Adolf Hůlka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brigádní generál Adolf Hůlka
Narození11. září 1891
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. května 1943
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívoják
TitulBrigádní generál
Manžel(ka)Cecilie Křivánková
DětiJiří Hůlka
RodičeJan Hůlka, Anna Robotková
Příbuznísourozenci Leopold a Marie Hůlkovi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Brigádní generál Adolf Hůlka (11. září 1891 Brno10. května 1943 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník, a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Adolf Hůlka se narodil 11. září v Brně Janovi Hůlkovi a Anně rozené Robotkové. V roce 1910 maturoval v Brně na Prvním českém gymnáziu, poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1915 krátce pracoval na starostenském úřadě v Králově Poli, poté narukoval do c. a k. armády, aby bojoval na ruské frontě. Dne 22. září 1915 padl u Lucku v hodnosti desátníka do zajetí, v únoru 1916 podal v Carycinu přihlášku do Československých legií. Mezi květnem a srpnem 1916 byl zařazen do 1. srbské dobrovolnické divize, poté se vrátil zpět do Ruska. Zde mimo jiné bojoval v bitvě u Zborova, absolvoval Sibiřskou anabázi nebo působil jako předseda plukovního soudu. Působení v legiích ukončil v hodnosti poručíka.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa pokračoval Adolf Hůlka ve službě v armádě. Od září 1920 u posádkového velitelství v Brně, od roku 1923 jako velitel roty tamtéž, od 1927 jako velitel roty akademiků na Vojenské akademii v Hranicích, od roku 1932 u pěšího pluku v Písku a od roku 1935 na postu přednosty výcvikové skupiny na Ministerstvu národní obrany. Byl aktivním letcem, za ministerstvo národní obrany byl členem správní rady Zbrojovky Brno, byl členem redakční rady Vojenských rozhledů, psal do brněnských Národních novin.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci byl Adolf Hůlka dán 15. března 1939 do výslužby. Odmítl nabídku odejít do zahraničí a vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa. Stal se velitelem oblasti benešovska, odpovídal též za spojení s Moravou, kde byl ve spojení s Václavem Lysákem. Za svou činnost byl 16. prosince 1939 zatčen gestapem. Vězněn byl v Praze a Terezíně, v soudu se skupinou Františka Kraváka byl 20. ledna 1943 odsouzen k trestu smrti a 10. května 1943 popraven gilotinou ve berlínské věznici Plötzensee.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Adolf Hůlka měl sestru Marii a bratra Leopolda, který během první světové války rovněž padl do ruského zajetí, zemřel ale v roce 1916 v zajateckém táboře v oblasti Kazaně. V roce 1915 se Adolf Hůlka oženil s Ceilií Křivánkovou. Manželům se v roce 1920 narodil syn Jiří, který se zúčastnil Slovenského národního povstání, padl zde do zajetí a v září 1944 byl rovněž popraven Němci.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]