Václav Kratochvíl (voják)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Kratochvíl
Narození24. září 1903
Nové Veselí, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. listopadu 1988 (ve věku 85 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMotolský hřbitov (Plzeňská 30/233, 150 00 Praha 5 – Motol)[1]
Národnostčeská
Vzdělánímaturita na reálném gymnáziu,[2] Vysoká škola válečná v Praze, Vojenská akademie Klimenta Jefremoviče Vorošilova v Moskvě[3]
Povolánívysoký důstojník
ZaměstnavatelČeskoslovenská armáda
Titulgenerálplukovník
Předchůdcearmádní generál JUDr. Jaroslav Procházka
Následovníkarmádní generál Otakar Rytíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Odznak vládního vojska
Insignie Generálního štábu
Sovětská armádní pistole PM (Pistolet Makarova)

Generálplukovník Václav Kratochvíl (24. září 1903, Nové Veselí[4] – 6. listopadu 1988, Praha) byl v letech 1952 až 1958 náčelníkem Generálního štábu československé lidové armády (GŠ ČSLA) a v letech 1958 až 1960 náčelníkem Vojenské akademie v Brně.[5] Byl také členem vojenské rady Ministerstva národní obrany.[6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Studia, začátky v armádě a u štábů nižších stupňů[editovat | editovat zdroj]

Václav Kratochvíl se narodil 24. září 1903 v Novém Veselí, okres Nové Město na Moravě.[6] Po středoškolském studiu na reálném gymnáziu v Chrudimi (1915 až 1923) studoval na Vojenské akademii v Hranicích (1923 až 1925).[2] Když byl Václav Kratochvíl v srpnu 1925 po skončení vojenských studií slavnostně vyřazen z akademie, nastoupil jako účastník kurzu (frekventant) aplikační školy dělostřelectva v Olomouci[3] a v roce 1925 byl jmenován důstojníkem dělostřelectva.[7] U dělostřeleckého pluku 12 v Užhorodě pak sloužil v letech 1926 až 1928. Další dva roky (1928 až 1930) sloužil u dělostřeleckého oddílu 262 v Čemerném (na pozici 1. důstojníka baterie). Následovala (v letech 1930 až 1932) účast ve vyšším jezdeckém kurzu u Vojenského jezdeckého učeliště (VJU) v Pardubicích. Do Olomouce se vrátil v říjnu 1932, kdy zde sloužil u dělostřeleckého pluku 7. Posluchačem Vysoké školy válečné v Praze byl pak Václav Kratochvíl v letech 1934 až 1936.[3] Od roku 1936 zastával Václav Kratochvíl různé štábní funkce na úrovni divize a sboru:[7]

  • V letech 1936 až 1937 u 3. oddělení štábu 10. divize v Banské Bystrici;[3]
  • od září roku 1937 u III. sboru v Brně (zde nejprve jako přidělený důstojník 3. oddělení, později 4. oddělení);[3]
  • na podzim roku 1938 jako přednosta 3. oddělení III. sboru v Jihlavě.[3]

Za protektorátu, v domácím odboji[editovat | editovat zdroj]

Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939) byl Václav Kratochvíl od července 1939[3] převelen do řad protektorátního vládního vojska (zde vykonával funkci pobočníka velitele praporu 10 v Bučovicích).[3][7] Podobně jako valná většina bývalých vyšších důstojníků rozpuštěné prvorepublikové armády se i Václav Kratochvíl zapojil do podvratné protiněmecké činnosti v rámci členství ve vojenské ilegální domácí odbojové organizaci Obrana národa.[3][7] V odbojové organizaci Obrana národa byl začleněn do oblastního velitelství Morava-západ.[8] V době zatčení gestapem v prosinci 1940[3] měl hodnost štábní kapitán generálního štábu. Dne 3. prosince 1941 byl Václav Kratochvíl odsouzen Lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně k trestu šesti let káznice a jednoho roku ztráty čestných občanských práv. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), Otto Francl (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Lysák (trest smrti).[8] Z nacistického vězení se Václav Kratochvíl vrátil až s koncem druhé světové války.[3]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války pracoval krátce ve štábu V. sboru v Brně.[3] Dne 17. srpna 1945 byl povýšen do hodnosti majora. Od 15. září 1945 do 15. února 1947[2] vykonával funkci náčelníka štábu 6. divize v Brně.[3] V průběhu tohoto období byl 22. října 1946 povýšen do hodnosti podplukovníka.[2] Léta 1947 až 1949 strávil Václav Kratochvíl studiem na Vojenské akademii Klimenta Jefremoviče Vorošilova v Moskvě.[3] Během studií v Moskvě byl dne 18. října 1948 povýšen do hodnosti plukovníka.[2] Prakticky od října roku 1949 až do července 1958 sloužil Václav Kratochvíl v různých funkcích na hlavním (generálním) štábu:[7]

