Karel IV. ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karel IV. Schwarzenberg)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu
Český svět, roč. 10, č. 6. - Karel IV. Schwarzenberg.png
5. hlava schwarzenberské sekundogenitury, kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
29. března 1904 – 4. října 1913
PředchůdceKarel III. Schwarzenberg
NástupceKarel V. Schwarzenberg
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1904 – ???
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonz. velkostatek

Narození1. července 1859
Čimelice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. října 1913 (ve věku 54 let)
Orlík nad Vltavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníSchwarzenberská hrobka
NárodnostČeši
ChoťI. (1885) Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (1866–1889)
II. (1891) Ida z Hoyos-Sprinzensteinu (1870–1946)
RodičeKarel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904) a
Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (1833–1910)
DětiKarel V. (1886–1914)
Arnošt (1892–1979)
Marie Vilemína (1896–1945)
Eleonora (1899–1984)
Jan (1903–1978)
Příbuzníbratr: Bedřich Schwarzenberg (1862–1936)
sestra: Anna Maria Gabriela, provd. Thuh-Hohensteinová (1854–1898)
sestra: Gabriela Josefína Marie, provd. Silva-Tarouca (1856–1934)
sestra: Ida Marie Albertina, provd. Lažanská-Bukowa (1861–1922)
sestra: Marie Gabriela Anna, provd. z Trauttmansdorf-Weinsbergu (1869–1931)
vnuk: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
vnuk: František Schwarzenberg (1913–1992)
tchán: Bedřich Karel Kinský (1834–1899)
švagr: František z Clam-Gallasu (1854–1930)
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profesestátní úředník, politik a cestovatel
CommonsKarel IV. Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel IV. Schwarzenberg (německy Karl IV Friedrich Eduard Emanuel zu Schwarzenberg, 1. července 1859, Čimelice[1]4. října 1913, Orlík nad Vltavou[2]), byl český šlechtic a politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z vlivného šlechtického rodu Schwarzenbergů. Jeho otcem byl český politik Karel III. ze Schwarzenbergu, v politice působil i jeho bratr Bedřich Schwarzenberg. V roce 1877 dostudoval Akademické gymnázium v Praze a pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1881 pracoval jako koncipient na Českém místodržitelství. Roku 1882 podnikl cestu do Orientu, během které se setkal i s archeologem Heinrichem Schliemannem.[3]

Později opustil státní služby a věnoval se veřejnému životu a politice. V letech 1889–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu. Ve volbách do Říšské rady roku 1891 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 20. října 1895.[4] V roce 1895 se totiž na přání svého otce musel ujmout správy velkostatku ve Vosově.[3]

Patřil do Strany konzervativního velkostatku (sám převzal poslanecký post na zemském sněmu po svém otci[5]), tedy mezi historickou šlechtu, která podporovala české státní právo a české autonomistické aspirace. Zároveň ale jako důsledný konzervativec odmítal všeobecné volební právo.[3] V době vstupu na sněm roku 1889 vyvolal emotivní reakce jeho výrok ohledně husitství. Schwarzenberg totiž označil husity za „komunismus 15. století“ a prohlásil: „Mezi husity bylo na počátku onoho hnutí mnoho charakterů ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v tlupu lupičů a žhářů.“ Šlo o součást veřejné diskuze ohledně umístění plakety s podobiznou Jana Husa na právě dokončované budově Národního muzea v Praze. Mladočeši byli rezolutně pro, staročeši se snažili oslavu husitství upozadit.[6]

Po vstupu na zemský sněm se ovšem Schwarzenberg připojil k mladočechům, když hlasoval proti projektu takzvaných punktací. Roku 1910 zastupoval konzervativní šlechtu při česko-německé konferenci o národnostním vyrovnání.[3]

Roku 1904 převzal po svém otci dědičné místo v Panské sněmovně (jmenovaná horní komora Říšské rady), v níž potom působil od roku 1911 jako předák pravice.[3]

Přispíval do Časopisu Českého muzea. Měl vojenskou hodnost poručíka v záloze a byl nositelem titulu čestného rytíře Maltézského řádu.[7] Byl osobním známým následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni se 20. května 1885 oženil s hraběnkou Marií Kinskou z Vchynic a Tetova (18. 10. 1866 Bad Ischl – 11. 5. 1889 Osov (Wossow), dcerou Bedřicha Karla Kinského (1844–1899) a Sofie z Mensdorff-Pouilly (1845–1909). Z prvního manželství se narodil syn a dědic Karel V. Podruhé se oženil 24. listopadu 1891 ve Vídni s hraběnkou Idou z Hoyos-Sprinzensteinu (31. 8. 1870 Horn –27. 1. 1946 Vídeň), dcerou Arnošta Karla z Hoyos-Sprinzensteinu (1830–1903) a jeho manželky Eleonory Paarové (1835–1913).

