Matthias Eldersch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matthias Eldersch
Matthias Eldersch, foto z doby před r. 1907
Matthias Eldersch, foto z doby před r. 1907
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1911
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – ???
poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska
Ve funkci:
4. března 1919 – 9. listopadu 1920
poslanec rakouské Národní rady
(Od 10. 11. 1920 do 14. 12. 1920 a od 20. 11. 1923 do 4. 12. 1930 místopředseda rakouské Národní rady)
Ve funkci:
10. listopadu 1920 – 1. října 1930
Ve funkci:
2. prosince 1930 – 20. dubna 1931
předseda rakouské Národní rady
Ve funkci:
4. prosince 1930 – 20. dubna 1931
PředchůdceAlfred Gürtler
NástupceKarl Renner
ministr vnitra Rakouska
Ve funkci:
9. května 1919 – 7. července 1920
PředchůdceHeinrich Mataja
NástupceWalter Breisky
ministr spravedlnosti Rakouska
(pověřený správou úřadu)
Ve funkci:
24. června 1920 – 7. července 1920
PředchůdceRudolf Ramek
NástupceJulius Roller
Stranická příslušnost
ČlenstvíRakouská soc. dem. strana
Narození25. února 1869
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. dubna 1931 (ve věku 62 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
CommonsMathias Eldersch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matthias Eldersch (25. února 1869 Brno[1] – 20. dubna 1931 Vídeň[2][3]) byl rakouský politik sociálně demokratické strany původem z Moravy, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec a předseda rakouské Národní rady, ministr spravedlnosti a ministr vnitra Rakouska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z chudých poměrů, narodil se jako nemanželské dítě tovární dělnici Marii Elderschové. Vychodil obecnou školu a měšťanskou školu v Brně a po předčasné smrti svého otce[ujasnit] začal pracovat jako tkadlec. Už jako učeň se začal angažovat v Rakouské sociálně demokratické straně. V roce 1892 převzal vedení sociálně demokratického týdeníku v Brně. Byl jeho redaktorem a od roku 1896 úředníkem dělnické nemocniční pokladny v Brně. Kvůli svým politickým aktivitám byl opakovaně soudně trestán. Absolvoval státní kurz pro účetní.[3][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za všeobecnou kurii, obvod Opava, Bruntál, Krnov atd. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy uspěl za obvod Slezsko 3. Usedl do poslancké frakce Klub německých sociálních demokratů.[4] K roku 1907 se profesně uvádí jako tajemník.[5]

V zemských volbách v roce 1906 byl rovněž zvolen do Moravského zemského sněmu ve všeobecné kurii, obvod Šumperk, Staré Město, Zábřeh atd.[6]

Působil pak ve Vídni coby tajemník Ústředí nemocničních pokladen Rakouska. Za světové války zastával funkci předsedy 1. dolnorakouského konzumního spolku. V roce 1918 byl ředitelem Státního ústavu pro výživu lidu (Staatsamt für Volksernährung). Později v letech 1922–1925 byl ředitelem dělnické velkopekárny Hammerbrotwerke.[3][2]

Politicky aktivní byl i po vzniku Rakouské republiky. V období let 1919–1923 zasedal jako člen Vídeňské obecní rady v II. vídeňském okrsku.[3][2]

Od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 byl poslancem Ústavodárného národního shromáždění Rakouska. Od 10. listopadu 1920 do 1. října 1930 a opět od 2. prosince 1930 až do své smrti 20. dubna 1931 zasedal coby poslanec rakouské Národní rady. Od 4. prosince 1930 do své smrti zároveň zastával post předsedy Národní rady. Předtím, v období 10. listopadu 1920 – 14. prosince 1920 a 20. listopadu 1923 – 4. prosince 1930 byl jejím místopředsedou (oficiálně druhý prezident Národní rady). Zastával i vládní funkce. V období 9. května 1919 – 7. července 1920 byl státním tajemníkem vnitra a vyučování (faktický ministr vnitra Rakouska). A od 24. června 1920 do 7. července 1920 byl také pověřen dočasným vedením státního úřadu pro justici (tedy faktickým ministr spravedlnosti Rakouska).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e Matthias Eldersch [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-06-08]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Eldersch, Matthias (1869-1931), Minister, s. 241. (německy) 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=914&size=45
  6. ↑ BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. S. 235.  Archivováno 9. 8. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Matthias_Eldersch&oldid=22500936“