Kostel svatého Jana Křtitele (Čechy pod Kosířem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele
farní kostel se sochami sv. Petra a sv. Pavla a misijním křížem
farní kostel se sochami sv. Petra a sv. Pavla a misijním křížem
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký kraj
ObecČechy pod Kosířem
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátKonice
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1781-1794
Další informace
Oficiální webhttp://www.farnost-laskov.cz/
Kód památky30760/7-5488 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele je barokní stavba z konce 18. století v obci Čechy pod Kosířem. Společně se sochami sv. Petra a sv. Pavla umístěnými před jeho průčelím je chráněnou kulturní památkou České republiky. [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První kostel v obci stál na vyvýšenině nedaleko staré tvrze v zámeckém parku až do 18. století. Svou kapacitou již nepostačoval rostoucímu počtu farníků, a proto bylo v roce 1781 započato se stavbou nového kostela na místě farských mlatů. Stavbu inicioval tehdejší farář Jan Červinka. Autorem projektu byl Jan Petr Ceroni. [2] Dokončen byl v roce 1794 a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Pod kostelem bývala hrobka šlechtického rodu Silva-Tarouca až do roku 1923, kdy musely být kvůli spodní vodě ostatky zemřelých převezeny na nové místo v zámeckém parku. Část vnitřního zařízení byla získána ze zrušeného kláštera sv. Kláry v Olomouci (oltářní obraz, mensa, kazatelna a lavice) a chrámu Matky boží v Olomouci (boční oltáře, lavice). Obrazy pro boční oltáře daroval místní rodák Jan Hunčovský. [3] V roce 1807 byly ve Vídni zakoupeny nové varhany, které však vydržely jen do roku 1898, kdy byl instalován nový nástroj od firmy Jana Tučka z Kutné Hory.

Věž kostela byla opravena a zvýšena v roce 1876 a v roce 1899 tam byly instalovány nové věžní hodiny. V posledních dvaceti letech 20. století byly postupně provedeny větší opravy: výměna oken a dveří, statické zajištění budovy, omítky, oprava střechy. V roce 1989 byly pořízeny nové hodiny na věž. Vnitřní prostory byly vymalovány a doplněno zařízení do presbytáře. V letech 2001–2010 byla provedena rozsáhlá oprava krovu, instalováno topení a elektrický pohon zvonů. Okolí kostela bylo odvodněno a upraveno. [3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým presbytářem. Je 38 metrů dlouhý, 16 metrů široký a 20 m vysoký.[3] Po stranách kněžiště jsou obdélné jednopatrové přístavky s pultovou střechou. Boční fasáda lodi je členěna lizénovým rámem a prolomena obdélnými, segmentově zaklenutými okny.

Nad průčelím se tyčí čtyřboká věž s kruhovým hodinovým ciferníkem, ukončená profilovanou zalamovanou římsou. Střecha věže má tvar polygonálního jehlanu s makovicí a křížem na vrcholu. Průčelí zdůrazňuje rizalit s velkými pilastry na nárožích, které jsou ukončeny římsovou hlavicí. Uprostřed je hlavní vchod do kostela s kamenným ostěním a nad ním velké okno se šambránou. Rizalit je završen trojúhelníkovým štítem. Nad hlavní profilovanou římsou je atikový nástavec, který nese dekorativní vázy. [1]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Kněžiště je zaklenuto konchou s jedním polem pruské klenby. Od lodi je odděleno půlkruhovým vítězným obloukem. Po obou stranách presbytáře jsou sakristie a nad nimi oratoře. Dlažba je z modrých a bílých kamenů.

Kruchta vestavěná do lodi je konvexně tvarovaná a podklenutá třemi plochými kupolemi (česká placka). Nahoře je lemována ozdobným zábradlím. Varhany v barokním slohu jsou v kuželové soustavě s hracím stolkem o dvou manuálech.

Obraz hlavního oltáře představuje křest Ježíše Krista a je dílem vídeňského malíře F.A.Maulbertsche.[3] Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému a sv. Janu Nepomuckému. Nepodepsaný obraz nad křtitelnicí s námětem Matky Boží a dvou cherubínů je připisován Josefu Mánesovi. Obraz sv. Leopolda pod kůrem maloval hrabě August Silva-Tarouca.

Sochy před kostelem[editovat | editovat zdroj]

Autorem dvou barokních soch před vchodem do kostela je olomoucký sochař Ondřej Zahner.[2] Pocházejí ze třicátých let 18. století a patří mezi chráněné kulturní památky. [4] Stojí na vysokých kamenných podstavcích, které byly zhotoveny v roce 1985. Při pohledu zepředu stojí napravo od kostelních dveří sv. Pavel s knihou v ruce a vlevo sv. Petr s klíči a knihou. Značně poškozené sochy byly restaurovány v roce 2015.[5]

Misijní kříž s pozlacenou sochou Ježíše Krista je z roku 1854 a dal jej zhotovit hrabě August Alexandr Silva-Tarouca. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b kostel sv. Jana Křtitele se sochami sv. Petra a Pavla - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. 
  2. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl. 1 A-I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 345. 
  3. a b c d e MADER, Zdeněk; GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: obec, 2018. ISBN 978-80-270-3840-4. S. 80–84. 
  4. Detail dokumentu - G0426634. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. 
  5. MÁLKOVÁ, Dagmar. Barokní sochy pod Kosířem už mají spravené ruce. Podívejte se. Prostějovský deník. 2015-12-16. Dostupné online [cit. 2020-05-26]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl 1 A-I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 335. 
  • MADER, Zdeněk; GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: obec, 2018. 143 s. ISBN 978-80-270-3840-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]