Přeskočit na obsah

Hrobka Silva-Tarouců (Čechy pod Kosířem)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobka Silva-Tarouců
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecČechy pod Kosířem
Zeměpisné souřadnice49°32′53,08″ s. š., 17°2′13,27″ v. d.
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka rodu Silva-Tarouca je pohřebiště původně portugalského šlechtického rodu Silva-Tarouca v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v okrese Prostějov. Ve 20. letech 20. století ji v podobě jednoduchého rodinného hřbitova založil František Josef II. Silva-Tarouca. Silva-Taroucové vlastnili panství a později velkostatek Čechy pod Kosířem v letech 1768–1945. Zámecký park s hrobkou i zámek jsou majetkem Olomouckého kraje a spravuje je Vlastivědné muzeum v Olomouci.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1760 získal rod Silva-Tarouca český inkolát.[2] V roce 1768 koupil Emanuel hrabě Silva-Tarouca (1696–1771), zakladatel rakouské rodové větve, panství Čechy pod Kosířem se zámkem a statky Drahanovice a Krakovec od Jiřího Antonína svobodného pána Grechtlera.[3][4] Kolem zámku byla založena barokní zahrada, která byla v 1. polovině 19. století proměněna v romantický anglický park.[pozn. 1]

Hrobka se nachází poblíž Červené věže.[pozn. 2] Silva-Taroucové bývali původně pohřbeni v kryptě pod kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1921 po velkých deštích stoupla spodní voda a podzemní kryptu zatopila. Tehdy František Josef II. Silva Tarouca nechal přenést ostatky svých předků a příbuzných na nově založený hřbitov v zámeckém parku.[6][7] Následkem pozemkové reformy a špatným hospodařením Egberta Silva-Taroucy (1887–1971), který převzal správu velkostatku po první světové válce, se rod dostal do tíživé finanční situace a reprezentativní hrobka v barokním duchu se vzhledem k vysokým nákladům nemohla realizovat. Dominantou malého rodinného hřbitova se tak stal pouze starší kamenný náhrobek s křížem, který nechal František Josef II. přemístit z obecního hřbitova a který původně připomínal zesnulého příbuzného – hraběte Bedřicha Gallenberga.[7]

Přesun ostatků se ovšem neobešel bez komplikací. František Josef II. záměr neohlásil úřadům a někdo ho udal. Úředníci nařídili navrácení ostatků, a tak byly přes odpor hraběte za policejního dozoru převezeny zpět. Po několikaleté bitvě s úřady byly ostatky uloženy do hrobky v parku teprve v roce 1927.[5][8]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Pohřebiště je ohraničeno živým plotem, na hrobech roste vegetace. Na náhrobku vzadu je vytesán latinský nápis:

QVI MARIAM ABSOLVISTI ET LATRONEM EXAVDISTI MIHI QVOQVE SPEM DEDISTI PIE IESV DOMINE DONA EIS REQVIEM REQVIEM AETERNAM AMEN[5]

Český překlad zní: Ty, který jsi Marii zprostil viny a zločince jsi vyslechl, také mně jsi dal víru. Zbožný Pane Ježíši, daruj jim klid, klid věčný, Amen. V textu je obsažen kryptogram MLLMVVVVI, tedy rok 1921.[5]

Na přední straně se nachází původní text náhrobku v němčině:

Hier ruhet Friedrich Graf Gallenberg, geb. 29. 12. 1809, gest. 16. 10. 1862, R. I. P.[5]

Český překlad zní: Zde odpočívá Friedrich hrabě Gallenberg, nar. 29. 12. 1809, zemř. 16. 10. 1862, [Requiescat in pace] Ať odpočívá v pokoji.[5]

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Na rodinném hřbitově bylo pochováno deset členů Silva-Tarouců nebo jejich příbuzných.

