Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna
| Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
 Erb Bruntálských z Vrbna | |
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1667 – 1667 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Předchůdce | Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu |
| Nástupce | František Karel Libštejnský z Kolovrat |
| Narození | 17. století |
| Úmrtí | 9. února 1682 Praha  Habsburská monarchie |
| Titul |  1652 hrabě |
| Rodiče | Štěpán Bruntálský z Vrbna Anna z Oppersdorfu |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna (asi 1615 – 9. února nebo 2. září[1] 1682 Praha) byl moravský šlechtic ze slezské linie rodu Bruntálských z Vrbna. Působil jako voják císařské armády a v letech 1662–1682 zastával významné zemské úřady na Moravě, mj. moravského zemského hejtmana.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Štěpána Bruntálského z Vrbna a jeho manželky Anny z Oppersdorfu.[2]
V posledních letech třicetileté války bojoval pod velením generálů Mercyho, Hatzfelda a Motecuccoliho a dále v bojích švédsko-polské války a proti Turkům u St. Gotthardu v roce 1664.
V roce 1652 byl spolu se svým strýcem Bernartem Bruntálským z Vrbna povýšen do hraběcího stavu.
Jiří Štěpán byl postupně majitelem rozsáhlého panství, do kterého patřily Letovice, Velké Heraltice, Dobrostavice, Königsberg, Nažidla a další. V roce 1668 koupil zámek ve Velkých Heralticích i s celým heraltickým panstvím. V 70. letech 17. století zámek přestavěl italský stavitel usazený v Opavě Lorenc Nicolo.[3] Na vnitřním vybavení zámku a především zámecké kaple se podílel sochař a štukátor Andreas Anrath.[4]
Při smrti Jiřího Štěpána z Vrbna nebyla stavba zámku ještě dokončena.
| „ | Zámek, ve kterém jedna strana nová, již sice až po dach vybudovaná, však vrchní štok bez povalův, dlážky, dveří a oken se nachází. | “ |
| — Pozůstalostní inventář Jiřího Štěpána Bruntálského z Vrbna z roku 1682[5] | ||
Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Jiří Štěpán byl dvakrát ženatý a z obou manželství měl celkem nejméně 23 dětí.
- z prvního manželství s Johanou z Bernsteinu měl 16 dětí, z nichž se pouze dcera Anna Helena dožila vyššího věku a provdala se za hraběte Pražmu z Bílkova.
- Jeho druhou manželkou byla hraběnka Marie Alžběta Kinská, vdova po Bohuslavu Berkovi z Dubé, s níž měl několik dětí. Synové Ferdinand Oktavián[6], Václav Albrecht (1659-1732), který se oženil s Marií Augustou princeznou z Fürstenbergu. Tato rodová linie však vyhasla roku 1757 v osobě jejich syna Karla Václava, jenž padl v boji poblíž Vratislavi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online.
- ↑ STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 45.
- ↑ INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1. Dále jen Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích. ISSN 1211-3131.
- ↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 3.
- ↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 5.
- ↑ BLKÖ:Wrbna-Freudenthal, Ferdinand Octavian – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1–15. ISSN 1211-3131.
- MAŠITOVÁ, Petra. Sonda do každodennosti barokního kavalíra. (Pozůstalostní inventář Jiřího Štefana, hraběte z Vrbna a Bruntálu). Sborník bruntálského muzea. 2003, roč. 6, s. 56–75. ISSN 1801-2205.
- STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23–50.
| Předchůdce: Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu |
|
Moravský zemský hejtman 1667–1667 |
|
Nástupce: František Karel Libštejnský z Kolovrat |
