František Josef z Ditrichštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Josef z Ditrichštejna
František Josef z Ditrichštejna, 1836
František Josef z Ditrichštejna, 1836

8. kníže z Ditrichštejna
Ve funkci:
25. květen 1808 – 8. červenec 1854
Předchůdce Jan Karel z Ditrichštejna
Nástupce Josef František z Ditrichštejna

Narození 28. dubna 1767
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 8. července 1854 (ve věku 87 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení hřbitov svatého Marka
Choť Alexandra Dietrichsteinová
Rodiče Karel Jan z Ditrichštejna a Marie Kristina z Ditrichštejna
Děti Joseph Franz, Prince of Dietrichstein
Sigismund Thalberg
Příbuzní Moritz von Dietrichstein (sourozenec)
Profese politik a diplomat
Ocenění seznam čestných občanů Vídně (1850)
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Řád zlatého rouna
Commons Kategorie Franz Joseph von Dietrichstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef z Ditrichštejna, celým jménem František Serafinský Josef Karel Jan Nepomucký Quirin Dietrichstein (28. dubna 1767, Vídeň8. července 1854, tamtéž) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů, který dosáhl hodnosti generálmajora. Byl vlastníkem mikulovského a několika dalších panství, např. přibyslavského.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí z osmi dětí Jana Karla Dietrichsteina a Marie Kristiny, rozené Thun-Hohenstein.

Poté, co dokončil studia, věnoval se František Josef nejprve vojenské kariéře. V září 1789 již byl majorem a byl jmenován pobočníkem Alberta Sasko-Těšínského. Za svůj výkon při útoku na pevnost Valenciennes 25. července 1793 byl odměněn rytířským křížem Řádu Marie Terezie. O tři roky později získal hodnost generálmajora.

V červenci 1797 se František Josef v Pavlovsku u Petrohradu oženil s hraběnkou Alexandrinou Šuvalovovou. Měli spolu syna Josefa (1798–1858), manželství však trvalo jen krátce.

Kolem přelomu století pobýval František Josef v Anglii, která se pro něj stala vzorem moderního státoprávního uspořádání.[1]

Roku 1809 povolal císař František II. knížete zpět, aby jej obsadil do funkce vrchního hofmistra arcivévody Františka d'Este a dvorského komisaře v Haliči.[1]

Na přelomu 18. a 19. stol. válečné události poškodily jihomoravská ditrichštejnská panství. Roku 1818 proto František Josef prodal panství Židlochovice a Hrušovany.

František Josef byl složitou osobností a některé jeho skutky byly považovány za skandální. Nedůvěru císaře a konzervativců mu vynesly opakované posměšky vůči kancléři Metternichovi, ale i pokus znovuzaložit na protest proti jeho represivnímu režimu ve Vídni zednářskou lóži. Nemalý rozruch vzbudil také tím, že odmítl Řád zlatého rouna.[1] Klavírní virtuos Sigismund Thalberg pravděpodobně byl jeho nemanželským synem.

František Josef z Ditrichštejna zemřel ve Vídni ve věku 87 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c František Josef – 7. kníže Dietrichstein-Nikolsburg, hrabě Proskau-Leslie [online]. Regionální muzeum Mikulov [cit. 2014-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26.