Celkem měl šest dětí:

  • 1. Karel V. (26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovár)
    • ∞ (5. 2. 1910 Vídeň) Eleonora z Clam–Gallasu (4. 11. 1887 Frýdlant – 31. 5. 1967 Vídeň)
  • 2. Arnošt (11. 10. 1892 Osov – 18. 12. 1979 Písek)
  • 3. Josef Adolf (18. 6. 1894 Osov – 27. 6. 1894, pohřben na osovském hřbitově)
  • 4. Marie Vilemína (8. 6. 1896 Osov – 13. 12. 1945 Pettenbach, Horní Rakousy)
    • 1. ∞ (30. 4. 1921 Praha) Ferdinand Josef z Trauttmansdorf-Weinsbergu (20. 2. 1893 – 24. 11. 1932)
    • 2. ∞ (18. 2. 1938 Budapest) Andor Pál Somssich de Saárd (30. 6. 1900 Somogysárd – 24. 9. 1963 St. Pölten)
  • 5. Eleonora (15. 8. 1899 Osov – 21. 3. 1984 Kahlsperg bei Oberalm)
    • ∞ (28. 7. 1919 Praha) Jan Bedřich z Hartigu (30. 5. 1891 – 5. 10. 1935)
  • 6. Jan (31. 1. 1903 Praha – 26. 5. 1978 Cittá della Pieve, Perugia; autonehoda)
    • ∞ (1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie) Kathleen Vcts de Spoelberch (19. 5. 1905 Brusel – 26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia; autonehoda)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schwarzenberg, Karl IV. Fürst zu (Sekundogenitur) (1859-1913), Großgrundbesitzer und Politiker, s. 24. (německy) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 478. (česky) Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  6. Česká společnost 1848-1918. 391
  7. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Schwarzenberg Karel, princ. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 629. 
  • Bezecný, Zdeněk: Šlechtic a sedlák. Dopisy Alfonse Šťastného z Padařova Karlu IV. ze Schwarzenbergu. Jihočeský sborník historický 66-67, 1997-1998 [vyd. 1998], s. 128–133.
  • Bezecný, Zdeněk: Politické názory Karla IV. ze Schwarzenbergu. In: Osobnost v politické straně: Sborník referátů z konference "Úloha osobností v dějinách politických stran na území českých zemí a Československa v letech 1861–1999". Olomouc, 19.-20. října 1999. Rosice u Brna, Nakl. Gloria 2000, s. 75–78.
  • Bezecný, Zdeněk: Ke stykům Alfonse Šťastného s knížaty ze Schwarzenbergu. In: K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách. Praha, Karolinum 2001, s. 67–72.
  • Bezecný, Zdeněk: Dětství, mládí a výchova Karla IV. ze Schwarzenbergu. In: Dítě a dětství napříč staletími. 2. Pardubické bienále. 4. - 5. dubna 2002. Pardubice, Univerzita Pardubice 2003, s. 67–72.
  • Bezecný, Zdeněk: Karel IV. ze Schwarzenbergu. Život šlechtice v devatenáctém století. In: Proměny elit v moderní době. Sborník k narozeninám Roberta Saka. České Budějovice, Jihočeská univerzita 2003, s. 93–101.
  • Bezecný, Zdeněk: Karl IV. zu Schwarzenberg. Das Leben eines Adeligen im 19. Jahrhundert. Études Danubiennes 19, 2003, č. 1/2, s.
  • Bezecný, Zdeněk: Katolický český národ v představách české šlechty ve druhé polovině 19. století. In: Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 21.-22. dubna 2005 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem, Ústav slovansko-germánských studií 2006, s. 92-96.
  • Valenta, Aleš: Karel Schwarzenberg (1859-1913). K politice české konzervativní šlechty v první polovině devadesátých let devatenáctého století. Střední Evropa 10, 1994, č. 43, s. 75–85.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel III.
Znak z doby nástupu Hlava schwarzenberské sekundogenitury
Karel IV.
19041913
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel V.