Přeskočit na obsah

Jan Palouš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O astronomovi pojednává článek Jan Palouš (astronom).
Ing. Jan Palouš
Jan Palouš
Jan Palouš
Osobní informace
Datum narození25. října 1888
Místo narozeníČeské Budějovice, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí25. září 1971 (ve věku 82 let)
Místo úmrtíPraha, Československo
StátČechyČechy Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Držení holevlevo
DětiRadim Palouš
PříbuzníMartin Palouš a Jan Palouš (vnoučata)
Klubové informace
Současný klubukončil kariéru
Poziceobránce
Předchozí klubyČSS Praha
Slavia Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na LOH
bronz 1920 Antverpy ČSR
Mistrovství Evropy v ledním hokeji
zlato ME 1911 Čechy
stříbro ME 1913 Čechy
zlato ME 1914 Čechy
stříbro ME 1921 ČSR

Jan Palouš (25. října 1888 České Budějovice[1] – 25. září 1971 Praha), do roku 1947 Jan Leopold Alois Pallausch, byl český a československý lední hokejista, autor memoárů a filmový režisér. Patřil mezi české hokejové mušketýry, proslavil se jako střelec první branky[2] hokejového mužstva Čech a získal dva tituly mistra Evropy. Používal mnoho dalších jmen, jako Pal, Valda, Algy ad.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Jan Leopold Alois Pallausch, syn báňského rady Aloise Pallausche (1835–1914) a jeho manželky Leopoldiny, rozené Limpové (1849–1916). K úřední změně příjmení na Palouš došlo až v roce 1947.[1] Od roku 1899 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech (dnes Praha), Jan byl nejmladší ze šesti dětí.[3] Vystudoval pražskou techniku.[4]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. října 1919 se oženil (civilní sňatek) s Marií Kafkovou (1889–??).[5] Syn Radim Palouš byl filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy.

Po 2. světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce se věnoval redakční činnost, sepsal svoje memoáry. V roce 1959 získal spolu s dalšími vynikajícími bývalými fotbalisty a hokejisty titul Zasloužilý mistr sportu.[6]

Zemřel v Praze.[7]

Sportovní dráha

[editovat | editovat zdroj]

Jan Palouš hrál od mládí bandy hokej za Akademický SK[8] (později přejmenovaný na Českou sportovní společnost). Jako člen tohoto klubu se společně s hráči Slavie Praha v roce 1909 v Chamonix seznámil na mezinárodní úrovni se skutečným ledním hokejem (tehdy pro rozlišení označovaným slovem kanadský). Vstřelil tam historicky první reprezentační český gól v tomto sportu.[2] Po návratu z Chamonix v časopise Sport a hry zveřejnil myšlenku, že lední hokej v budoucnu dostane přednost před bandy hokejem. Novinářsky byl činný i v dalších letech. V roce 1912 požadoval postavení zastřešené haly s umělým ledem v Praze shodou okolností právě na místě, kde se tak po více než padesáti letech i stalo. Byl pevnou součástí národního hokejové reprezentace Čech. Před první světovou válkou vynechal pouze první dva zápasy na mistrovství Evropy v ledním hokeji 1914, kam se dopravil po složených zkouškách na technice potají až k poslednímu utkání.

Po 1. světové válce změnil klubový dres a přešel do Slavie Praha. Jako hráč Československa se zúčastnil olympijských turnajů v letech 1920 (zde Čechoslováci získali bronz) a 1924, které byly zároveň i prvními mistrovstvími světa, a jednoho mistrovství Evropy 1921. Reprezentoval dohromady v 19 zápasech, v nichž vstřelil 2 góly.

Redaktor, spisovatel a filmař

[editovat | editovat zdroj]

Byl redaktorem Prager Presse, sportovním publicistou a autorem pamětí. V 50. letech 20. století spolupracoval na obrazových publikacích, mj. se synem Radimem Paloušem.

Memoárová literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Haló, zde redaktor Laufer! (vzpomínky a dobrodružství sportovního hlasatele v klubech a na hříšti, ve vlaku a u mikrofonu; pod původním příjmením J.A. Pallauš, kresby Ondřej Sekora; Praha, Orbis, 1931)
  • Mušketýři s hokejkou (vyprávění o smutných a veselých osudech našich prvních hokejistů, předmluva Josef Laufer, ilustrace Jiří Hejna; Praha, Mladá fronta, 1955, 1959, 1968)
  • S hokejkou po světě (obálka, vazba a ilustrace Jiří Hejna; Praha, Mladá fronta, 1956)

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Tvář Československa (sestavil Jan A. Palouš, texty František Halas; Praha : Orbis, 1948)

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Režíroval filmy Noční děs (1914), Šestnáctiletá (1918), Sen frátera Ondřeje (1918), Princezna z chalupy (1918), České nebe (1918), Čertisko (1918) a Cesta kolem republiky (1923).

K filmu Princezna z chalupy napsal scénář, ve filmu Cesta kolem republiky též účinkoval.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše v Českých Budějovicích
  2. ↑ a b JAN PALOUŠ | Síň slávy Českého hokeje. www.sinslavycslh.cz [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 439, obraz 624, Pallausch Alois
  4. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 439, obraz 631, Pallausch Johann
  5. ↑ Matrika oddaných, Okresní správa politická Vinohrady, 1919-1920, snímek 76
  6. ↑ Nezapomenutelné chvíle na stadionu Spartak Praha Sokolovo. Rudé právo. 7. 9. 1955, s. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ (dostupné online v NK ČR). Pravda. 27. 9. 1971, s. 4. Dostupné online. 
  8. ↑ Hockey (na ledě). Národní politika. 13. 1. 1908, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 1920 v Antverpách

 Kanada (CAN)

 Spojené státy (USA)

 Československo (TCH)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Palouš&oldid=24113549“