Kostel svatého Jakuba Většího (Brtnice)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Brtnici | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Jakuba Většího | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
| Obec | Brtnice |
| Souřadnice | 49°18′13,49″ s. š., 15°40′37,57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Jihlava |
| Farnost | Brtnice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Datum posvěcení | 1784 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1724 – 1747 |
| Další informace | |
| Kód památky | 19001/7-4728 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího se nachází v Brtnici v okrese Jihlava. Od roku 1972 je chráněn jako kulturní památka.[1] Jde o farní kostel farnosti Brtnice.
Kostel stojí na místě bývalého gotického kostela zbořeného po požáru. Ten současný byl postaven v letech 1727–1747 a byl téměř zničen při dalším požáru v roce 1760, jeho obnova se pak protáhla až do roku 1784.[2]
Jde o jednolodní stavbu s věží a barokní výzdobou s odsazeným kněžištěm. K jeho bokům přiléhají útvary sakristie a depozitáře s oratořemi v patře. Východní průčelí je hladké, boční fasády v příčné ose lodi dělí příčné pilastry Značně protáhlá okna jsou završena odsazeným záklenkem. V západní části lodi se nachází hudební kruchta, podklenutá plackami mezi pasy, nesenými hranolovými pilíři.[3]
Barevné vitráže v oknech pochází z roku 1894. Nejcennější předměty, křtitelnice, ciborium a věčné světlo pochází ještě od Hynka Brtnického z Valdštejna a jeho manželky, tedy přibližně z konce 16. století.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 129736 : kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Brtnice rodiště Josefa Hoffmanna. Brtnice: Město Brtnice, 2006. ISBN 80-254-1426-4. S. 53.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 258.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOUFAR, Alois. Kostel sv. Jakuba v Brtnici 1946. Brtnice: Římskokatolická farnost Brtnice ve spolupráci s městem Brtnice, 2015. 46 s. ISBN 978-80-260-8429-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
