Jarmila Šnejdárková-Bechyňová
Jarmila Šnejdárková-Bechyňová | |
---|---|
Narození | 27. listopadu 1906 Prostějov |
Úmrtí | 18. července 1992 (ve věku 85 let) Praha |
Povolání | herečka |
Národnost | česká |
Manžel(ka) | Vladimír Šnejdárek |
Děti | Jarmila Turnovská, Miloslava Stránská |
Rodiče | Rudolf Bechyně, Františka Hyánková |
Příbuzní | Magdaléna Kristenová (vnučka) |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jarmila Šnejdárková-Bechyňová (27. listopadu 1906 Prostějov? – 18. července 1992 Praha) byla moravská herečka.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Byla dcerou významného českého sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně (1881–1948) a Františky Bechyňové-Hyánkové (1882–1963). Měla bratra Zdeňka (1905–1974), podnikatele, důstojníka, politika a sestru. R. 1929 se provdala za grafika a ilustrátora Vladimíra Šnejdárka (1904–1943), s nímž měla dvě dcery, Jarmilu Turnovskou (1930–2010) scenáristku a dramaturgyni a Miloslavu Stránskou.
Po 1. světové válce, když se otec stal poslancem Revolučního národního shromáždění, rodina přesídlila z Prostějova do Prahy, kde Jarmila vystudovala Městské dívčí reálné gymnázium (maturita 1925). Během studií hrála ochotnicky divadlo. Po hostování v Národním divadle – divadelní role (DR 1), začala hrát v Divadle Vlasty Buriana 1927 (DR 2), potom v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě 1927–1928 (DR 3–9).[2]
Následovalo angažmá v Národním divadle 1928–1940 (DR 10–46), přerušené plicním onemocněním, kdy odešla do invalidního důchodu. V září 1942 byla spolu s manželem a dalšími třinácti členy rodiny zatčena v rámci tzv. E-akce namířené proti příbuzným českých emigrantů (otec a bratr). Byla až do května 1945 vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích. Zde se 1944–1945, stala jednou z hlavních iniciátorek divadelních aktivit. Na improvizovaném jevišti nastudovala s ženskými spoluvězeňkyněmi jako režisérka DR 47– 48.[2]
Po válce v letech 1945–1949 pokračovalo angažmá v Národním divadle (DR 49–58), ukončené politickým rozhodnutím r. 1951 (bratr obviněn za vlastizradu a špionáž). Zbytek kariéry nuceně strávila ve Vesnickém divadle – 1952–1961 (DR 59–68). R. 1962 odešla do důchodu, r. 1969 byla rehabilitována.[2] V Praze XI, bydlela na adrese Grégrova 15.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Divadelní role[2]
[editovat | editovat zdroj]- Genevieva (R. Gignoux – M. Maurey – A. Savoir – J. Théry: Nezralé ovoce) jako host – 1927
- Eny (Emil Artur Longen: Osud trůnu habsburského) – 1927
- Liana (A. Picard, F. Carco: Klarina)
- Jaroslava Tichá (R. Jesenská: Je velká láska na světě)
- Freddie (U. Falena: Poslední lord)
- Julinka (O. Blumenthal – G. Kadelburg: Hostinec U Bílého koníčka) – 1927
- Helenka Krulišová (J. Patrný: Muži nestárnou)
- Paša (A. I. Kuprin, dram. M. Miranová: Jáma [nevěstinec])
- Lota, Manchester-Girl (R. Bernauer – R. Österreicher: Rajská zahrada) – 1928
- Líza (G. B. Shaw: Pygmalion) jako host – 1928
- Adelaida Ivanovna (F. M. Dostojevskij, dramatz. B. Puťata: Idiot)
- Lucinka (Sarment: Miláček Leopold)
- Štěpánka (Marcel Achard: Marcelina)
- Gvendolina Fairfaxová (Oscar Wilde: Na čem záleží) – 1929
- Ethel Landrethová (G. Kelly: Craigova žena)
- Božena (F. X. Svoboda: Směry života) – 1930
- Prolog (J. Zeyer: Radúz a Mahulena)
- Ines (P. Calderón: Schovávaná na schodech)
- Dívka (Viktor Dyk: Zapomnětlivý) – 1931
- Hadačka (Georges Neveux: Julie aneb snář) – 1932
- Dolly (T. Lenotreová – Alain Saint-Ogan: Cvok a Brok cestují světem)
