Jan Valerián

Jan Valerián
Jan Valerián
Narození	17. května 1879; Zlámanec
Úmrtí	2. května 1945 (ve věku 65 let); Terezín
Místo pohřbení	Národní hřbitov v Terezíně
Povolání	duchovní
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Valerián (17. května 1879 Zlámanec – 2. května 1945 Terezín) byl farář v Hrozové, Chuchelné a v Březové, mučedník nacistické totality.

Život

Jan Valerián se narodil 17. května 1879 ve Zlámanci na Moravském Slovácku. Chlapcova zbožnost byla formována moravsko-slováckým katolickým prostředím, které v 2. polovině 19. století dostávalo velmi intenzivní impulsy, vyvěrající z miléniových cyrilometodějských slavností v letech 1863 a 1885. Jan se rozhodl pro kněžství, prošel patřičnou duchovní i intelektuální formací v kněžském semináři v Olomouci a 5. července 1902 byl vysvěcen na kněze.

Po osmiletém kaplanování byl v roce 1910 jmenován farářem v německy mluvící farnosti Hrozová (něm. Grosse) na Osoblažsku, kde působil do podzimu 1921. Za jeho působení byla postavena nová farní budova. Doba nebyla jednoduchá, v období 1914–1918 probíhala světová válka, v letech 1918–1919 se konstituoval nový státní útvar Republika československá. Mladý duchovní správce se setkával s lidským utrpením a bolestí a také s ostrým nesouhlasem s novým poválečným politickým uspořádáním.

V roce 1921 byl jmenován farářem ve farnosti Chuchelná na Hlučínsku. Malá obec čítala asi 1000 obyvatel, většina se hlásila k české národnosti jako tzv. Moravci. P. Jan měl jako katolický kněz mezi místním katolickým obyvatelstvem vysoký kredit. Kromě obvyklé kněžské pastorační práce se zapojil do širšího života obce. Byl členem školské rady, vzdělavatelem místní orelské jednoty a angažoval se v dalších společenských, ale i politických organizacích. Prožil zde sedmnáct let svého života.

Po odstoupení pohraničí v důsledku mnichovské dohody v říjnu 1938 se sice nejprve zdálo, že se P. Jan novým poměrům přizpůsobí a zůstane duchovním správcem v Chuchelné, nakonec ale bylo rozhodnuto jinak.

V červnu 1939 byl jmenován farářem ve farnosti Březová u Vítkova. Farnost na moravsko-slezském pomezí zahrnovala celkem sedm obcí a byla většinově česká. Pastorační práce bylo vzhledem k rozloze a členitosti farnosti a také počtu obyvatel více než v předcházejícím působišti. Pro kněze české národnosti nebylo působení v česko-německém prostředí jednoduchou záležitostí, neboť veškerý společenský i náboženský život byl tehdy kontrolován německou tajnou policií a jakékoliv projevy neloajality vůči Německé říši byly přísně postihovány. P. Jan využíval svých pastoračních zkušeností z míst svého dřívějšího působení a zdálo se, že v této farnosti prožije celou dobu války.

Avšak 2. ledna 1945 byl na základě udání zatčen gestapem, obviněn z poslechu zahraničního rozhlasu a z poškozování válečného hospodářství, a uvězněn. Více než tři týdny byl zadržován v opavské věznici a 26. ledna 1945 byl deportován do policejní věznice v Terezíně – Malé pevnosti. Stal se číslem 884. Dne 2. května 1945 hde byl při nočním nástupu vězeňským dozorcem ubit pažbou pistole k smrti. Jeho tělesné ostatky byly uloženy do některého z bezejmenných hrobů Národního hřbitova v Terezíně.

Odkazy

Literatura

EHLER Josef. Farní kostel sv. Mikuláše v Březové – historie a výzdoba do r. 2000. Březová, 2000.
Kolektiv autorů: Kněží a řeholníci z farnosti Bílovice a Březolupy. Bílovice, Římskokatolická farnost Bílovice, 2008.
NEJEZ, Vladimír: Několik pohledů do historie regionu Krnovska a zejména pak osoblažského výběžku. Díl IV.
ŠTĚPÁN Václav. Dějiny obce Chuchelné 1349 – 2009. Opava, 2009.
ŠEFČÍK Erich a kol.: Naše obec Chuchelná (Dějiny, památky, příroda). Chuchelná, 1996.

Prameny

Catalogus venerabilis cleri archidioecesis olomucensis 1903–1907; 1910–1911; 1928; 1938.
Handbuch des Sudetendeutschen u.preussischen Anteiles der Erzdiözese Olmütz 1940. Branitz O./S.
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecéze. Díl II. Nekrologium listopad 1937 – červen 1973. Olomouc 1973.
Moravský zemský archiv Brno: Geburtsbuch 1848 – 1886. [Matrika Řk farnosti Březolupy pro obce Šárovy, Svárov a Zlámanec]. Sign. 1403.
Archiv občanského sdružení Královský stolec se sídlem v Hrozové.
Archiv Římskokatolické farnosti Březová: Gedenbuch des Pfarrsprengls Briesau 1902 – dosud.
Archiv Římskokatolické farnosti Lichnov: Pamětní kniha farnosti Lichnov 1900 – dosud.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Valerián na Wikimedia Commons