Přeskočit na obsah

Kostel Povýšení svatého Kříže (Jaroměřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
OkresSvitavy
ObecJaroměřice
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieMoravská
DiecézeOlomoucká
DěkanátSvitavy
FarnostJaroměřice u Jevíčka
ZasvěceníPovýšení svatého Kříže
Datum posvěcení14. září 1713
SvětitelVilém Vojtěch Kolovrat-Libštejnský
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1712 - 1713
Další informace
Oficiální webhttps://www.kalvariejaromerice.cz/kostel-povyseni-svateho-krize-kalvarie
Kód památky33315/6-3054 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka je cennou památkou barokní architektury, chráněnou jako kulturní památka ČR. Je farním kostelem farnosti Jaroměřice a je součástí poutního areálu na Kalvárii. Dříve bylo autorství jeho stavby připisováno architektu Santinimu, ale Mojmír Horyna přesvědčivě prokázal, že "průčelí jaroměřického kostela je zřejmě dílem epigona dobře poučeného Santiniho architekturou, jehož vlastní projev však byl nesrovnatelně jednodušší..."[1] Horyna uvažuje spíše o autorském podílu Santiniho následovníka brněnského architekta Františka Benedikta Klíčníka.

Jde o centrální stavbu protaženého šestilistého půdorysu s lukovitě prohnutým průčelím. V průčelí se nacházejí tři portály (střední je zazděn), v arkádách nad nimi jsou dřevěné krucifixy s plochými malovanými korpusy.

Podélný, na obou koncích půlkruhově uzavřený prostor, na konci obou stran jsou připojeny z obou stran půlkruhové prostory, v levém zadním prostoru je sakristie a oratoř. Hlavní oltář je z konce 18. století a nese kopii obrazu Veraikon, jehož originál se nachází v Římě. Za hlavním oltářem je krápníková jeskyně Getsemanské zahrady s tzv. Jaroměřickou Pietou.

Program záchrany architektonického dědictví

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 10 885 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
částka 900 700 900 800 2 050 1 000 1 050 1 060 1 385 520 520
  1. HORYNA, Mojmír. Santini : Jan Blažej Santini-Aichel. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 1998. 487 s. ISBN 80-7184-664-3. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 1 [A/J]. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. s. 573-575.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]