Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč
Front view of Commercial Academy of Dr. Albín Bráf and Language School in Třebíč, Třebíč District.JPG
Zkratka OA a HŠ Třebíč
Právní forma příspěvková organizace
Zřizovatel Kraj Vysočina
Datum založení 11. července 1900
IČO 66610699
Ředitel Mgr. Libuše Kolářová
Zástupce Ing. Marie Bendová
Ing. Jitka Špačková
Ing. Zdeněk Kneslík
Ing. Iva Kršňáková
RNDr. Oldřich Martinů
Adresa Sirotčí 63/4, Třebíč, 674 01, Česko
Zeměpisné souřadnice
Počet žáků 1000
Oficiální web http://www.oahstrebic.cz
Obory vzdělávání
Obchodní akademie
Hotelnictví
Cestovní ruch
Reprodukční grafik
Kadeřník
Cukrář
Aranžér
Kuchař-číšník
Prodavač
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tělocvična OA na Otmarově ulici
Centrální jídelna

Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč je střední škola v Třebíči. Založena byla rozhodnutím městského zastupitelstva 11. července 1900 jako dvouletá obchodní škola, jako čtyřletá obchodní akademie byla založena 24. června 1919.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První obchodní škola na území tehdejších českých zemí byla založena v roce 1894 v Prostějově, roce 1900 pak byla založena obchodní škola v Třebíči, byla založena 11. července 1900 rozhodnutím městského zastupitelstva. Projekt pak schválilo Ministerstvo kultu a vyučování a 19. září 1901 byla zahájena výuka v prvním ročníku Veřejné obchodní školy dvoutřídní. Prvním ředitelem byl Adolf Kott. Škola byla spravována městem a kuratoriem, škola byla založena v budově na Hasskově ulici, kde zpočátku používala pouze dvě místnosti, jedna sloužila jako ředitelna a druhá pro výuku. V téže budově působila také Kupecká škola pokračovací. V prvním ročníku školy studovalo celkem 35 žáků, hned o rok později byla škola přestěhována do větších prostor na Soukupově ulici. Vznikly tak dvě třídy Obchodní školy chlapecké, jedna třída Obchodní školy pokračovací a třída jednoročního kurzu pro dívky. Kurz byl v roce 1907 zrušen a byla vytvořena dvouletá Obchodní škola pro dívky.[1]

V roce 1919 byla založena Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, o zřízení akademie se kuratorium a město snažilo již od roku 1907, to se však nepovedlo. V roce 1919 tak byly součástí školy čtyřletá Obchodní akademie, dvouleté Obchodní školy pro chlapce i pro dívky, dvouletá Pokračovací škola kupecká, jednoletý obchodní kurz a odborné kurzy pro dospělé. Prostory škole nedostačovaly a tak město muselo propůjčit škole budovu tehdejší měšťanské školy, ředitel se snažil o výstavbu nové budovy, ale to tehdy nevyšlo a Kott tak rezignoval na svoji funkci. Ministerstvo školství se problémem nevyhovující budovy zabývalo a nařídilo brzké vyřízení situace, jinak by mohlo dojít přemístění školy do jiného města.[1]

V roce 1931 tak tehdejší ředitel Metod Novák nechal přistavět nové prostory na západní a severní straně tehdejší budovy školy v prostorách Soukupovy ulice.[1]

V době druhé světové války byl změněn vzdělávací program, kdy bylo ve výuce mnohem více hodin němčiny a to na úkor hodin českého jazyka a dějepisu, jeho výuka posléze byla zrušena úplně. V listopadu 1941 proběhl spor mezi gestapem a obchodní školou, kdy ve škole byly nalezeny rudé hvězdy, ředitel je pro jistotu předal gestapu dobrovolně – domníval se, že jde o cílený útok na školu. Gestapo však obdrželo anonymní stížnost na chování studentů školy, přijelo tak k budově školy a vyhrožovalo, že školu uzavře a studenty odveze do koncentračních táborů. Před školou se však sešli obyvatelé Třebíče a donuli tak gestapo ustoupit a škola tak nebyla uzavřena. Byla však až do roku 1944 sledována. V tomtéž roce byla škola uzavřena, studenti i učitelé museli odejít na nucené práce a ve škole byl až do konce války zřízen válečný lazaret. Po konci druhé světové války se s výukou ve čtyřleté akademii a dvouleté obchodní škole začalo již v květnu 1945.[2]

Po roce 1948 byla škola zestátněna, tehdejší Obchodní akademie byla přejmenována na Vyšší hospodářskou školu a tehdejší Obchodní škola byla přejmenována na Hospodářškou školu. Ředitelem se stal Bohumil Caha. Škola pak úzce spolupracovala s tehdejšími Závody Gustava Klimenta a závody UP. V roce 1949 byla do budovy školy přesunuta Pedagogická škola pro učitelky mateřských škol a byla otevřena pouze jedna třída pro každou ze škol v každém ročníku, důvodem byl nedostatek prostoru. Pedagogická škola se odstěhovala až v roce 1971, kdy se prostorové problémy vyřešily tak, že obchodní škola mohla otevřít dvě třídy v každém ročníku. Do té doby také byly od počátku sedmdesátých let otevírány pouze dívčí třídy, chlapci neměli studovat obchodní školy.[2] V roce 1981 pak byla zrušena také Hospodářská škola a počet tříd v ročníku akademie tak dosáhl tří.[3]