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[9][10] Fialově jsou vyznačeni příslušníci Silva-Tarouců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny jinde. Podle legendy předci Silva-Tarouců pocházeli z města Alba Longa, ze kterého měli pocházet i zakladatelé Říma Romulus a Remus. Mezi předky měli mít rovněž členy barbarského kmene Vizigótů, kteří se v dnešním Španělsku usadili v době stěhování národů.[11] Každopádně patří Silva-Taroucové k nejstarším šlechtickým rodům na Pyrenejském poloostrově, v roce 1755 jim byl přiznám rakouský hraběcí stav.[2] Generace jsou počítány od Jana ze Silvy (1671–1738), který se oženil s Janou z Menezes († 1734), dědičkou rodu Tarouca.[12] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (5.) Izabela Žofie (Gisela[9]) ze Stolberg-Stolbergu 7. 5. 1824 Visk, Uhersko Kristián Arnošt ze Stolberg-Stolbergu
30. 7. 1783 Tremsbüttel – 22. 5. 1846 Lvov		 24. 8. 1847 Nordkirchen:
August Alexander Silva-Tarouca (č. 3)		 Pohřbena 22. 2. 1864.[13] V matrikách jsou uvedena jména Maria Isabella Sophia.[13][14] Amatérská malířka, kterou vyučoval Josef Mánes.[4] Zemřela ve věku 39 let na obstrukci dolního břicha.[13] Narodily se jí následující děti:
19. 2. 1864 Čechy pod Kosířem[13] Josefína z Gallenbergu
10. 5. 1784 Štýrský Hradec – 19. 3. 1839 Tišnov
2. (4.) Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu 10. 7. 1791 Praha František Josef ze Sternberg-Manderscheidu
4. 9. 1763 Praha – 5. 4. 1830 Praha		 23. 10. 1811 Zásmuky:[16]
František Josef I. Silva-Tarouca
27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem		 Pochována 17. 12. 1870 v rodinné hrobce pod farním kostelem svým synem – Bedřichem Silva-Taroucou, radou knížecí arcibiskupské konzistoře olomoucké.[17] Zemřela ve věku 80 let na sešlost.[17]

Narodily se jí následující děti:

Manžel byl majorem (Obristwachmeister), skutečným císařským komořím a rytířem Císařského rakouského řádu Leopoldova, majitelem spojených panství Čechy pod Kosířem, Krakovec a Drahanovice.[22] Zemřel na mozkovou mrtvici a byl pohřben v Čechách pod Kosířem.[22]

15. 12. 1870 Čechy pod Kosířem[17] Maria Františka z Schönborn-Heussenstammu
28. 7. 1763 Vídeň – 20. 10. 1825 Praha
3. 5. August Alexander Silva-Tarouca[pozn. 5] 14. 4. 1818 Čechy pod Kosířem[23] František Josef I. Silva-Tarouca
27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem		 24. 8. 1847 Nordkirchen:
Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu (č. 1)		 Pohřben 26. 10. 1872 v rodinné hrobce pod farním kostelem.[24] C. k. komoří a rytmistr.[24] Majitel panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem (1846–1872), Drahanovice, Krakovec, Hluchov (od roku 1852) a Jesenec (1853–1868).[24][25] Zemřel ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[24]
24. 10. 1872 Čechy pod Kosířem[24] Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu (č. 2) 24. 8. 1865 Brodek u Prostějova:[26]
Helena Kálnokyová z Köröspataku (č. 7)
4. Kristina Kálnokyová z Köröspataku[pozn. 6] 28. 8. 1831 Letovice[27] Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku
17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec		 7. 7. 1862 Brodek u Prostějova:[28]
Günther ze Stolberg-Stolbergu zu Bramstedt
22. 11. 1820 Prešpurk (Bratislava) – 3. 8. 1895 Průhonice		 Pohřbena 17. 4. 1877 na hřbitově v Čechách pod Kosířem.[29] Sestra Heleny (č. 7), švagrová Gisely (č. 1). Zemřela bezdětná ve věku 46 let na sešlost.[29]
14. 4. 1877 Baden u Vídně[29] Alžběta ze Schrattenbachu
15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova
5. 7. Vilém Silva-Tarouca[pozn. 7] 28. 7. 1894 Čechy pod Kosířem[30] František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)
Zemřel mlád.
2. 1. 1895 Čechy pod Kosířem Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)
6. 7. Alois Silva-Tarouca[pozn. 8] 12. 3. 1892 Čechy pod Kosířem[31] František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)
Padl za první světové války.
30. 7. 1917 Breaza, padl v bitvě Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)
7. (5.) Helena Kálnokyová z Köröspataku[pozn. 9] 2. 6. 1835 Letovice[32] Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku
17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec		 24. 8. 1865 Brodek u Prostějova:[26]
August Alexander Silva-Tarouca (č. 3)		 Dvorní dáma princezny Štěpánky Belgické, vdovy po korunním princi Rudolfovi.[33] Bezdětná.
10. 8. 1931 Čechy pod Kosířem Alžběta ze Schrattenbachu
15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova
8. (6.) Gabriela ze Schwarzenbergu 9. 10. 1856 Praha Karel III. ze Schwarzenbergu
5. 8. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha		 23. 5. 1882 Praha-Nové Město:[34]
František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma.[35] Sestra Karla IV. knížete Schwarzenberga.

