Přeskočit na obsah

Eliška Machová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eliška Machová
Narození2. listopadu 1858
Brno
Úmrtí4. března 1926 (ve věku 67 let)
Brno
Povoláníučitelka
PříbuzníVáclav Hynek Mach (nevlastní bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliška Machová (někdy též Alžběta Machová; 2. listopadu 1858 Brno[1]4. března 1926 Brno-Černovice[2][3]) byla moravská učitelka, průkopnice ženského vzdělávání na Moravě, spoluzakladatelka Vesniných škol v Brně a spolku Ženská útulna pro dívky v Brně.

Její otec byl tkalcovským mistrem. Po absolvování obecné školy studovala na Ústavu učitelek v Brně, který ukončila roku 1877. Další čtyři roky učila v Kunštátě.[4]

V roce 1882 se přihlásila do Vesny v Brně. Po třech letech se zde stala jednatelkou a prosazovala přijetí Františka Mareše za ředitele Vesniných škol. Podílela se na budování dalších škol, jejich budov, získávání pedagogů a zřizování internátů. Peníze získávala dobročinnými bazary či tzv. Jarní pomlázkou v brněnském Besedním domě, od členek Vesny, zámožnějších žáků atd. V roce 1898 se jí podařilo spojit ženské spolky do Moravskoslezské organizace ženské. Roku 1902 odešla do Kateřinek u Opavy, kde založila po vzoru Vesny českou hospodyňskou školu. Od roku 1908 působila v Praze.[5] Pak se vrátila do Brna a do Vesny.[4][6]

Eliška Machová byla představitelkou generace žen vstupujících do veřejného prostoru v 80. letech 19. století. Hlavní ženskou rolí žen, tedy mateřstvím, se ženské organizace té doby, např. Moravskoslezská organizace ženská (dále MSOŽ) zaštiťovaly i při vstupu do společenského prostoru.[7]

Na posunu obrazu ženy nejen jako matky měla E. Machová velké zásluhy.

Podle Elišky Machové, jejíž názory souzněly s její vrstevnicí a přítelkyní Eliškou Krásnohorskou v tradičnějších názorech na veřejné uplatnění žen, se feministické cíle neslučovaly s její vizí ženského hnutí, totiž "s probouzením žen z nevědomosti a netečnosti".

V roce 1899 byla založena v Brně Ženská útulna jako hospic pro nezaměstnané a přestárlé ženy, a také jako sirotčinec. Zázemí Ženské útulny pak bylo využito k administraci prvního ženského periodika na Moravě s názvem Věstník organizační, jehož účelem bylo stmelení všech moravských ženských spolků jakožto paralely pražského Ústředního spolku českých žen.

Počátkem roku 1901 spolupracovala E. Machová s prostějovskou frakcí strany Lidové a účastnila se aktivně předvolebních setkání. kde výrazně převažovaly ženy. Nebylo však manifestováno za požadavky feministické, nýbrž E. Machová vyzývala k přihlášení se žen k národu a plnění rodinných povinností, čímž byly myšleny výchovně-vzdělávací kompetence.

K osobě Elišky Machové přistupovaly historičky jako k představitelce školy Vesna, což byly její pozdější aktivity.[4]

Z historických pramenů pohledu na osobu Elišky Machové je zřejmé, že se vždy jednalo o její první impulzy, a pak předávala kompetence jiným osobám.[7]

Zemřela v roce 1926 ve věku 67 let v brněnském ústavu choromyslných v Černovicích. Pohřbena je na hřbitově v Brně-Králově Poli.

  1. Matrika 17250, sn. 141 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  2. Eliška Machová zemřela. Národní listy (Příloha). 5. 4. 1926, s. 1. Dostupné online. 
  3. Matrika 17921, sn. 95 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  4. a b c FLODROVÁ, Milena a Miloš ŠENKÝŘ. Brno a Brňanky: povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2015. ISBN 978-80-7239-319-0.  s. 37-38
  5. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 361, obraz 595: Mach Elisabeth [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  6. Encyklopedie města Brna: Eliška Machová
  7. a b KRUTÍLKOVÁ, Hana. Moravskoslezská organizace ženská v letech 1901-1903. Brno: Moravské zemské muzeum, 2020. 18 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]