Zdeněk Hrubý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Hrubý
Zdeněk Hrubý (2000)
Zdeněk Hrubý (2000)
Narození 9. srpna 1956
Uherské Hradiště
Úmrtí 8. srpna 2013 (ve věku 56 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Hrubý (9. srpna 1956 Uherské Hradiště8. srpna 2013 Karákóram) byl český horolezec, kybernetik, ekonom a manažer.

Horolezec[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1994 a 2012 dokázal úspěšně vystoupit na osm osmitisícovek a byl tak jedním z nejúspěšnějších českých lezců ve vysokých horách. V roce 2004 byl oceněn za účast na výstupu na Šiša Pangmu alpským stylem McIntyrovou cestou[1] (Zdeněk Hrubý, Radek Jaroš, Martin Minařík, Petr Mašek) cenou výstup roku, další výstup roku získal za účast na polárním přechodu Antarktidy s následným výstupem na Mount Vinson[2]. Za záchranu dvou Poláků a Španěla na Dhaulágirí byli on a Radek Jaroš vyznamenáni cenou fair play[3]. Účastnil se i dalších expedic. Na Mount Everestu se dostal do výšky 8650 m, na K2 do výšky 8000 metrů a na Kančendženze do výšky 8100 metrů. Pokoušel se vystoupit rovněž na Makalu a Nanga Parbat. Často lezl s Radkem Jarošem a v posledních letech byl jeho hlavním spolulezcem Marek Holeček. Společně se pokoušeli o prvovýstup jihozápadní stěnou na Gašerbrum I, který museli vzdát kvůli zdravotním problémům Hrubého a v roce 2011 zkoušeli prvovýstup v jižní, Rupalské stěně Nanga Parbatu, na který kvůli Zdeňkově zraněné ruce vyrazil Marek Holeček sám, jeho výstup se nezdařil kvůli špatnému počasí[4]. V roce 2012 se vrátili na Nanga Parbat, kdy se jim podařilo vylézt na vrchol Kinshoferovou cestou za těžkých podmínek. Český horolezecký svaz výstup ocenil čestným uznáním [5]. Zahynul tragicky na počátku srpna roku 2013 v Karákorámu během expedice, při níž se společně s Markem Holečkem podruhé neúspěšně pokoušeli o prvovýstup jihozápadní stěnou na Gašerbrum I. Při sestupu udělal technickou chybu při slaňování a zřítil se ze svahu mnoho stovek metrů.[6]

Osobní a pracovní život[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Hrubý byl ženatý a měl dvě děti. Vystudoval kybernetiku na ČVUT a později ekonomii v Německu a Anglii. Kromě horolezce byl i funkcionářem. V roce 2009 byl zvolen předsedou Českého horolezeckého svazu. Byl rovněž členem klubu cestovatelů. Pracoval také v dalších vrcholných sportovních orgánech a spolurozhodoval o přesunech majetku po bankrotu Sazky a existenčních problémech Českého svazu tělesné výchovy a sportu.

Během své pracovní kariéry byl zaměstnán na Ústavu klinické biochemie Fakultní nemocnice v Motole (ved. doc. Jaroslav Masopust) a poté na Výpočetním středisku FNM (ved. Ing. Michal Jaroš), odkud odešel pracovat do Prognostického ústavu (řed. Valtr Komárek); po sametové revoluci [7] byl náměstkem místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD). Byl předsedou dozorčí rady ČEZ, členem prezidia Fondu národního majetku, stát zastupoval v představenstvu Českého Telecomu, Českých aerolinií a Sokolovské uhelné. Byl úspěšný i v akademických kruzích, spolupracoval na projektech s univerzitami v Oxfordu, Cambridgi a Harvardu. Jeho tragická smrt zmařila působení jako hostujícícho profesora na australské Národní univerzitě. Byl svobodným zednářem.[8].

Úspěšné výstupy na osmitisícovky a další vysoké hory[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fotogalerie z výstupu na Šiša Pangmu
  2. Výstupy roku 2006
  3. Cena Fair Play pro Hrubého a Jaroše
  4. Interview s Aláhem
  5. Výstupy roku 2012
  6. Rekviem pro Zdendu
  7. Pracovní kariéra Zdeňka Hrubého
  8. Rozloučení se Zdeňkem Hrubým
  9. S pilíř Talungu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kam dolétne sokol, výbor z deníků z výprav do velehor; Zdeněk Hrubý a Boris Hlaváček, ASA 2015, ISBN 978-80-87353-07-3, EAN: 9788087353073

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]