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Karl (1883–1958)
  • 2. Egbert (1887–1971; pohřben na hřbitově v Hornu[36])
  • 3. Friedrich (1888–1968)
  • 4. František Arnošt (Franz Ernst; 1890–1943; č. 10)
  • 5. Alois (1892–1917; č. 6)
  • 6. Vilém (1894–1895; č. 5)
4. 12. 1934 Čechy pod Kosířem Vilemína z Oettingen-Wallersteinu
30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha
9. 6. František Josef II. Silva-Tarouca[pozn. 10] 13. 3. 1858 Čechy pod Kosířem[14] August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) 23. 5. 1882 Praha-Nové Město:[34]
Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)		 C. k. komoří a nadporučík u hulánského pluku č. 13, dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918, do roku 1907 doživotní), od roku 1872 majitel fideikomisu.[37]
4. 8. 1936 Brno Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu (č. 1)
10. 7. František Arnošt Silva-Tarouca[pozn. 11] 18. 7. 1890 Čechy pod Kosířem[38] František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)
Jako jediný z rodu se za druhé světové války přihlásil k české národnosti.[11]
7. 12. 1943 Čechy pod Kosířem Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)

Podle uložení

[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed se nachází náhrobek. Po každé straně je po pěti nebožtících.[6] Vpravo byl pohřben František Josef II., jeho manželka a synové. Čísla odpovídají pořadí úmrtí v tabulce výše.

2. 1. 4. 3. 7. náhrobek 6. 5. 8. 9. 10.
Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu Kristina Kálnokyová z Köröspataku August Alexander Silva-Tarouca Helena Kálnokyová z Köröspataku Alois Silva-Tarouca Vilém Silva-Tarouca Gabriela ze Schwarzenbergu František Josef II. Silva-Tarouca František Arnošt Silva-Tarouca
1791–1870 1824–1864 1831–1877 1818–1872 1835–1931 1894–1917 1894–1895 1856–1934 1858–1936 1890–1943

Příbuzenské vztahy pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Silva-Tarouců. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Tučně jsou zvýrazněni majitelé, případně správci panství a později velkostatku Čechy pod Kosířem. Modře je orámován zakladatel rakouské rodové větve Emanuel Silva-Tarouca (1691–1771), který zakoupil panství Čechy pod Kosířem a nechal z něho zřídit rodinné fideikomis. Oranžově je orámován majitel velkostatku Průhonice a tamějsího parku Arnošt Emanuel Silva-Tarouca (1860–1936), zakladatel průhonické linie. Zeleně je orámována Theresia, roz. Silva-Tarouca (1920–1947), jejíž tři děti nesly jméno Graf/Gräfin von Silva-Tarouca.[9][39] Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 
 
 
 
Emanuel Teles da Silva-Tarouca
1691/1696–1771
 
 
Johanna Amálie ze Schleswig-Holstein-Sondenburg-Becku
1718–1774
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Štěpán Silva-Tarouca
1750–1797
 
 
Marie Kristina ze Schönborn-Heussenstammu
1754–1797
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Josefa Silva-Tarouca
1741–?
 