- Mařenka (Alan Alexander Milne: Žábák ze Žabího hrádku)
- Tabaki (Rudyard Kipling, dram. V. M. Volkenstejn: Mauglí)
- Arabela Moulton-Barrettová (R. Bessier: Alžběta Browningová) – 1933
- Terezka (V. Werner: Medvědí tanec)
- Marion (Olga Scheinpflugová: Houpačka)
- Král Ladislav (R. Medek: Jiří Poděbradský)
- Ethel Barlettová (William Somerset Maugham: Nedoceněné zásluhy)
- Kolportér (Aristofanes, ú. Jiří Frejka – Václav Lacina: Ptáci)
- Gisela (T. Musatescu: Valčík tonoucího Titaniku) – 1934
- Jeanine (A. P. Antoine – M. Lery: Koníčky na kolotoči)
- Kateřina (B. Dean – M. Kennedyová: Věrná milenka)
- Julie (W. Shakespeare: Veta za vetu)
- Slavník (Stanislav Lom: Svatý Václav) – 1935
- Mája (O. J. Kornijčuk: Chirurg Platon Krečet) – 1936
- Růžena Pavlátová (Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou)
- Dcera (Karel Čapek: Bílá nemoc)
- Ljudmila (Maxim Gorkij: Vassa Železnovová)
- Phoebe (W. Shakespeare: Jak se vám líbí)
- Blandina (Jean Cocteau: Očarovaný život) – 1937
- Neť (V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota)
- Blažena (Gustave Flaubert, dram. G. Baty: Paní Bovaryová)
- Druhá Eumenidka (Jean Giraudoux: Nová Elektra)
- Krystýna (Ladislav Stroupežnický: Naši furianti)
- Lenka (Alois Jirásek: M. D. Rettigová)
- Václav II. (V. Hilbert: Falkenštejn) – 1938
- (Axel Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen) – 1944
- (Ph. Stuart – A. Stuartová: Šestnáctiletá) – 1945
- Duňaška (Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba) – 1945
- Melanie (Robert Ardrey: Skála blesků)
- Prosperina Garnettová (G. B. Shaw: Candida)
- Larvička (Karel a Josef Čapkové: Ze života hmyzu) – 1946
- Panopa (Jean Racine: Faidra) – 1947
- Horačka (Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša)
- Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů) – 1948
- Sestra Marta (Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu)
- Mařenka (Dalibor C. Faltis: Chodská nevěsta)
- Teta (A. S. Puškin, dram. J. Pokorný: Jevgenij Oněgin) – 1949
- Mariana (Molière: Lakomec) – 1952
- Kruglová (A. N. Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení)
- Ljuba (F. Gennadij: Návrat domů) – 1953
- Strouhalka (A. Mrštík – V. Mrštík: Maryša) – 1954
- Kratochvílová (J. Neuberg – František Smažík – F. Vlček: U nás v Darmochlebech) – 1955
- Matrena Afanasjevna (Cezar Samoljovič Solodar: V šeříkovém sadu) – 1956
- Konstancie Lvovna (Leonid Leonov: Obyčejný člověk) – 1956
- Mařata (V. K. Klicpera: Ženský boj) – 1957
- Paní van Hautenová (K. Stanislav: Omyl profesora Somola) – 1958
- Chůva (Alexej Nikolajevič Arbuzov: Irkutská historie) – 1960.
Filmové role[3]
[editovat | editovat zdroj]- Jindra, hraběnka Ostrovínová: komorná Růženka – 1933
- Na růžích ustláno: sekretářka firmy Lila – 1934
- Trhani: Markova žena – 1936
- Panenství: Tereza prodávající v automatu – 1937
- Věra Lukášová: Hanička – 1939
- Až se vrátíš...: Julie Drábková – 1947
- O ševci Matoušovi: Vančurová – 1948
- Revoluční rok 1848: dělnice v Portheimce – 1949
- Divotvorný klobouk: šenkýřka – 1952
- Nástup: Postatová – 1952
- Cirkus bude!: Jendova matka – 1954
- Jan Žižka: Matka studenta Ješka – 1955
- Zlatá reneta: teta Moulisová – 1965
- Zločin v dívčí škole: profesorka tělocviku – 1965
- Ztracená tvář: hysterka – 1965
Televizní film[3]
[editovat | editovat zdroj]- Hadrián z Římsů – 1954
- Bílé dveře – 1967
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 30.
- ↑ a b c d Bechyňová, Jarmila – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jarmila Šnejdárková- Bechyňová
- Jarmila Bechyňová v České divadelní encyklopedii