Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč
Front view of Commercial Academy of Dr. Albín Bráf and Language School in Třebíč, Třebíč District.JPG
Používaná zkratka OA a HŠ Třebíč
Zřizovatel Kraj Vysočina
IČO 66610699
Ředitel Mgr. Libuše Kolářová
Zástupce Ing. Marie Bendová
Ing. Jitka Špačková
Ing. Zdeněk Kneslík
Ing. Iva Kršňáková
RNDr. Oldřich Martinů
Adresa Sirotčí 63/4, Třebíč, 674 01, Česko
Zeměpisné souřadnice
Datum založení 11. července 1900
Počet žáků 1000
Oficiální web http://www.oahstrebic.cz
Obory vzdělávání
Obchodní akademie
Hotelnictví
Cestovní ruch
Reprodukční grafik
Kadeřník
Cukrář
Aranžér
Kuchař-číšník
Prodavač
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tělocvična OA na Otmarově ulici
Centrální jídelna

Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč je střední škola v Třebíči. Založena byla rozhodnutím městského zastupitelstva 11. července 1900 jako dvouletá obchodní škola, jako čtyřletá obchodní akademie byla založena 24. června 1919.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První obchodní škola na území tehdejších českých zemí byla založena v roce 1894 v Prostějově, roce 1900 pak byla založena obchodní škola v Třebíči, byla založena 11. července 1900 rozhodnutím městského zastupitelstva. Projekt pak schválilo Ministerstvo kultu a vyučování a 19. září 1901 byla zahájena výuka v prvním ročníku Veřejné obchodní školy dvoutřídní. Prvním ředitelem byl Adolf Kott. Škola byla spravována městem a kuratoriem, škola byla založena v budově na Hasskově ulici, kde zpočátku používala pouze dvě místnosti, jedna sloužila jako ředitelna a druhá pro výuku. V téže budově působila také Kupecká škola pokračovací. V prvním ročníku školy studovalo celkem 35 žáků, hned o rok později byla škola přestěhována do větších prostor na Soukupově ulici. Vznikly tak dvě třídy Obchodní školy chlapecké, jedna třída Obchodní školy pokračovací a třída jednoročního kurzu pro dívky. Kurz byl v roce 1907 zrušen a byla vytvořena dvouletá Obchodní škola pro dívky.[1]

V roce 1919 byla založena Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, o zřízení akademie se kuratorium a město snažilo již od roku 1907, to se však nepovedlo. V roce 1919 tak byly součástí školy čtyřletá Obchodní akademie, dvouleté Obchodní školy pro chlapce i pro dívky, dvouletá Pokračovací škola kupecká, jednoletý obchodní kurz a odborné kurzy pro dospělé. Prostory škole nedostačovaly a tak město muselo propůjčit škole budovu tehdejší měšťanské školy, ředitel se snažil o výstavbu nové budovy, ale to tehdy nevyšlo a Kott tak rezignoval na svoji funkci. Ministerstvo školství se problémem nevyhovující budovy zabývalo a nařídilo brzké vyřízení situace, jinak by mohlo dojít přemístění školy do jiného města.[1]

V roce 1931 tak tehdejší ředitel Metod Novák nechal přistavět nové prostory na západní a severní straně tehdejší budovy školy v prostorách Soukupovy ulice.[1]

V době druhé světové války byl změněn vzdělávací program, kdy bylo ve výuce mnohem více hodin němčiny a to na úkor hodin českého jazyka a dějepisu, jeho výuka posléze byla zrušena úplně. V listopadu 1941 proběhl spor mezi gestapem a obchodní školou, kdy ve škole byly nalezeny rudé hvězdy, ředitel je pro jistotu předal gestapu dobrovolně - domníval se, že jde o cílený útok na školu. Gestapo však obdrželo anonymní stížnost na chování studentů školy, přijelo tak k budově školy a vyhrožovalo, že školu uzavře a studenty odveze do koncentračních táborů. Před školou se však sešli obyvatelé Třebíče a donuli tak gestapo ustoupit a škola tak nebyla uzavřena. Byla však až do roku 1944 sledována. V tomtéž roce byla škola uzavřena, studenti i učitelé museli odejít na nucené práce a ve škole byl až do konce války zřízen válečný lazaret. Po konci druhé světové války se s výukou ve čtyřleté akademii a dvouleté obchodní škole začalo již v květnu 1945.[2]

Po roce 1948 byla škola zestátněna, tehdejší Obchodní akademie byla přejmenována na Vyšší hospodářskou školu a tehdejší Obchodní škola byla přejmenována na Hospodářškou školu. Ředitelem se stal Bohumil Caha. Škola pak úzce spolupracovala s tehdejšími Závody Gustava Klimenta a závody UP. V roce 1949 byla do budovy školy přesunuta Pedagogická škola pro učitelky mateřských škol a byla otevřena pouze jedna třída pro každou ze škol v každém ročníku, důvodem byl nedostatek prostoru. Pedagogická škola se odstěhovala až v roce 1971, kdy se prostorové problémy vyřešily tak, že obchodní škola mohla otevřít dvě třídy v každém ročníku. Do té doby také byly od počátku sedmdesátých let otevírány pouze dívčí třídy, chlapci neměli studovat obchodní školy.[2] V roce 1981 pak byla zrušena také Hospodářská škola a počet tříd v ročníku akademie tak dosáhl tří.[3]

