Otto Strachota
| Otto Strachota | |
|---|---|
| Narození | 11. září 1884 Veselí nad Moravou |
| Úmrtí | 19. listopadu 1971 (ve věku 87 let) |
| Místo pohřbení | Lesní hřbitov ve Zlíně |
| Povolání | podnikatel, spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Otto Strachota (11. září 1884 Veselí nad Moravou – 19. listopadu 1971 Gottwaldov(?) ) byl český (moravský) podnikatel a spisovatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako jedno z deseti dětí zámečnického mistra ve Veselí nad Moravou Antonína Strachoty a jeho manželky Antonie, rozené Donnersbergrové.[1][2] Stejně jako jeho bratři se ve Vídni vyučil zámečníkem. Z Vídně se vrátil na Moravu a usadil se v Bílovicích u Uherského Hradiště, kde založil výrobnu limonád, výrobnu sodovek ve Starém Městě u Uherského Hradiště provozoval od roku 1918.
Úspěšné firmy si povšimnul Tomáš Baťa a Otto Strachota přemístil firmu v roce 1927 do Zlína. V roce 1937 rozšířil výrobu do Otrokovic. Po druhé světové válce byla firma Strachota znárodněna a bývalý majitel se stal jejím zaměstnancem. Pracoval též v kafilerii v Otrokovicích a v důchodu jako skladník a topič v Podniku bytového hospodářství ve Zlíně.[3]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Dne 14. srpna 1909 se ve Slavičíně oženil s třiadvacetiletou Metodií Jurkovou,[4] se kterou měl čtyři děti.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Podnikání[editovat | editovat zdroj]
Otto Strachota byl ve svém oboru významný podnikatel. Uvádí se, že jeho sodovkárna byla druhá nejvýznamnější na jižní Moravě. V roce 1948 byla tato výrobna nápojů znárodněna.
Literární dílo[editovat | editovat zdroj]
Knižně vyšlo:
- Slovácké figurky (humoresky; Uherské Hradiště, K. Novotný 1922; Brno, Rovnost 1948 a 1950)
- Slovácké figurky (Tomáš Ježek - Ottobre 12, 2002)
- Slovácké figurky pokračují (Tomáš Ježek - Ottobre 12, 2004[pozn. 1])
Po zbytek 20. století (po roce 1950) již Strachotovy povídky knižně nevycházely. Jedna povídka byla vydána v roce 1969 v regionálních Slováckých novinách.[3] Slovácké figurky pokračují vyšly až po sametové revoluci.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Otec František Strachota měl celkem šest synů, kteří se ve Vídni vyučili zámečníky. Z nich tři se věnovali výrobě sodovek (Richard ve Veselí nad Moravou, Osvald ve Slavičíně a Otto ve Zlíně).[6]
- Ještě v roce 1967 zveřejnil týdeník Květy vzpomínku Otty Strachoty na mládí, asi před šedesáti lety ve Vídni, kdy byl jako mladý zámečník přítomen při vítězném zápasu Gustava Frištenského.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jedna z povídek je údajně shodná s povídkou Zdeňka Galušky[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vzácné jubileum. S. 2. Československý denník [online]. 1927-05-11 (dostupné online v NK ČR) [cit. 2022-03-26]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, Veselí-předměstí 1870-1895, snímek 244 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2022-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Otto Strachota: Životopis [online]. Databáze knih [cit. 2022-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Slavičín 1900-1931, snímek 17 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Slovácké figurky pokračují/Komentáře [online]. Databáze knih [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Veselí historické: Předměstí č. 7 - Veselí nad Moravou [online]. Veselí nad Moravou [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
- ↑ dopis O. Strachoty „Byl to náš ideál“. S. 20. Květy [online]. 1967-03-18. S. 20. (dostupné online v NK ČR) Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Otto Strachota/Životopis [online]. Databáze knih [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Strachota