V roce 1974 byl do školy zaveden první počítač a škola tak zahájila jako první škola v Jihomoravském kraji dvouleté dálkové studium výpočetní techniky. V roce 1982 škola otevřela jednoleté navazující studium výpočetní techniky pro absolventy gymnázií a v roce 1988 byl také otevřen obor pomaturitní dvouletý. Škola v roce 1988 vlastnila sedm počítačů IQ 151 a jeden počítač TNS. Na počátku osmdesátých let škola zakoupila a opravila sousední domy, kdy v nich byla zřízen domov mládeže pro studentky, v roce 1983 byl domov mládeže rozšířen a kapacita tak byla dostatečná pro 80 studentek. Budova školy pak byla také rekonstruována, neboť kapacitně opět nedostačovala, ve škole studovalo přibližně 400 studentů. V roce 1987 byla zahájena stavba tělocvičny, ta pak byla dostavěna v roce 1991.[2]

Po roce 1989 došlo k nárůstu studentů, převážně chlapců. Posléze však počet opět klesl, primárně z menšího počtu pracovních příležitostí. Také došlo ke zrušení dálkového studia a jeho nahrazení kurzy, částečně ve spolupráci s úřadem práce. Pomaturitní studium výpočetní techniky bylo také zrušeno, k tomu došlo v roce 1995. V roce 1998 byla ve spolupráci se Střední zdravotnickou školou a Vyšší zdravotnickou školou otevřeno studium vyšší odborné školy v oboru ekonomie.[2] V roce 2002 se součástí školy stala státní jazyková škola.[4]

V roce 2014 došlo ke sloučení 2 škol s podobným zaměřením v Třebíči, a to ke sloučení Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Třebíč a Hotelové školy Třebíč. Nově sloučené školy používají název Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč.[5] V roce 2016 dojde k postavení třípodlažní tělocvičny za podpory kraje Vysočina.[6] V roce 2015 byly budovy školy propojeny nadzemním tunelem.[7]

Studijní program[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století se studijní program v klasické dvouleté obchodní škole skládal z účetnictví, kupeckých počtů, kupecké korespondence v němčině a v češtině, obchodní nauky, směnkářství, nauky o zboží, těsnopisu, krasopisu, českého jazyka, německého jazyka, zěměpisu, přírodopisu a přírodozpytu. Dále byly k dispozici nepovinné předměty jako např. psaní na stroji, těsnopis či francouzský jazyk. Výuka zabírala 32–33 hodin týdně.[8]

Na tehdejší pokračovací obchodní škole byly předměty odlišné, např. účetnictví, korespondence, kupecké počty, obchodní nauka, krasopis a všeobecně vzdělávací zeměpis. Výuka zabírala 8–16 hodin týdně.[8]

Po založení Obchodní akademie v roce 1919 se program studia skládal z 15 předmětů, byly jimi obchodní nauka, korespondence, účetnictví, nauka o podniku, kupecké počty, právní nauka, národohospodářská nauka, nauka o zboží, těsnopis, krasopis, matematika, český jazyk, němčina, další cizí jazyk (angličtina, francouzština a ruština), dějepis a hospodářský zeměpis. Existovala i možnost studovat nepovinné předměty jako např. cvičení z nauky o zboží a těsnopisu, psaní na stroji, konverzace v cizím jazyce a tělocvik. Výuka zahrnovala 30 vyučovacích předmětů týdně.[9]

Po roce 1989 byl opět do programu akademie zaveden těsnopis a dále se rozvíjela možnost studia cizích jazyků.[2]

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

  • Adolf Kott, 1900–1922
  • Josef Konvička, 1922–1927
  • Metod Novák, 1927–1941
  • V. Krejčí, 1941–1942 (nebo 1943[10])
  • Jan Trčka, 1942 (nebo 1943[10])–1948
  • Bohumil Caha, 1948–1952
  • Bedřich Zeman 1952–1961[10]
  • Jaroslav Mejzlík, 1961–1982
  • Ing. Karel Neubert, CSc., 1982–1991
  • Mgr. Svatopluk Novák, 1991–2000
  • RNDr. Pavel Svoboda, 2000–2014
  • Mgr. Libuše Kolářová, 2014–

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 27-29. Dostupné online.
  2. a b c d e RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 30-32. Dostupné online.
  3. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 31. Dostupné online.
  4. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 33. Dostupné online.
  5. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. 
  6. SVATOŠOVÁ, Jitka. Kraj Vysočina postaví v Třebíči novou tělocvičnu pro středoškoláky [online]. Kraj Vysočina, 2016-12-04 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁK, František. Kraj staví pro hotelovou školu v Borovině tělocvičnu [online]. Třebíčský deník, 2016-02-20 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  8. a b RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 28. Dostupné online.
  9. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. 29. Dostupné online.
  10. a b c RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny školství v Třebíči. Olomouc, 2011 [cit. 2016-10-03]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra společenských věd - Pedagogická fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. s. Textové přílohy - Příloha 2. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]