Karel Pešek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Karel Pešek
Karel Pešek
Narození 20. září 1895
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. září 1970 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Letní olympijské hry – lední hokej
bronz 1920 Antverpy ČSR
Mistrovství Evropy v ledním hokeji
zlato ME 1914 Čechy
stříbro ME 1921 ČSR
zlato ME 1922 ČSR
bronz ME 1923 ČSR
zlato ME 1925 ČSR
Fotbalová liga Československa
zlato 1925/1926 AC Sparta Praha
zlato 1927 AC Sparta Praha
zlato 1931/1932 AC Sparta Praha

Karel Pešek (20. září 1895, Olomouc,[1] Morava, Rakousko-Uhersko30. září 1970 Praha), řečený Káďa, byl český fotbalista a hokejista hrající především v pražské Spartě. V obou sportech působil také v československé reprezentaci.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Karla Peška v ulici Komenského v Olomouci

Svoji fotbalovou kariéru zahájil již ve třinácti letech, kdy nastoupil za dospělé Meteoru Vinohrady. O dva roky později přestoupil do slavného ČAFC Vinohrady, kde měl za odměnu zdarma obědy. V té době bylo pro studenty velmi obtížné hrát fotbal, protože to školský systém neměl příliš rád. Proto bylo v té době běžné, že si hráči na zápas lepili vousy a hráli pod přezdívkami. A tak měl Karel Pešek sportovní přezdívku Káďa, která mu poté, co zazářil na fotbalovém turnaji, zůstala až do konce života.

O jeho služby v té době stála Viktorka Žižkov a Slavia, ale nakonec se radovala Sparta, která se domluvila s hráčovým bratrem. Stalo se tak v roce 1913 a Káďa zahájil svoji kariéru ve Spartě jako krajní záložník. Již po roce se propracoval do funkce kapitána. Káďova maminka vedla na stadionu hospodu, ve které zdarma bavil lidi začínající komik a sparťanský brankář Vlasta Burian. Záhy však vypukla válka a mnoho hráčů, včetně Kádi, narukovalo na frontu.

Po válce ale nabraly věci rychlý spád a Sparta se v roce 1919 stala prvním neoficiálním mistrem ČSR. Káďa začal hrát středního záložníka a dařilo se mu jak na Spartě, tak v reprezentaci. Z té doby také pochází termín „Železná Sparta“. Tým totiž v letech 19201923 sehrál 50 mistrovských utkání, ani jednou neprohrál, dal 230 gólů a dostal jen 40. Káďa byl hvězdou týmu a obdivovala ho celá Evropa. Vynalezl například obranný skluz a Sparta s ním v čele vyhrávala. Ve Vídni porazila před padesáti tisíci lidmi nejlepší rakouské týmy. V Praze porazili uruguayský Nacional Montevideo i anglický Bolton Wanderers. Sparta vyhrávala na zájezdech ve Francii, Portugalsku, či Španělsku. V roce 1926 se konal úspěšný zájezd do USA a o rok později získala Sparta Středoevropský pohár, což byla prestižní klubová soutěž srovnatelná s dnešní Ligou mistrů.

V roce 1933, ve svých 38 letech, již Káďa nepodával tak oslnivé výkony a přestoupil na konci kariéry do brněnského týmu ligového nováčka SK Židenice. Se Spartou byl třikrát mistrem ČSR a jednou vyhrál Středoevropský pohár. Odehrál 727 zápasů, což byl klubový rekord, který překonal až Jozef Chovanec. Když sparťanský dres oblékal naposledy, diváci v hledišti slzeli,[zdroj?] naopak funkcionáři Sparty s ním začali soudní spor.

Jedenáct let byl členem fotbalové reprezentace a ve 44 reprezentačních zápasech byl vždy kapitánem.

Hrál také lední hokej, ve kterém získal na mistrovství Evropy s reprezentací třikrát zlatou medaili. Na Letních olympijských hrách v Antverpách 1920 získal v hokeji bronz a mohl se stát prvním Čechem, který by získal na olympijských hrách medaili ve dvou kolektivních sportech. Ve finále fotbalového turnaje, které hráli Čechoslováci proti domácím Belgičanům, se zápas nevyvíjel dobře a československá reprezentace prohrávala 2:0. Káďa, který si po zápase stěžoval na výkon rozhodčího, ale v 36. minutě odvolal tým ze hřiště a Čechoslováci přišli i o bronzovou medaili.

Jako fotbalista startoval také na LOH 1924.

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Káďa si byl vědom, že se nemůže živit sportem do smrti, a tak vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, získal titul RNDr. a po ukončení kariéry nastoupil jako na ministerstvo zdravotnictví. Získal také čistě pro potěšení ještě lékárnický titul MgPH. Na ministerstvu pracoval až do roku 1951, kdy ho zastihla komunistická čistka, která posílala všechny lidi, kteří nebyli členy strany, do továren. Až do svého důchodu byl Káďa, dvojnásobný doktor, dělníkem, nejprve pomocným. Karel Pešek zemřel krátce po svých pětasedmdesátinách 30. září 1970 na zástavu srdce. K jeho rakvi, kterou pokrývala státní a sparťanská vlajka, se přišly poklonit tisíce lidí.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha: Práce, 1980. Kapitola Káďa-Pešek, Karel, RNDr, s. 152. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]