Letovice (zámek)

Zámek Letovice
	letecký pohled
Základní informace
Sloh	novogotika
Poloha
Adresa	Letovice, Česko
Ulice	Zámek
Souřadnice	49°32′35,16″ s. š., 16°34′31,08″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18941/7-501 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Letovice stojí na skalním ostrohu nad obcí Letovice, asi 40 km severně od Brna.

Historie

Původní dřevěná tvrz patřící Bořitovi (1203 –1255)^[1], která stála na ostrohu nad Trstenickou stezkou, spojující Čechy a Moravu, byla přestavěna na hrad pravděpodobně Heřmanem z Letovic, od něhož pocházejí i první zmínky z let 1250-1274. Další zmínka pochází z roku 1316 od Stanimíra z Letovic. Hrad je ale písemně doložen až v roce 1360, kdy se majiteli hradu a panství stali páni z Letovic a z Ronova. Na přelomu 14. a 15. století zde byl do češtiny přeložen cestopis Marka Pola Milión. Roku 1424 hrad oblehli, dobyli a zničili husité.

V letech 1446-1505 vlastnil polovinu hradu a panství rod pánů z Lomnice. Druhá polovina panství byla v letech 1446-1505 majetkem rodu pánů z Boskovic. Roku 1505 získali páni z Boskovic první polovinu a panství s hradem vlastnili do roku 1544. Ve druhé polovině 15. století prošel hrad pozdně gotickou přestavbou.

Roku 1544 koupil hrad a panství od Kryštofa z Boskovic hrabě Kryštof z Hardeka a Kladska. Za Hanuše Fridricha z Hardeka byly provedeny úpravy interiéru, zesílení hradního opevnění se dvěma prstenci příkopů a dostavěno opevněné předhradí. Kamenné náhrobky Hardeků se nachází v kostele sv. Prokopa.

Roku 1614 přešel hrad a panství do rukou hraběte Jindřicha Václava Thurna svatbou s Reginou Juliánou z Hardeka. Roku 1645 hrad dobyli Švédové. Po smrti Jindřicha Václava Thurna byl hrad roku 1654 prodán Karlem Kašparem Thurnem za 60.000 zlatých Jiřímu Štěpánovi Bruntálskému z Vrbna, jenž nechal provést opravy válečných škod.

Barokní přestavby

V letech 1664–1666 vlastnila hrad a panství hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová. Po ní byla v letech 1666-1668 majitelkou hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová. Ta roku 1668 odprodala hrad a panství za 60 000 zlatých ostřihomskému arcibiskupovi Jiřímu Szelepczenyi z Pohronce, jenž nechal provést přestavbu jádra hradu v raně barokní zámek. Tehdy získala zámecká zástavba půdorys nepravidelného trojúhelníku. Zámek a panství koupil v roce 1711 hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu za 170 000 zlatých.

Roku 1724 získali zámek Blümegenové a začali s úpravami zámku. Tentýž rok zámek spolu s městečkem vyhořel. Po požáru došlo k barokním přestavbám – byl dokončen hlavní zámecký palác, upraven interiér a roku 1730 byly přistavěny nové hospodářské a úřední budovy.

Roku 1820^[zdroj?] se stala majitelem panství a zámku rodina Kálnokyů z Kőröspataku. Za jejího vlastnictví získal zámek svůj nynější vzhled. Proběhly empírové a pseudogotické úpravy, byly přistavěny konírny, letní a zimní jízdárny, a došlo i k úpravě původní hradní věže. Nejznámějším z Kálnokyů byl Gustav Kálnoky (v letech 1881–1885 ministr zahraničí Rakouska-Uherska), jenž nechal upravit zámecký svah v rozsáhlý romanticko–gotický park anglického stylu. Jeho sestra Adéla se zde 18. listopadu 1871 provdala za česko-uherského šlechtice, politika Jana Nepomuka z Waldstein-Wartenbergu.

Na zámku působil jako vychovatel Jan Erazim Vocel. Zámek patřil rodu Kálnoky až do roku 1945.

Po roce 1945

Návštěvnost zámku^[2]
Rok	Počet návštěvníků
2016	2 000
2017	1 900

Po roce 1945 se stal zámek majetkem MěNV. Byl v něm umístěn internát a později i několik tříd Masarykovy školy práce. Po dlouhých průtazích byl zámek navrácen v restitučním řízení hraběti Alexandru Kálnokymu. Poté začalo město ve spolupráci s Alexandrem Kálnokym investovat do statického zajištění a sanace sklepení jízdáren. Proběhla také úprava zámeckého parku. V roce 2004 byl zámek a přilehlý park za dva miliony korun prodán Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic, který jej zrekonstruoval. Tato investice vyšla přibližně na 30 mil. Kč.^[3] Od počátku roku 2022 je však zámek z důvodu zdravotních problémů majitele nabízen k prodeji.^[4]

Odkazy

Reference

↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého,díl 14, Litoměřicko a Žatecko. [s.l.]: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 5.
↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 45. Dostupné v archivu.
↑ mc. Z ruiny udělal luxusní sídlo. Letovický zámek je nyní na prodej. E15 [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
↑ CHARVÁT, Jan. Letovický zámek je na prodej. Naposledy měnil majitele v roce 2004. Blanenský deník [online]. 2022-01-06 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.

Literatura

Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Letovice na Wikimedia Commons
Stránky zámku a Bohumila Vavříčka

[1] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého,díl 14, Litoměřicko a Žatecko. [s.l.]: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 5.

[navstevnost_2015-2017-2] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 45. Dostupné v archivu.

[3] . Z ruiny udělal luxusní sídlo. Letovický zámek je nyní na prodej. E15 [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.

[4] CHARVÁT, Jan. Letovický zámek je na prodej. Naposledy měnil majitele v roce 2004. Blanenský deník [online]. 2022-01-06 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]