V roce 1974 byl do školy zaveden první počítač a škola tak zahájila jako první škola v Jihomoravském kraji dvouleté dálkové studium výpočetní techniky. V roce 1982 škola otevřela jednoleté navazující studium výpočetní techniky pro absolventy gymnázií a v roce 1988 byl také otevřen obor pomaturitní dvouletý. Škola v roce 1988 vlastnila sedm počítačů IQ 151 a jeden počítač TNS. Na počátku osmdesátých let škola zakoupila a opravila sousední domy, kdy v nich byla zřízen domov mládeže pro studentky, v roce 1983 byl domov mládeže rozšířen a kapacita tak byla dostatečná pro 80 studentek. Budova školy pak byla také rekonstruována, neboť kapacitně opět nedostačovala, ve škole studovalo přibližně 400 studentů. V roce 1987 byla zahájena stavba tělocvičny, ta pak byla dostavěna v roce 1991.[2]

Po roce 1989 došlo k nárůstu studentů, převážně chlapců. Posléze však počet opět klesl, primárně z menšího počtu pracovních příležitostí. Také došlo ke zrušení dálkového studia a jeho nahrazení kurzy, částečně ve spolupráci s úřadem práce. Pomaturitní studium výpočetní techniky bylo také zrušeno, k tomu došlo v roce 1995. V roce 1998 byla ve spolupráci se Střední zdravotnickou školou a Vyšší zdravotnickou školou otevřeno studium vyšší odborné školy v oboru ekonomie.[2] V roce 2002 se součástí školy stala státní jazyková škola.[4]

V roce 2014 došlo ke sloučení 2 škol s podobným zaměřením v Třebíči, a to ke sloučení Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Třebíč a Hotelové školy Třebíč. Nově sloučené školy používají název Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč.[5] V roce 2016 dojde k postavení třípodlažní tělocvičny za podpory kraje Vysočina.[6] V roce 2015 byly budovy školy propojeny nadzemním tunelem.[7]

Studijní program[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století se studijní program v klasické dvouleté obchodní škole skládal z účetnictví, kupeckých počtů, kupecké korespondence v němčině a v češtině, obchodní nauky, směnkářství, nauky o zboží, těsnopisu, krasopisu, českého jazyka, německého jazyka, zěměpisu, přírodopisu a přírodozpytu. Dále byly k dispozici nepovinné předměty jako např. psaní na stroji, těsnopis či francouzský jazyk. Výuka zabírala 32-33 hodin týdně.[8]

Na tehdejší pokračovací obchodní škole byly předměty odlišné, např. účetnictví, korespondence, kupecké počty, obchodní nauka, krasopis a všeobecně vzdělávací zeměpis. Výuka zabírala 8-16 hodin týdně.[8]

Po založení Obchodní akademie v roce 1919 se program studia skládal z 15 předmětů, byly jimi obchodní nauka, korespondence, účetnictví, nauka o podniku, kupecké počty, právní nauka, národohospodářská nauka, nauka o zboží, těsnopis, krasopis, matematika, český jazyk, němčina, další cizí jazyk (angličtina, francouzština a ruština), dějepis a hospodářský zeměpis. Existovala i možnost studovat nepovinné předměty jako např. cvičení z nauky o zboží a těsnopisu, psaní na stroji, konverzace v cizím jazyce a tělocvik. Výuka zahrnovala 30 vyučovacích předmětů týdně.[9]

Po roce 1989 byl opět do programu akademie zaveden těsnopis a dále se rozvíjela možnost studia cizích jazyků.[2]

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

  • Adolf Kott, 1900-1922
  • Josef Konvička, 1922-1927
  • Metod Novák, 1927-1941
  • V. Krejčí, 1941-1942 (nebo 1943[10])
  • Jan Trčka, 1942 (nebo 1943[10])–1948
  • Bohumil Caha, 1948-1952
  • Bedřich Zeman 1952-1961[10]
  • Jaroslav Mejzlík, 1961-1982
  • Ing. Karel Neubert, CSc., 1982-1991
  • Mgr. Svatopluk Novák, 1991-2000
  • RNDr. Pavel Svoboda, 2000-2014
  • Mgr. Libuše Kolářová, 2014-

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 27-29. Dostupné online.
  2. a b c d e RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 30-32. Dostupné online.
  3. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 31. Dostupné online.
  4. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 33. Dostupné online.
  5. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. 
  6. SVATOŠOVÁ, Jitka. Kraj Vysočina postaví v Třebíči novou tělocvičnu pro středoškoláky [online]. Kraj Vysočina, 2016-12-04 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁK, František. Kraj staví pro hotelovou školu v Borovině tělocvičnu [online]. Třebíčský deník, 2016-02-20 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  8. a b RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 28. Dostupné online.
  9. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 29. Dostupné online.
  10. a b c RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. Textové přílohy - Příloha 2. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]