Buglatská vrchovina
| Buglatská vrchovina | |
|---|---|
 Skály v přírodní rezervaci Jaronínská bučina na severních svazích vrchu Buglata | |
| Nejvyšší bod | 832 m n. m. (Buglata) |
| Rozloha | 69 km² |
| Nadřazená jednotka | Prachatická hornatina |
| Sousední jednotky | Lhenická brázda, Netolická pahorkatina, Netolická vrchovina, Velešínská pahorkatina, Křemžská kotlina, Blanský les |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | granulit, migmatit, serpentinit |
| Povodí | Vltava |
| Souřadnice | 48°57′43″ s. š., 14°12′9″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buglatská vrchovina je geomorfologický okrsek[1] ve východní části Prachatické hornatiny, která ze severozápadu a severovýchodu obklopuje Křemžskou kotlinu. Vrchovina s rozlohou 69 km² je tvořená moldanubickými rekrystalizovanými granulity, migmatitem a výjimečně se vyskytují také peridotit a hadce. Na povrch vystupují četné tvary mrazového zvětrávání: skály, skalní hradby, mrazové sruby, kamenité sutě nebo kryoplanační terasy. Nejvyšším bodem vrchoviny je Buglata s nadmořskou výškou 831,7 metrů.[2]
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Buglata – 832 m n. m.
- Vysoká Běta – 804 m n. m.
- Chrášťanský vrch – 780 m n. m.
- Kluk – 741 m n. m.
Název
[editovat | editovat zdroj]Historik Jaroslav Kadlec se pokusil vysvětlit název hory Buglata jejím ztotožnením s horou Vrruhob nebo Úhrb, která je zmíněna v zakládací listině kláštěra Zlatá Koruna. Současné jméno by pak dle něj vzniklo zkomolením německého překladu jména: "bucklichter Berg" čili "hrbatá hora".[3] Slovník pomístních jmen v Čechách uvádí význam jména jako nejasný, jako možné řešení je uvedeno spojení českého slova buk a německého Leite ("svah, stráň, úbočí").[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Buglatská vrchovina, s. 90.
- ↑ KADLEC, Jaroslav. Dějiny kláštera Svaté Koruny: [1263 - 1785]. 1. vyd. České Budějovice: Knihkupectví ČAT "U zlatého klasu", 1949. 362 s. S. 18–19.
- ↑ Slovník pomístních jmen. spjc.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-07-21.