Vesna (spolek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vesna, o.p.s.
Historická budova Vesny na Údolní 10 v Brně
Historická budova Vesny na Údolní 10 v Brně
PředchůdceDívčí pěvecký spolek Vesna (1870)
Vznik26. srpna 2013
Právní formaobecně prospěšná společnost
SídloÚdolní 389/10, Brno, 602 00, Česko
Datová schránkab4dzs8m
IČO15529479 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Vesny v Údolní č.10

Vesna je český ženský vzdělávací spolek se sídlem v Brně, který byl založen na počátku 70. let 19. století. Zabývá se vzdělávací, sociální a zájmovou činností pro širokou veřejnost. Ve své současné podobě působí od roku 2013 jako obecně prospěšná společnost Vesna, o.p.s.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Vesny se začala psát 15. července 1870 založením nejstaršího ženského pěveckého spolku na Moravě. Už v roce 1872 se jeho poslání zobecnilo a z pěveckého spolku vznikla ženská vzdělávací jednota, jejíž cílem bylo šířit vzdělanost mezi brněnskými ženami, a to výhradně prostřednictvím českého jazyka.[1] Díky nové jednatelce spolku Elišce Machové[2] dne 16. září 1886 zahájila pod hlavičkou Ženské vzdělávací jednoty Vesna své působení první česká pokračovací dívčí škola na Moravě.[3] Školní budova na adrese Údolní 10 byla uvedena do provozu v září 1889.[4] V roce 1918 se již okolo Vesny soustřeďovalo hned 16 různých dívčích škol.

Rychlý rozvoj Vesny vedl k tomu, že její význam brzy daleko přesáhl hranice města Brna. Spolupracovala s ní řada významných osobností kulturního světa (výtvarníci, básníci či hudebníci) – např. sběratel lidových písní František Bartoš, spisovatelka Gabriela Preissová, skladatel Leoš Janáček či malíř Joža Uprka.

Vývoj po roce 1991[editovat | editovat zdroj]

Po přerušení činnosti v době komunistického režimu (v letech 1951–1991) byla Vesna 6. února 1991 úsilím nové generace nadšenců obnovena jako Ženský vzdělávací spolek Vesna, o.s. Po neúspěšném jednání o restituční navrácení budov na Údolní ulici č. 10, jako centra pro činnost spolku, byla podepsána nájemní smlouva mezi Magistrátem města Brna a ŽVS Vesna (Ženským vzdělávacím spolkem).

V září 1991 byla otevřena soukromá Rodinná škola Vesna s akreditací MŠMT ČSR pro obor tříletý a čtyřletý s maturitou, 1. září 1992 Střední zdravotnická škola s maturitním oborem „všeobecná sestra“. 3. září 1999 zahájila činnost nově koncipovaná Střední zdravotnická škola a Střední odborná škola Vesna, o.p.s. s výukou dvou oborů denního studia – čtyřletým maturitním a dvouletým, a jedním tříletým oborem večerního studia „ošetřovatel(ka)“ ukončeným závěrečnou zkouškou. Roku 2006 byl změněn název školy na Střední škola sociálních a zdravotnických služeb.

26. září v rámci 140. výročí narození Františka Mareše, dlouholetého ředitele škol Vesniných, byla odhalena jeho pamětní deska (dílo akademického sochaře Jana Lichtága) na domě Údolní č.10, spolu s otevřením výstavy o minulosti ŽVS Vesna, která byla zahájena přednáškou a setkáním pamětnic a pamětníků.[5]

5. června 2007 se uskutečnila ve spolupráci s Etnografickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně v Paláci šlechtičen výstava „Dcerám českým...brněnský Ženský vzdělávací spolek Vesna v letech 1870–1920“.

25. června 2007 byla založena a zaregistrována Vesněnka, o.p.s. jejímž zřizovatelem je ŽVS Vesna. Jde o ojedinělý projekt věnovaný péči o nejmladší děti (věk 1–5 let), denní centrum s výchovně vzdělávacím programem pod odborným vedením, kde si dobu pobytu dětí volí jejich rodiče dle vlastní potřeby.

