František Benedikt Klíčník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Benedikt Klíčník
Narození 1678
Ivanovice na Hané
Úmrtí 8. dubna 1755 (77 let)
Brno
Národnost moravská
Povolání architekt, stavitel
Manžel(ka) Anna Marie Gloßerová (zemřela v lednu 1727)
Marie Kateřina Scheblová
Děti Anna Dorota Klíčníková
Marie Anna Klíčníková
Kateřina Klíčníková
František Augustin Xaverius Klíčník
Marie Františka Klíčníková
Marie Magdaléna Františka Klíčníková
František Xaverius Jan Klíčník
Marie Viktorie Zuzana Klíčníková
Marie Alžběta Vincencie Klíčníková
Jan Nepomuk Klíčník
Příbuzní Jan Klíčník (otec)
Dorota Klíčníková (matka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Benedikt Klíčník (též Klitznik, Klitschnik) (1678, Ivanovice na Hané8. dubna 1755, Brno) byl brněnský měšťan, donátor a stavitel 18. století, současník Mořice Grimma. Jeho díla jsou v barokním stylu a vychází z kontextu podunajské stavitelské tradice. Působil převážně na Moravě.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Přesné datum a místo narození není známo, pokřtěn byl 13. května 1678 ve farním kostele v Ivanovicích na Hané. 6. ledna 1706 si podal na brněnský magistrát žádost o udělení měšťanského práva ve městě Brně a zároveň poprosil o možnost zhotovení mistrovského kusu. Následně byl 19. února 1706 prohlášen za mistra, čímž se stal členem brněnského zednického a kamenického cechu a teprve poté mu bylo 23. února uděleno právo měšťanské.

František Klíčník připojil ke svému jménu druhé jméno Benedikt až v průběhu dvacátých let 18. století, pod vlivem úzké spolupráce s benediktiny, pro které realizoval barokní přestavbu benediktinského kláštera v Rajhradě. Jakožto velice zbožný člověk je zmiňován v souvislosti s několika náboženskými korporacemi, přičemž v několika z nich byl též členem, např. elitní Konfederace pěti set osob ustanovené při bratrstvu sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou, bratrstva sv. Barbory na brněnském Petrově a rovněž augustiniánské opaskové konfraternity v Brně.

První manželka Anna Marie Gloßerová zemřela v polovině ledna 1727 a po dvou měsících se František Benedikt Klíčník znovu oženil s Marií Kateřinou Scheblovou. Z každého manželství se narodilo 5 dětí, dospělosti se však dožily pouze čtyři (2 z prvního manželství a 2 z druhého): Marie Františka (provdaná Hammerschmiedová), František Augustin (farář v Senici a později v Dubu nad Moravou), František Xaverius Jan (též Frantz Anton, brněnský Ringsmann) a Jan Nepomuk (vikář olomoucké diecéze).

V Brně vlastnil František Klíčník stavební podnik s množstvím tovaryšů a učňů, který fungoval vedle stavební firmy Mořice Grimma. Ačkoliv na Moravě a především v Brně realizoval celou řadu světských staveb, do současnosti se dochovaly především stavby církevní. Podílel se mimo jiné na realizaci všech tří nejvýznamnějších moravských projektů architekta Santiniho.

František Benedikt Klíčník se významně stavebně podílel na obnově řady katolických církevních objektů v období po třicetileté válce.

Charakteristika stylu[editovat | editovat zdroj]

Významným prvkem v díle stavitele Klíčníka jsou výrazné a plasticky prolamované nadokenní římsy. Časté je využití štukového dekoru.

Nejvýznamnější stavby[editovat | editovat zdroj]

Poutní chrám v Dubu nad Moravou

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]