 
František Jiří z Wurmbrand-Stuppachu
1737–1806
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Josef I. Silva-Tarouca
1773–1835
 
 
2. Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu
1797–1870
 
 
Jiří Silva-Tarouca
1775–1839
LINIE SILVA-TAROUCA-UNWERTH
 
 
Marie Kristýna z Unwerthu
1778–1841
 
 
Evžen Silva-Tarouca
1778–1842
 
 
Alžběta Silva-Tarouca
1782–1842
 
 
Emanuel Silva-Tarouca Eugen
1783–?
 
 
Amélie Silva-Tarouca Eugen
1784–1852
 
 
Gustav Josef Kálnoky z  Köröspataku
1799–1884
 
 
Alžběta ze Schrattenbachu
1809–1875
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Silva-Tarouca
1812–1830
 
 
Ervín Silva-Tarouca
1815–1846
 
 
Bedřich Silva-Tarouca
1816–1881
 
 
Kristýna Silva-Tarouca
1819–1872
 
 
Karel O'Hagerty
1801–1882
 
 
I. 1. Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu
1824–1864
 
 
3. August Alexander Silva-Tarouca
1818–1872
 
 
II. 7. Helena Kálnokyová z Köröspataku
1835–1931
 
 
Günther zu Stolberg-Stolberg zu Bramstedt
1820–1895
 
 
4. Kristina Kálnokyová z Köröspataku
1831–1877
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Henriette Silva-Tarouca
1856–1920
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
9. František Josef II. Silva-Tarouca
1858–1936
 
 
8. Gabriela ze Schwarzenbergu
1856–1934
 
 
 
 
 
 
Arnošt Emanuel Silva-Tarouca
1860–1936
PRŮHONICKÁ LINIE
 
 
Marie Antonie z Nostitz-Rienecku
1863–1934
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karl Silva-Tarouca
1883–1958
 
 
 
 
Egbert Silva-Tarouca
1887–1971
 
 
Eleonore Hoyos-Stichsenstein
1894–1993
 
 
 
 
10. Franz Ernst Silva-Tarouca
1890–1943
 
 
 
 
6. Aloysius Silva-Tarouca
1892–1917
 
 
 
 
5. Wilhelm Silva-Tarouca
1894–1895
 
 
 
 
Friedrich Silva-Tarouca
1888–1968
 
 
Maria von Wimpffen
1894–1969
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Theresia Silva-Tarouca
1920–1947
 
 
Anton Kraus[pozn. 12]
1916–1991
 
 
Maria Kunigunde Silva-Tarouca
1921–1947
 
 
Georg Paul
1922–1960
 
 
Gabriele Silva-Tarouca
1922–1957
 
 
Eduard Neuman de Végvár
1904–1970
 
 
Franz Silva-Tarouca
1925–1945
 
 
Beatrix Silva-Tarouca
1930–1956
 
 
Fritz Berg
1930–?
 