14. dubna 2011 byla otevřena Jurkovičova jizba v 1. patře budovy v Údolní ulici č. 10, v jedné z autentických místností bývalého dívčího penzionátu ŽVS Vesna. Místnost je zařízena originálním Jurkovičovým nábytkem, jehož zbytky se podařilo přes nepřízeň doby uchovat. Zde byla také uskutečněna výstava Jurkovič a Vesna.[5]

V roce 2013 byla odhalena pamětní deska k 65. výročí úmrtí architekta Dušana Samuela Jurkoviče v Kounicově ulici č. 12, v prvním místě, kde Jurkovič v Brně v letech 1899–1902 žil. Autorem pamětní desky je architekt Valér Kováč.

K 26. srpnu 2013 byla změněna právní forma spolku z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost.[5] Úpravou vnitroblokové zahrady vznikla v roce 2017 komunitní zahrada Pod lípou, využívaná pro příměstské tábory, netradiční sporty a další.[5]

V roce 2018 bylo navázáno spojení s Múzeem D.S.Jurkoviča v Brezovej pod Bradlom s následnou přednáškou historika a ředitele muzea PhDr. Matúše Valihory (29. dubna 2019), ke stému výročí úmrtí Milana Rastislava Štefánika a 150. výročí narození Dušana S. Jurkoviča.

V srpnu roku 2018 byla ukončena činnost Střední školy sociálních a zdravotnických služeb Vesna, o.p.s. a spolek Vesna, o.p.s. převzalo nové vedení.[5] Od října roku 2018 se spolek dostal do existenčních problémů, přestal platit Magistrátu města Brna nájemné, poslední činnost pak proběhla v červnu 2019.

Dne 15. října 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení.[6] V současnosti (2021) se rozhoduje o jeho dalším osudu.

Činnost společnosti po roce 1991[editovat | editovat zdroj]

  • Rozvíjí vzdělávací, sociální a zájmovou činnost pro širokou veřejnost pro všechny generace.
  • Pořádá kurzy a kroužky, výstavy, přednášky a besedy, exkurze, výlety, týdenní pobyty v přírodě, příměstské tábory.
  • Je akreditovaným pracovištěm MPSV a MŠMT.
  • Provozuje Senior klub a Dámský klub.
  • Je zřizovatelkou denního centra pro děti Vesněnka, o.p.s. a Střední školy sociálních a zdravotnických služeb Vesna, o.p.s.  
  • Spolupracuje s řadou organizací, především kulturně a sociálně zaměřených.
  • Poskytuje užívání svých volných prostor jiným neziskovým organizacím k pořádání akcí vzdělávacích, kulturních, sportovních, společenských.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  2. FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky : povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. Vydání 1. vyd. Brno: [s.n.] 133 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7239-319-0, ISBN 80-7239-319-7. OCLC 915164979 S. 37–43. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  5. a b c d e FLODROVÁ, Milena. Jurkovič,Brno a Vesna. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2019. 88 s. ISBN 978-80-7239-343-5. 
  6. Místo oslav schůze věřitelů. Před 150 lety vznikl brněnský ženský spolek Vesna. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky: povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. Ilustrace Škrabalová Kateřina. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2015. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. 
  • BEČICOVÁ, Magda. In: SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS U 9; Školy spolku Vesna v Brně a jejich role v českém dívčím vzdělávání v letech 1886–1918. Brno: [s.n.], 2004. S. 149–154.
  • KALINOVÁ, Alena; NOVÁKOVÁ, Lenka. Dcerám českým... 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. 42 s. ISBN 978-80-7028-303-5. 
  • CRHOVÁ, Monika. Brněnský spolek Vesna v letech 1870–1920 – jeho činnost a cíle na poli ženské otázky. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  • FLODROVÁ, Milena. Jurkovič, Brno a Vesna. Brno: Doplněk, 2012. ISBN 978-80-7239-283-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]