  • nejprve jako přednosta 1. (operačního) oddělení hlavního štábu[3][7] (od 1. října 1949 do dubna 1950; v tomto období byl ke dni 1. prosince 1949 povýšen na brigádního generála)[2]
  • poté jako 1. zástupce náčelníka generálního štábu[7] a náčelník operační správy generálního štábu[3] (od dubna 1950 do 30. ledna 1952; v tomto období byl 1. května 1950 povýšen na divisního generála)[2]
  • nakonec zastával (v období od 31. ledna 1952 do 28. července 1958) nejvyšší funkci tj. funkci náčelníka Generálního štábu Československé armády (ta byla od 1. června 1954[2] přejmenována na lidovou), resp. náčelníka Generálního štábu Československé lidové armády (NGŠ ČSLA)[3][7][2] [p 1] (do tohoto období spadají hned dvě Kratochvílova povýšení a sice 15. dubna 1953 do hodnosti sborového generála a 12. června 1953 na generálplukovníka).[2]

Během svého působení ve funkci náčelníka generálního štábu pokračoval Václav Kratochvíl v započaté výstavbě armády podle sovětského modelu a současně propagoval i její modernizaci.[7] Ze své vysoké funkce byl Václav Kratochvíl odvolán koncem července 1958 a v období od listopadu 1958 do září 1960 vykonával funkci velitele (rektora) na Vojenské akademii v Brně.[3][7][2] Definitivně opustil řady důstojníků Československé lidové armády v lednu roku 1961, kdy byl penzionován (odešel do zálohy).[3][7] Zemřel v Praze 6. listopadu 1988. [p 2] Byl jmenován Významným rodákem obce Nové Veselí.[6]

Státní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V září roku 1954 dostal generálplukovník Václav Kratochvíl (v té době náčelník Generálního štábu čs. armády) darem od ministerstva obrany SSSR sovětskou armádní pistoli PM (Pistolet Makarova) s výrobním číslem RG 3426.[9]
  2. ↑ Pramen[6] uvádí jako datum úmrtí Václava Kratochvíla den 4. února 1988. Pramen[7] udává jako datum úmrtí den 4. března 1988. Pramen[2] uvádí 4. února 1988 Praha.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠTRUPL, Vladimír; JEDLIČKA, František. Hrob Václav Kratochvíl [online]. Motolský hřbitov (Plzeňská 30/233, 150 00 Praha 5 – Motol); Souřadnice: N50°3'51.11 E14°19'31.1 (střed hřbitova): Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2010-06-27 [cit. 2020-02-22]. Nápis: GENPLK. / ING. VÁCLAV KRATOCHVÍL / 1903 - 1988; Narozen 24.9.1903 Nové Veselí, zemřel 6.11.1988 Praha. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l Kratochvíl, Václav [online]. Válka cz [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s STEHLÍK, Eduard. Srdce armády: Generální štáb 1919-2019. 4. (upravené a rozšířené vydání). vyd. Praha: Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha, 2019. 127 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-779-1. Kapitola Od osvobození k totalitě (1945 - 1989); Medailonek: generálplukovník Václav KRATOCHVÍL (24. 9. 1903 – 6. 11. 1988), s. 69. Ke stažení ve formátu *.pdf. 
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nové Veselí
  5. ↑ Kratochvíl, Václav, 1903-1988 (Narozen 24.9.1903, zemřel 6.11.1988. Generálplukovník, náčelník Vojenské akademie.) [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-02-16]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: jo2004259831. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Václav KRATOCHVÍL (1903 - 1988) [online]. VOJENSKÁ AKADEMIE HRANICE [cit. 2020-02-22]. Zemřel v Praze 4. 2. roku 1988. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l Náčelníci Hlavního štábu čs. branné moci (Generálního štábu čs. armády) v letech 1919 až 1992 [online]. armada vojenstvi cz, 2005-01-17 [cit. 2020-02-14]. Náčelník Generálního štábu Československé lidové armády (31.1.1952 - 28.7.1958) generálplukovník Václav KRATOCHVÍL (* 24. září 1903 Nové Veselí, okr. Nové Město na Moravě - † 4. března 1988 Praha). Dostupné online. 
  8. ↑ a b MENŠ. Václav Kratochvíl (* 21.9.1903) voják z povolání (před zatčením štábní kapitán generálního štábu) [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-03-22 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Sovětská armádní pistole PM (Pistolet Makarova) [online]. [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Valka.cz, Pamětní kříž věrnosti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Vojenský ústřední archiv Olomouc, fond Osobní spisy vojáků z povolání
  • Monografie: „Obrana národa na Brněnsku 15. 3. 1939 – 29. 2. 1940“
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Kratochvíl_(voják)&oldid=22923584“