Karel Chorinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel hrabě Chorinský z Ledské
Erb hrabat Chorinských z Ledské
Erb hrabat Chorinských z Ledské

Prezident vrchního zemského soudu ve Vídni
Ve funkci:
1890 – 1897
Panovník František Josef I.

Prezident zemského soudu v Salzburgu
Ve funkci:
1887 – 1890
Panovník František Josef I.

Doživotní člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1887 – 10. července 1897
Panovník František Josef I.

Zemský hejtman v Salzburgu
Ve funkci:
17. června 1880 – 30. října 1890
Panovník František Josef I.

Poslanec zemského sněmu v Salcbursku
Ve funkci:
1878 – 1890
Panovník František Josef I.

Narození 18. října 1838
Linec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 10. července 1897 (ve věku 58 let)
Mödling
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hietzinský hřbitov
Choť (1882) Františka Mitrowská z Nemyšle (1846–1918)
Rodiče Gustav Ignác Chorinský (1806–1873)
Anna Böcková z Greissau
Děti Rupert Antonín (1883–1903)
Příbuzní tchán: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865)
Profese právník, soudce a politik
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel hrabě Chorinský z Ledské (Karl/Carl Graf von Chorinsky) (18. října 1838, Linec10. července 1897, Vorderbrühl, Dolní Rakousy) byl rakouský právník a státní úředník ze staré české šlechty, během své kariéry zastával vysoké funkce ve státní správě a justici, mimo jiné byl zemským hejtmanem v Salzburgu (1880–1890) a prezidentem vrchního zemského soudu ve Vídni (1890–1897).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Hrobka rodiny hraběte Karla Chorinského v Hietzingu

Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Chorinských z Ledské, narodil se v Linci jako mladší syn dolnorakouského a moravského místodržitele Gustava Ignáce Chorinského (1806–1873). Vystudoval práva ve Vídni a kariéru v justici zahájil na nižších postech v místech, kde jeho otec působil jako místodržitel (Lublaň, Brno, Vídeň). V letech 1878–1890 byl zároveň poslancem zemského sněmu v Salzburgu, kde v letech 1880–1890 zastával také funkci zemského hejtmana. V letech 1887–1890 byl prezidentem zemského soudu v Salzburgu a v letech 1890–1897 prezidentem vrchního zemského soudu ve Vídni. Od roku 1894 byl též členem říšského soudu. V roce 1887 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny, angažoval se také v řadě spolků. Uplatnil se mimo jiné jako spisovatel a ve svých pracích se věnoval dějinám svobodného zednářství a historii rakouského práva.

V roce 1882 se oženil s hraběnkou Františkou Mitrovskou z Nemyšle (1846–1918), dcerou prezidenta českého zemského soudu Antonína Mitrovského z Nemyšle. Z jejich manželství se narodil jediný syn Rupert Antonín (1883–1903), který však zemřel předčasně.[1] Františka se po ovdovění znovu provdala v roce 1900 za knížete Lothara Metternicha (1837–1904).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl 12.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 366 ISBN 80-7185-157-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]