V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Karel V. ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karel V. Schwarzenberg)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel V. kníže ze Schwarzenbergu
Karel V. ze Schwarzenbergu v roce 1912
Karel V. ze Schwarzenbergu v roce 1912

Narození 26. února 1886
Čimelice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. září 1914 (ve věku 28 let)
Vukovar (srbská fronta)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)
Choť Eleonora rozená hraběnka Clam-Gallasová
Rodiče Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu a Marie Terezie Kinská
Děti Karel VI. ze Schwarzenbergu
František ze Schwarzenbergu
Příbuzní Jan ze Schwarzenbergu a Arnošt ze Schwarzenbergu (sourozenci)
Alma mater Karlo-Ferdinandova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Karel IV. ze Schwarzenbergu
1859–1913
matka Marie Terezie Kinská
1866–1889
manželka Eleonora Clam-Gallasová
1887–1967
syn Karel VI. ze Schwarzenbergu
1911–1986
syn František ze Schwarzenbergu
1913–1992
nevlastní bratr Jan ze Schwarzenbergu
1903–1978
nevlastní bratr Arnošt ze Schwarzenbergu
1892–1979
děd Bedřich Karel Kinský
1834–1899
babička Žofie Mensdorff-Pouilly
1845–1909
děd Karel III. ze Schwarzenbergu
1824–1904
babička Vilemína Marie z Öttingen–Wallersteinu
1833–1910
praděd Karel II. ze Schwarzenbergu
1802–1858
prababička Josefína Marie Wratislavová z Mitrowicz
1802–1881
praděd Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu
1793–1842
prababička Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu
1806–1885

Karel V. Schwarzenberg, německy Karl Friedrich Johann Alfons Ignaz Alexander Fürst zu Schwarzenberg (26. února 1886, Praha6. září 1914, Vukovar), byl kníže z orlické větve rodu Schwarzenbergů, rakousko-český velkostatkář a dědeček českého politika Karla Schwarzenberga.

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí mu byl poručníkem jeho strýc Bedřich Schwarzenberg, který zasedal v říšském sněmu společně s Tomášem Garriguem Masarykem. Chodil na gymnázium s Janem Masarykem.

Jeho manželkou byla Eleonora, rozená hraběnka Clam-Gallasová, která se po jeho smrti znovu provdala, a to do českého vlasteneckého hraběcího rodu Kinských.

Jeho mladší bratr Jan (Johann von Nepomuk Erkinger Alfred Joseph Peter zu Schwarzenberg) se stal po druhé světové válce rakouským občanem. Byl velvyslancem Rakouska v Itálii (1947–1955), Velké Británii (1955–1966) a posléze u Svatého stolce, tedy ve Vatikánu (1966–1969).

V roce 1913 zavedl na svém panství Orlík češtinu jako výlučný úřední jazyk.[1] Byl dědičným členem panské sněmovny a místodržitelský koncipista v.v.

JUDr. Karel Bedřich kníže Schwarzenberg, majorátní pán na Orlíku, záložní c. a k. poručík v hulánského pluku čís. 2., jeden ze šlechticů, upřímně česky smýšlejících a cílících, zemřel dne 6. září ve věku teprve 28 let ve Vukovaru ve Slavonii, napsal magazín Světozor ve svém vydání z 18. září 1914.[2] Karel zemřel na úplavici[3] jako ordonanční důstojník rakousko-uherské armády na srbské frontě. Pohřeb se konal na Orlíku 12. září 1914. Rakev byla uložena do rodinné hrobky Schwarzenbergů.

Karel kníže Schwarzenberg zemřel. Majitel svěrenství Orlického, Karel kníže Schwarzenberg, syn loni zemřelého Karla Schwarzenberga, odebral se, jak známo, na bojiště jižní a sice co důstojník při automobilovém voj. sboru. Tam v dáli rozstonal se na úplavici a včera ve Vukovaru (v Slavonsku) vypustil šlechetnou svou duši. Byl stár 28 let. Mimo zesnulého z orlické linie zúčastní se polního tažení ještě 22letý kníže Arnošt a to při c. a k. 2. pluku hulánů. (Z krumlovské linie vysláno na bojiště šest členů.) Zesnulý Karel kníže Schwarzenberg narodil se v Praze dne 26. února 1886 jako syn dne 4. října 1913 zemřelého Karla knížete Schwarzenberga a jeho choti Marie roz. hraběnky Kinské ze Vchynic a Tetova (zemřelé 11. května 1889). Karel kníže Schwarzenberg, doživotní člen panské sněmovny, pojal dne 5. února 1910 za choť Eleonoru hraběnku Clam-Gallasovou (naroz. 4. listopadu 1887 ve Frýdlantě) a nad jeho smrtí truchlí dvě útlé dítky, a sice princ Karel, narozen 5. července 1911, a František, naroz. 24. března 1913. Mladý kníže tento byl představitelem nové šlechty české. Opravdu české. Kladli jsme do něho veliké naděje a teď je nám naprosto zmařena.

Venkov, 08.09.1914[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Karel V. se oženil 5. února 1910 ve Vídni s Eleonorou, rozenou Clam-Gallasovou (4. listopad 1887, Frýdlant v Čechách31. květen 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována), dcerou hraběte Františka Clam-Gallase (26. července 1854, Liberec20. ledna 1930, Frýdlant) a Marie Hoyos-Sprinzenstein (1858–1938). Měli spolu dva syny:

Vdova Eleonora se podruhé vdala 7. června 1921 v Praze za Zdenka Radslava Kinského (14. červenec 1896, Chlumec nad Cidlinou - 1. leden 1975 Řím). Spolu měli tři děti (dva syny a jednu dceru):

Nevlastní sourozenci z obou manželství Eleonory se stýkali.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAJEWSKI, Piotr. Sudetští Němci 1848–1948. Dějiny jednoho nacionalismu. Brno: Conditio humana, 2014. ISBN 978-80-905323-2-8. S. 29. 
  2. Karel Bedřich Schwarzenberg zemřel. Světozor. 18.9.1914, roč. 1914-5 (15.), čís. 1, s. 1. Dostupné online. 
  3. Pohřeb kn. Karla Schwarzenberga na Orlíku. Národní listy. 13.9.1914, roč. 1914 (54.), čís. 251, s. 2. Dostupné online. 
  4. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bezecný, Zdeněk : Nedokončená povídka Karla Vysokého ze Schwarzenberka. Jihočeský sborník historický 62, 1993, s. 218–219.
  • Bezecný, Zdeněk : Karel V. ze Schwarzenberku. (Životní styl šlechtice přelomu 19. a 20. století.) Opera Historica 4, 1995, s. 281–295.
  • Křížek, Jiří : Čtyřicet koní pro Karla V. ze Schwarzenbergu. Šlechta a počátky automobilismu na příkladu orlických Schwarzenbergů. In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 629–634.
  • Ourodová-Hronková, Ludmila : Víra a konfese Karla V. ze Schwarzenbergu. In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 529–538.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel IV.
Znak z doby nástupu Hlava schwarzenberské sekundogenitury
Karel V.
19131914
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel VI.