Řečice (Volfířov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řečice
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 147 (2011)
Domů 56 (2009)
Lokalita
PSČ 380 01
Součást obce Volfířov
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Řečice (6,56 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°8′21″ s. š., 15°22′1″ v. d.
Řečice
Řečice
Další údaje
Kód části obce 144819
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řečice (německy Rötschitz) je vesnice, část obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 3,5 km na sever od Volfířova. Prochází zde silnice II/408. Je zde evidováno 56 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 147 obyvatel.[2]

Řečice je také název katastrálního území o rozloze 6,56 km2.[3] V katastrálním území Řečice leží i Lipová.

Řečice leží 8 km jihozápadně od města Dačice, v nadmořské výšce 514 m. V současné době (2015) má 63 domů a 160 trvale bydlících obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zpráva o Řečici je uvedena v soupise majetku pánů z Hradce z roku 1294 (uváděn bývá také rok 1291[4]), kdy byla ves v držení Oldřicha II z Hradce. Až do roku 1596 se v držení vystřídali různí majitelé. V roce 1596 koupil Řečici Václav Lipovský z Lipovic, který byl vysokým úředníkem v telčském panství. Za dobré služby a jako dar k narození potomka dostal Václav od pansvtí Telč osadu Královna s mlýnem nazývaným Širkovský a lesy od Velké Lhoty až po Olší. Roku 1730 nechal Václav Lipovský postavit pro své poddané robotníky osadu Famelky, na jejímž místě vznikla roku 1793 osada Lipová. V roce 1830 prodal Bedřich Lipovský z Lipovic statek Řečici Dalberkům. S dačickým panstvím sdílela Řečice osudy do roku 1849, kdy byl velkostatek v roce 1909 prodán svobodnému pánu Robertu Bachovi, za jehož působení v Řečici vzkvétalo polní, lesní a vodní hospodářství a také výstavba hospodářských budov. Posledním majitelem velkostatku byl Karel Šikýř, a to v letech 1924–1948.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V okolí Řečice se nachází šest studánek. Studánka Královna se nachází v místě bývalé osady Nová královna. Slouží jako zdroj pitné vody pro okolní vesnice a část Dačic. Studně je zaskružená a uzamčená. Součástí vodovodu jsou studně Královna I a Heřmánka. Dále tu leží dvě lesní Hadravské studánky, které byly zrekonstruovány v roce 2014. Jsou značeny v turistických mapách. Voda v nich je pitná a kvalitou srovnatelná se studní Královna. Dále se tu nacházejí studánka u Pstruhovce, studánka v mezích a Nevrklova studánka v Podhoří. Rybník Hadrava slouží jako záložní zdroj pitné vody a lze se v něm koupat.

V okolí se nacházejí skalní útvary Bradlo a Hradisko, které jsou opředeny mnoha pověstmi.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1788 založil v Řečici hrabě Ostein z Dačic jednotřídní školu, kterou navštěvovaly děti z Řečice, Mysletic a Olší. Od roku 1894 byla škola dvoutřídní, a k jejímu zrušení došlo v roce 1975.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek
  • U kaple stojí kamenný kříž z roku 1811, na jehož podstavci je nápis „Pobožný křesťane, kdykoli umučení Páně rozjímati budeš, vzpomeň modlitbou na dobrodince tohoto kříže.“
  • Boží muka při silnici na Mysletice
  • Boží muka směr Řečice
  • Na návsi se nachází Kaple nejsvětější Trojice z roku 1865.
  • Naproti zámku stojí kamenný sloup z roku 1854.


Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]