Arnošt Kletter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst Kletter von Gromnik
Velitel 22. armádního sboru
Ve funkci:
červenec 1918 – listopad 1918
Velitel 6. armádního sboru
Ve funkci:
únor 1918 – červenec 1918
Velitel 9. armádního sboru
Ve funkci:
říjen 1916 – červenec 1917
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1918), polní podmaršál (1915), generálmajor (1911)

Narození22. září 1858
Brno
Úmrtí16. února 1923 (ve věku 64 let)
Plzeň
Titulšlechtic (1917)
Profesevoják
OceněníVálečná medaile 1873 (1878)
Jubilejní pamětní medaile 1898 (1898)
Vojenský záslužný kříž 3. třídy (1904)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Řád železné koruny 3. třídy (1910)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Kletter šlechtic z Gromniku (německy Ernst Kletter Edler von Gromnik) (22. září 1858 Brno16. února 1923 Plzeň) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil jako dobrovolník v roce 1877, poté sloužil u různých posádek v Čechách a Uhrách, jako velitel pluku strávil několik let v Tyrolsku. Na začátku první světové války se prosadil jako velitel divize na východní frontě, poté byl postupně velitelem několika armádních sborů v Itálii. V roce 1917 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Po rozpadu monarchie byl penzionován a usadil se v Plzni, v roce 1919 mu byla přiznána hodnost generála ve výslužbě v československé armádě.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Polní podmaršálek Arnošt Kletter jako velitel 9. armádního sboru (1916)

Narodil se v Brně jako hostinského Antona Klettera. Po absolvování střední školy vstoupil v roce 1878 jako jednoroční dobrovolník do armády a v roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V roce 1880 získal hodnost poručíka a sloužil u 8. pěšího pluku. V letech 1885–1887 studoval na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a poté byl jako nadporučík zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Jako štábní důstojník sloužil v Josefově a Prešpurku, v roce 1891 byl povýšen na kapitána a v roce 1898 obdržel hodnost majora. Mezitím krátce sloužil také v rodném Brně, později v Komárně. Několik let sloužil u 2. pluku tyrolských císařských myslivců[1] a od roku 1908 byl jeho velitelem. Mezitím dále postupoval v hodnostech (podplukovník 1903, plukovník 1906). Během služby v Tyrolsku se uplatnil také jako pedagog na důstojnické škole v Innsbrucku, kde v letech 1902–1906 vyučoval taktiku.

Erb Ernsta Klettera z Gromniku (1917)

V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 37. pěší brigády v Plzni,[2] kde setrval do začátku první světové války. Po vypuknutí války byl se svou brigádou odvelen na východní frontu, kde se zúčastnil prvních bojů o Halič. Od listopadu 1914 byl velitelem 106. pěší divize[3] a k datu 1. ledna 1915 obdržel hodnost polního podmaršála.[4] Po dalších bojích v Polsku se vyznamenal v květnu 1915 prolomením ruských linií u Gromniku. V září 1915 byl se svou divizí převelen na italskou frontu, kde se zúčastnil bitev na Soči. Od října 1916 do září 1917 byl velitelem 9. armádního sboru a poté několik měsíců stál v čele armádní skupiny Kletter, která vznikla z 6. armádního sboru.[5] V únoru 1918 byl jmenován velitelem 6. armádního sboru v jižním Tyrolsku, poté se znovu vrátil na italské bojiště, kde byl od července 1918 velitelem 22. armádního sboru.[6] Mezitím k datu 1. května 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty.[7][8]

K datu 1. ledna 1919 byl penzionován[9] a usadil se v Plzni, kde sloužil před první světovou válkou. V československé armádě mu byla 1. listopadu 1919 přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi.[10] Zemřel o několik let později v Plzni.

Oženil se v roce 1892 v Brně a s manželkou Dorou měl dva syny, Arnošta a Antonína.[11]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 byl povýšen do šlechtického stavu, diplom byl vystaven k datu 13. prosince 1917. Predikát von Gromnik byl odvozen od úspěchů na východní frontě v roce 1915.[12] Během vojenské služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku,[13] za první světové války obdržel také německý Železný kříž I. třídy (1917).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 78, 178, 632 dostupné online
  2. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 149, 185 dostupné online
  3. Velitelé divizí na východní frontě na webu austro-hungarian army dostupné online
  4. Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1916; s. 5 dostupné online
  5. Přehled velitelů armádních sboru rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  6. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  7. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  8. Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1918; s. 7 dostupné online
  9. Služební postup Arnošta Klettera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 87 dostupné online
  10. Generálové československé armády ve výslužbě 1919–1927 na webu valka.cz dostupné online
  11. VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 206–207 (heslo Kletter z Gromniku) ISBN 978-80-905324-6-5
  12. ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 64 ISSN 0036-5246
  13. Přehled řádů a vyznamenání Arnošta Klettera in: STEINER, Jörg C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 18–19 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]