Karel Přerovský (advokát)
| JUDr. Karel Přerovský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. listopadu 1861 Třebíč |
| Úmrtí | 24. prosince 1950 (ve věku 89 let) Třebíč |
| Místo pohřbení | starý hřbitov v Třebíči |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | politik |
| Ocenění | Čestné občanství města Třebíče |
| Rodiče | Ignát Přerovský |
| Funkce | starosta Třebíče (1907–1919) starosta Třebíče (1924) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Přerovský (18. listopadu 1861, Třebíč – 24. prosince 1950, Třebíč) byl český advokát, politik a starosta Třebíče.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Karel Přerovský se narodil v roce 1861 v Třebíči, jeho otcem byl třebíčský starosta Ignát Přerovský. V letech 1880-1886 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.[1] V roce 1886 získal titul doktora práv.[2]
Po studiích se usadil v rodné Třebíči, kde se prosadil jako úspěšný advokát a zařadil se mezi nejbohatší občany města, od roku 1889 byl členem obecního výboru.[3] Mezi lety 1907 a 1919 působil jako starosta města Třebíče.[4] Posléze pak byl po rezignaci všech členů strany lidové určen jako vládní komisař, který měl město vést až do příštích voleb, jako komisař působil v roce 1924, v listopadu téhož roku se funkce vzal a převzal ji František Řehůřek.[5] Roku 1919 byl jmenován soudcem v Moravské Ostravě[6] a roku 1920 byl jmenován soudním radou brněnského zemského soudu.[7] V roce 1931 odešel do důchodu jako soudní rada.[8]
Působil jako dlouholetý člen a předseda kuratoria obchodní školy v Třebíči[9] a jako jednatel Gymnasijní matice Gymnázia Třebíč.[10] Působil také ve Spolku pro zakládání knihoven pro lid v Třebíči a okolí, mezi lety 1887 a 1890 působil jako jednatel a mezi lety 1896 a 1910 působil jako místopředseda.[11] Působil také jako předseda Musejního spolku v Třebíči.[12] Mezi lety 1926 a 1932 působil také jako předseda Měšťanské besedy v Třebíči.[13] Byl nositelem rytířského řádu Františka Josefa I.[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přerovský Karel [online]. Univerzita Karlova v Praze [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I., strana 51
- ↑ RÁJA, Martin: V čele občanských elit. Advokáti a společnost na Moravě v letech 1869–1914; Matice moravská, Brno, 2015; s. 204–207 ISBN 978-80-87709-09-2
- ↑ SVOBODOVÁ, Jitka. Měšťan, dělník a jejich vzájemný vztah v Třebíči v letech 1873 - 1914. Brno, 2009 [cit. 2021-01-01]. 121 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 43. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny instituce veřejné správy - městská správa v Třebíči. , 2011 [cit. 2021-01-01]. 47 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D.. s. 29. Dostupné online.
- ↑ Zprávy osobní. Věstník ministerstva spravedlnosti. 1919-08-01, roč. 1, čís. 8, s. 97.
- ↑ Zprávy osobní. Věstník ministerstva spravedlnosti. 1920-12-31, roč. 2, čís. 11, s. 189.
- ↑ Zprávy osobní. Věstník ministerstva spravedlnosti. 1931-04-15, roč. 13, čís. 4, s. 76.
- ↑ Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok, Obchodní akademie v Třebíči
- ↑ Gymnasijní matice v Třebíči. Program c.k. státního gymnasia v Třebíči. 1931, roč. 1931, čís. 54, s. 63.
- ↑ SKÁLA, Vladimír. Sloužím lidu – sborník k 65. výročí založení měst. knih. v Třebíči. Havlíčkův Brod: Krajské komunální nakladatelství, 1950. 80 s. S. 15.
- ↑ SKUTIL, Josef. Moravská musea. Brno: Nákl. vlastním, 1941. 191 s. S. 166.
- ↑ Třebíč: Měšťanská beseda (od 1861 do 1948). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Kuratorium. Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok. 1918, roč. 1918, čís. 1, s. 12.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Přerovský na Wikimedia Commons