 
Karl Silva-Tarouca
1921–1945
 
 
Helene Silva-Tarouca
1923–2002
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zámecký areál má v současnosti rozlohu 21,5 hektaru.[1]
  2. ↑ Červená věž byla postavena v roce 1842 v historizujícím slohu.[5]
  3. ↑ Majitel panství Čechy pod Košířem, trpěl depresemi a spáchal sebevraždu.[19]
  4. ↑ Kněz a podporovatel národního obrození na Moravě.[19]
  5. ↑ Pokřtěn 14. dubna 1818 jako August Alexander Karl.[23]
  6. ↑ Pokřtěna 29. července 1831 jako Christina Maria Anna Elisabetha.[27]
  7. ↑ Pokřtěn 31. července 1894 jako Vilhelm August Maria Josef Ignatius Alfons Johannes Raymund Thomas Hubert Jiří Antonius.[30]
  8. ↑ Pokřtěn 16. března 1892 jako Alois Jan Nepom. Karel Bor. František Xav. Antonín Josef Maria Ida Ignác Alfons Jiří Hubert.[31]
  9. ↑ Pokřtěna 4. června 1835 jako Helena Anna Maria Barbara Isabella.[32]
  10. ↑ Pokřtěn 14. března 1858 jako Maria Anna Franz Seraph. Joseph Friedrich Ernest Günther Aloys Anton von Padua Georg Wilhelm Augustin.[14]
  11. ↑ Pokřtěn 22. července 1890 jako František Seraph. Arnošt Maria Josef Vincenc Bedřich Jiří Hubert Alfons Ignác Antonín.[38]
  12. ↑ V roce 1984 přijal titul hrabě Silva Tarouca,[9][39] protože v roce 1980 rod Silva-Tarouců vymřel po meči.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem. Olomouc: Olomoucký kraj, 2021. 26 s. Dostupné online. S. 1. Dále jen Zámek Čechy pod Kosířem. 
  2. ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 259. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 
  3. ↑ SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Severní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. S. 49. 
  4. ↑ a b Historie zámku a jeho majitelé [online]. Zámek Čechy pod Kosířem [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f Zámek Čechy pod Kosířem, s. 12
  6. ↑ a b Průvodce zámeckým parkem v Čechách pod Košířem [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 11
  8. ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Na zámku v Čechách pod Kosířem se přetahoval majitel s úřady o nebožtíky [online]. Novinky.cz, 2016-08-17 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Silva-Tarouca [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ THEROFF, Paul. Rodokmen [online]. An Online Gotha, rev. 2009-06-20 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 20
  12. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 393. 
  13. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1864, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 2 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c Matrika narozených 1836–1859, rok 1858, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 199 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ Matrika narozených 1836–1859, rok 1856, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 178 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ Matrika oddaných 1763–1840, rok 1811, Zásmuky 11, fol. 260 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1870, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 30 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1815, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 61 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 5
  20. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1816, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 73 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1819, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 93 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b Matrika zemřelých 1805–1863, rok 1835, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8826, fol. 88 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b Matrika narozených 1805–1835, rok 1818, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 83 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1872, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 38 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ KALOVÁ, Tereza. Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt. Opava, 2022 [cit. 2024-11-22]. 79 + přílohy s. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Radmila Dluhošová. s. 25. Dále jen Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt. Dostupné online.
  26. ↑ a b Matrika oddaných 1838–1897, rok 1865, Brodek u Prostějova, číslo knihy 8791, fol. 50 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b Matrika narozených 1805–1836, rok 1831, Letovice, číslo knihy 475, fol. 280 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ Matrika oddaných 1838–1897, rok 1862, Brodek u Prostějova, číslo knihy 8791, fol. 42 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1877, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 58 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Matrika narozených 1889–1907, rok 1894, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 51b [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Matrika narozených 1889–1907, rok 1892, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 27 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Matrika narozených 1805–1836, rok 1835, Letovice, číslo knihy 475, fol. 345 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt, s. 26
  34. ↑ a b Matrika oddaných 1866–1883, rok 1882, Praha-Nové Město, kostel Nejsvětější Trojice v ulici Spálená, TRS O5, fol. 255 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 341. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  36. ↑ Horn Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Silva-Tarouca, Franz Josef Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-29. (německy) 
  38. ↑ a b Matrika narozených 1889–1907, rok 1890, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 13 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt, s. 28
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Silva-Tarouců_(Čechy_pod_Kosířem)&oldid=24420031“