hugo Sonnenschein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo Sonnenschein

Hugo Sonnenschein
Narození 25. května 1889
Kyjov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. července 1953 (ve věku 64 let)
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Sonka
Povolání spisovatel, anarchista
Etnikum Židé
Významná díla Zaběhl jsem se s toulavými psy (2009)
Manžel(ka) Marie Svobodová (první), Rosa (druhá)
Děti syn Tomi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hugo Sonnenschein (Egon Schiele, 1917

Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov[1]20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista židovského původu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině kyjovského židovského obchodníka (Produktenhändler) Adolfa Sonnenscheina a manželky Berthy, rozené Hirschové.[1] Pocházel z německy mluvícího prostředí, dva roky však studoval na kyjovském českém gymnáziu. Pro neúspěchy ve studiu přestoupil na brněnskou obchodní akademii, kde se zařadil mezi anarcho-komunisty.[3]

Mezi válkami[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce vedl bouřlivý život, jak soukromý (milostný), tak politický.[3] Pro své politické postoje byl opakovaně zatýkán.[4] V říjnu 1920 informoval dobový tisk o tom, že byl spolu s dalšími komunistickými aktivisty, spisovatelkou Helenou Malířovou a Emanuelem Vajtauerem (pozdějším předním kolaborantem) zatčen na severu Norska ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, blízko ruských hranic.[5][6] Touto cestou se měli vracet z pobytu v sovětském Rusku, kde se zúčastnili II. světového kongresu Komunistické internacionály. V roce 1921 byl vypovězen z Rakouska „...v důvodu veřejného pořádku“,[7] opětovně byl v Rakousku zatčen a vypovězen v únoru 1934, v době Dollfussova útoku na sociální demokraty a rakouské občanské války.[8] Spoluzakládal rakouskou i československou komunistickou stranu, z níž byl ve třicátých letech vyloučen jako trockista.[9]

Přátelil se s Ivanem Olbrachtem, Vladislavem Vančurou, S. K. Neumannem nebo Otokarem Březinou. Setkal se s V. I. Leninem, Adolfem Hitlerem,[zdroj?] Benitem Mussolinim[zdroj?], psal si s Lvem Trockým.[10]

Závěr života - vězeň[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 byl zatčen a roku 1943 byl deportován spolu se svojí druhou manželkou Rosou do koncentračního tábora v Osvětimi.[11] Po osvobození tábora Rudou armádou pobýval v Moskvě a s českou exilovou vládou se v roce 1945 vrátil do Prahy. V témže roce byl lidovým soudem odsouzen na 20 let těžkého žaláře za údajnou kolaboraci s gestapem. O stupni jeho viny a skutečných příčinách odsouzení se vedou odborné spory.[9][3][10]

Zemřel v roce 1953 ve věznici na Mírově.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Hugo Sonnenschein byl dvakrát ženat. Jeho druhá žena zahynula v Osvětimi; první manželka, klavíristka Marie Svobodová, se k němu po 2. světové válce vrátila a pečovala o něj.[9] Ze dvou manželství měl tři syny.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Ke knižnímu vydání českého překladu básní Huga Sonnenscheina došlo až v 21. století:

  • Krise či rozklad v Kominterně - K situaci v komun. straně Čs. (Ve shodě s jinými zakladateli K.S.Č. a průkopníky K.I. napsal Sonka, Vídeň, nákladem vlastním, 1929)
  • Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
  • Zaběhl jsem se s toulavými psy (z německých originálů přeložil a doslov napsal Radek Malý, Praha, Dybbuk, 2009)

Německá vydání (první vydání)[editovat | editovat zdroj]

  • Ichgott, Massenrausch und Ohnmacht (jednoaktová tragédie, Paris, Wien, Utopia, 1910)
  • Närrisches Büchel (Paris, Utopia, 1910)
  • Geuse einsam von Unterwegs (Wien, Leipzig, nakl. Adria, 1912)
  • Erde auf Erden (Wien, vl.nákl., 1915 a Ed. Strache 1920)
  • Slovakische Lieder (Wien, Berlin, Genossenschaftsverlag, 1919)
  • Die Legende vom Weltverkommenen (Leipzig, Wien, Zürich, E.P. Tal & Co., 192
  • Slovakische Heimat (Praha, Fr. Borový, 1920)
  • War ein Anarchist (výběr ze sedmi knih, Berlin, Ernst Rowohlt, 1921)
  • Der Bruder Sonka und die allgemeine Sache, oder, Das Wort gegen die Ordnung (Berlin, Wien, Leipzig, Paul Zsolnay Verlag, 1930)
  • Meine slowakische Fibel : (s 16 obraz. přílohami, Prag, Edition Corona, D. Drégr, 1935)
  • Nichts als Brot und Freiheit (Prag, Edition Corona, A. Drégr, 1935)
  • Der Bruder wandert nach Kalkutta (Prag, Edition Offener Weltbund, 1936)
  • Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
  • Terrhan oder Der Traum von meiner Erde (Wien, Zsolnay, 1988)
  • Schritte des Todes - Traumgedichte aus Auschwitz (Wien, Monte Verita, 1993)

Inspirace v literatuře[editovat | editovat zdroj]

O životě Hugo Sonnenscheina napsal Jiří Kamen románový fiktivní životopis Hugo.[12]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Publikace Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit s osobním věnováním autora z 18. října 1937 je součástí osobní knihovny Karla Čapka.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a obřízce židovské náboženské obce v Kyjově
  2. Hugo Sonnenschein - Verše bratra Sonky. aluze.cz [online]. 2007, čís. 1 [cit. 2017-08-13]. Dostupné online.  (Czech) 
  3. a b c Dora Kaprálová: Bratr slunce a jeho věčný stín. Host. 2/2012, s. 58-62. Dostupné online.  
  4. Zatčen. Národní politika. 15. 4. 1919, s. 3. Dostupné online.  
  5. Český deník, 1.10.1920, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  6. Verhaftung einer tschechischen Komunistendelegation (německy). Reichenberger Zeitung. 1. 10. 1920, s. 4. Dostupné online.  
  7. Hugo Sonnenschein vypovězen z Rakouska. Národní politika. 22. 4. 1921, s. 8. Dostupné online.  
  8. Machát a Vavroušek zatčeni. Lidové noviny. 17. 2. 1934, s. 1. Dostupné online.  
  9. a b c Básník, jenž si hrál se ženami i se smrtí. iDnes. 8. 12. 2004, s. 3. Dostupné online.  
  10. a b c Jiří Kamen: Hugo Sonnenschein, románová postava. Maskil. 06-07/2013, s. 6-7. Dostupné online.  
  11. Dora Kaprálová o Hugo Sonnenscheinu
  12. Databáze knih, Jiří Kamen: Hugo
  13. Osobní knihovna Karla Čapka: Sonka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]