Václav Lysák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Lysák
Narození17. září 1895
Trnava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. července 1942 (ve věku 46 let)
Berlín, věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Povolánívoják
OceněníČeskoslovenský válečný kříž 1914–1918
Medaile Vítězství
Československá revoluční medaile
Československý válečný kříž 1939
ChoťEmilie Lysáková (rozená Darebná; * 24. 9. 1896, Brno)[1]
Dětisyn: JUDr. Václav Lysák (* 10. ledna 1923)[2]
Rodiče
  • otec: Jan Lysák;
  • matka: Kateřina Lysáková (rozená Vávrová)[2]
Příbuzní
  • bratr: Jindřich Lisák (* 6. listopadu 1905 – 7. června 1988);[2]
  • bratr: Antonín Lysák (* 1903, Trnava – 1986, Praha)[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Lysák, též Václav Vasilij Lysák (17. září 1895 Trnava nebo 27. února 1895[3] – 3. červenec 1942 Berlín, věznice Plötzensee) byl československý voják, příslušník československých legií a jeden z velitelů Obrany národa.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 17. září 1895 v Trnavě v okrese Třebíč. Otec Jan byl rolník. Absolvoval reálné gymnázium, ale těsně před maturitou byl odveden. Po základním výcviku byl 7. září 1915 byl odeslán na ruskou frontu.

Dne 13. června 1916 přeběhl do ruského zajetí a krátce na to se přihlásil do čs. legií. Od 1. srpna 1916 sloužil v 1. čs. střeleckém pluku. Absolvoval důstojnickou školu a řadu kurzů a u svého pluku sloužil od nejnižších funkcí, až byl 20. září 1919 jmenován zatímnímním velitelem pluku. Účastnil se bitvy u Zborova i putování po transsibřské magistrále. Dne 10. února 1920 se přes Vladivostok a Singapur vrátil do vlasti – již v hodnosti kapitána.[3]

První republika[editovat | editovat zdroj]

Od 11. května 1920 se stal důstojníkem z povolání. Absolvoval kurz školy generálního štábu a poté se stal posluchačem Válečné školy v Praze. Po absolutoriu byl, již v hodnosti škpt., přeložen do Brna, kde sloužil na různých štábních postech od 20. září 1923 do 30. září 1931. Poté byl, v hodnosti majora, přidělen ke 2. oddělení hlavního štábu MNO, kde působil ve funkci přednosty oddělení do 30. dubna 1933. Od 1. května 1933 do 29. září 1934 velel v Brně postupně několika pěším praporům. V období od 30. září 1934 do 29. září 1936 působil v různých funkcích v Olomouci a poté až do likvidace československé branné moci v roce 1939 působil v Brně.[3]

Po okupaci[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání Obrany národa. Působil zejména na Moravě – v Brně, v Olomouci či Uherském Hradišti. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.

Od listopadu 1939 byl nucen přejít do ilegality. Zatčen gestapem byl 22. prosince 1939. Byl vězněn nejprve v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Vratislavi a v roce 1941 byl transportován přes Wołów do věznice Alt Moabit.

Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), Otto Francl (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice).[4] Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.[5][3]

Po válce[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála.
  • Jeho jméno se nachází na pomníku padlým a popraveným absolventům VŠV před MNO v Praze.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – titulní strana
    Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – titulní strana
  • Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – strana 1204 s oznámením o povýšení
    Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – strana 1204 s oznámením o povýšení
  • Pomník důstojníků generálního štábu, obětí z let 1939 - 1945. Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR
    Pomník důstojníků generálního štábu, obětí z let 1939 - 1945. Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR
  • Pamětní deska na rodném domě v Trnavě č.p. 4 (okres Třebíč v Kraji Vysočina)
    Pamětní deska na rodném domě v Trnavě č.p. 4 (okres Třebíč v Kraji Vysočina)

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

Na vnější zdi jeho rodného domu (Trnava čp. 4, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina; GPS souřadnice: 49°15'12.86"N 15°55'34.34"E) byla dne 20. července 1947 slavnostně odhalena pamětní deska s následujícím textem: „RÁD UMÍRÁM PRO ČESKÝ NÁROD / V PŘESVĚDČENÍ, ŽE PŘISPÍVÁM / K ZNOVUDOBYTÍ NAŠI SVOBODY. / BOŽE CHRAŇ MOU VLAST A NÁROD!“ // PLUKOVNÍK GEN. ŠT. A RUSKÝ LEGIONÁŘ / VÁCLAV LYSÁK / * 17.IX.1895 +3.VII.1942 UMUČEN NĚMCI. / VYZNAMENÁN VÁLEČNÝM KŘÍŽEM 1939 / A POVÝŠEN NA BRIGÁDNÍHO GENERÁLA / IN MEMORIAM.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MENŠ. Emilie Lysáková (rozená Darebná; * 24. 9. 1896, Brno) [online]. web: Encyklopedie Brna cz [cit. 2022-03-28]. Dcera Antonína Darebného (poštovního komisaře) a Emilie, rozené Šplíchalové ; sňatek: 3. 6. 1922, Brno (městská rada). Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d NEHYBKA, Jiří. Brigádní generál Václav Lysák (* 17. září 1895, Trnava – 3. července 1942, Berlín) – voják z povolání (podnáčelník štábu III. sboru v Brně) [online]. web: Geni com, rev. 2017-10-13 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d ŠIROKÝ, Alfons. 70 let od smrti Trnaváka generála Václava Lysáka. Zpravodaj obce Trnava. Září 2012, roč. 2012, čís. 39, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ MENŠ. Václav Kratochvíl (* 21.9.1903) voják z povolání (před zatčením štábní kapitán generálního štábu) [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-03-22 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ MENŠ. Václav Vasilij Lysák (* 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee) [online]. web: Internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2020-01-05 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pamětní deska Václavu Lysákovi [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-03-28]. Pamětní deska připomíná významného důstojníka na zdi jeho rodného domu; GPS souřadnice: 49.2534744N, 15.9263489E. Dostupné online. 
  7. ↑ PAŽOURKOVÁ, Dita; VLČANOVÁ, Zdeňka. Vysočina, Třebíč, Trnava - číslo VH: CZE6113-9022 [online]. web: Evidence válečných hrobů [cit. 2022-03-28]. GPS souřadnice: 49°15'12.86"N 15°55'34.34"E. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 
  • Stehlík, Eduard a Lach, Ivan. Vlast a čest byly jim dražší nežli život . 1. vydání; Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2000. 255 stran; strany 126–127 (kapitola: Brigádní generál Václav Lysák); ISBN 80-86011-12-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Lysák na Wikimedia Commons
  • ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří; JEDLIČKA, František, Ing. Pamětní deska Václav Lysák (na rodném domě) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2007-02-18 [cit. 2022-03-28]. Trnava 4, Kraj Vysočina, Česko; náves, poblíž obecního úřadu; GPS souřadnice: N49°15'12.71 E15°55'34.83. Dostupné online. 
  • MENŠ. Václav Lysák (* 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee) [online]. web: Encyklopedie Brna cz, rev. 2020-01-05 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  • NEHYBKA, Jiří. Brigádní generál Václav Lysák (* 17. září 1895, Trnava – 3. července 1942, Berlin) – voják z povolání (podnáčelník štábu III. sboru v Brně) [online]. web: Geni com, rev. 2017-10-13 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Lysák&oldid=23450646“