Prostějov hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prostějov hlavní nádraží
Pohled na stanici od jihu
Pohled na stanici od jihu
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstoProstějov
Souřadnice
Prostějov hlavní nádraží
Prostějov hlavní nádraží
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice5435705
Tratě301, 306, 307
Nadmořská výška220 m n. m.
V provozu od1. července 1870
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické/TEST C
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)5 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstské, příměstské a meziměstské autobusy (nedaleké autobusové nádraží)
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostějov hlavní nádraží je železniční stanice v okresním městě Prostějov, druhém největším městě Olomouckého kraje, na adrese Janáčkova 2. Druhou, méně vytíženou, stanicí ve městě je Prostějov místní nádraží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nová budova nádraží dokončená roku 1952

Stanice vznikla na odbočné trati od železnice z Brna na Přerov. Kolej se odděluje při nádraží v Nezamyslicích a přes Prostějov pokračuje do Olomouce. První osobní vlak přijel do Prostějova 1. července 1870, nákladní doprava zde byla zahájena přesně o měsíc později. Stavbu trati a následný provoz zajišťovala společnost Moravskoslezská severní dráha, zřízená pod společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Roku 1886 byla připojena trať do Litovle a Červenky, od roku 1889 byl zahájen provoz ve směru do Chornic (Moravská západní dráha), odkud bylo možné pokračovat až do České Třebové.

Po KFNB v roce 1908 pak obsluhovaly stanici jedna Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, Moravská západní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]

Začátkem května roku 1945 byl staniční komplex poničen boji a leteckým bombardováním a po válce bylo rozhodnuto o vybudování nové staniční budovy. Ta vyrostla ve stylu poválečného funkcionalismu na stejném místě v letech 1947-1952 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Spolu s novou budovou stanice vznikl i hotel a dva obytné domy pro železniční zaměstnance. Komplexu budov dominuje prostorná odbavovací hala, na jejím vnějším štítu po levé straně je umístěna plastika od olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila.

Z nádraží vede celkem deset železničních vleček do různých průmyslových podniků ve městě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]