Přeskočit na obsah

Jarmila Šnejdárková-Bechyňová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarmila Šnejdárková-Bechyňová
Narození27. listopadu 1906
Prostějov
Úmrtí18. července 1992 (ve věku 85 let)
Praha
Povoláníherečka
Národnostčeská
Manžel(ka)Vladimír Šnejdárek
DětiJarmila Turnovská, Miloslava Stránská
RodičeRudolf Bechyně, Františka Hyánková
PříbuzníMagdaléna Kristenová (vnučka)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jarmila Šnejdárková-Bechyňová (27. listopadu 1906 Prostějov? – 18. července 1992 Praha) byla moravská herečka.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou významného českého sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně (1881–1948) a Františky Bechyňové-Hyánkové (1882–1963). Měla bratra Zdeňka (1905–1974), podnikatele, důstojníka, politika a sestru. R. 1929 se provdala za grafika a ilustrátora Vladimíra Šnejdárka (1904–1943), s nímž měla dvě dcery, Jarmilu Turnovskou (1930–2010) scenáristku a dramaturgyni a Miloslavu Stránskou.

Po 1. světové válce, když se otec stal poslancem Revolučního národního shromáždění, rodina přesídlila z Prostějova do Prahy, kde Jarmila vystudovala Městské dívčí reálné gymnázium (maturita 1925). Během studií hrála ochotnicky divadlo. Po hostování v Národním divadle – divadelní role (DR 1), začala hrát v Divadle Vlasty Buriana 1927 (DR 2), potom v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě 1927–1928 (DR 3–9).[2]

Následovalo angažmá v Národním divadle 1928–1940 (DR 10–46), přerušené plicním onemocněním, kdy odešla do invalidního důchodu. V září 1942 byla spolu s manželem a dalšími třinácti členy rodiny zatčena v rámci tzv. E-akce namířené proti příbuzným českých emigrantů (otec a bratr). Byla až do května 1945 vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích. Zde se 1944–1945, stala jednou z hlavních iniciátorek divadelních aktivit. Na improvizovaném jevišti nastudovala s ženskými spoluvězeňkyněmi jako režisérka DR 47– 48.[2]

Po válce v letech 1945–1949 pokračovalo angažmá v Národním divadle (DR 49–58), ukončené politickým rozhodnutím r. 1951 (bratr obviněn za vlastizradu a špionáž). Zbytek kariéry nuceně strávila ve Vesnickém divadle – 1952–1961 (DR 59–68). R. 1962 odešla do důchodu, r. 1969 byla rehabilitována.[2] V Praze XI, bydlela na adrese Grégrova 15.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role[2]

[editovat | editovat zdroj]
  1. Genevieva (R. Gignoux – M. Maurey – A. Savoir – J. Théry: Nezralé ovoce) jako host – 1927
  2. Eny (Emil Artur Longen: Osud trůnu habsburského) – 1927
  3. Liana (A. Picard, F. Carco: Klarina)
  4. Jaroslava Tichá (R. Jesenská: Je velká láska na světě)
  5. Freddie (U. Falena: Poslední lord)
  6. Julinka (O. Blumenthal – G. Kadelburg: Hostinec U Bílého koníčka) – 1927
  7. Helenka Krulišová (J. Patrný: Muži nestárnou)
  8. Paša (A. I. Kuprin, dram. M. Miranová: Jáma [nevěstinec])
  9. Lota, Manchester-Girl (R. Bernauer – R. Österreicher: Rajská zahrada) – 1928
  10. Líza (G. B. Shaw: Pygmalion) jako host – 1928
  11. Adelaida Ivanovna (F. M. Dostojevskij, dramatz. B. Puťata: Idiot)
  12. Lucinka (Sarment: Miláček Leopold)
  13. Štěpánka (Marcel Achard: Marcelina)
  14. Gvendolina Fairfaxová (Oscar Wilde: Na čem záleží) – 1929
  15. Ethel Landrethová (G. Kelly: Craigova žena)
  16. Božena (F. X. Svoboda: Směry života) – 1930
  17. Prolog (J. Zeyer: Radúz a Mahulena)
  18. Ines (P. Calderón: Schovávaná na schodech)
  19. Dívka (Viktor Dyk: Zapomnětlivý) – 1931
  20. Hadačka (Georges Neveux: Julie aneb snář) – 1932
  21. Dolly (T. Lenotreová – Alain Saint-Ogan: Cvok a Brok cestují světem)
  22. Mařenka (Alan Alexander Milne: Žábák ze Žabího hrádku)
  23. Tabaki (Rudyard Kipling, dram. V. M. Volkenstejn: Mauglí)
  24. Arabela Moulton-Barrettová (R. Bessier: Alžběta Browningová) – 1933
  25. Terezka (V. Werner: Medvědí tanec)
  26. Marion (Olga Scheinpflugová: Houpačka)
  27. Král Ladislav (R. Medek: Jiří Poděbradský)
  28. Ethel Barlettová (William Somerset Maugham: Nedoceněné zásluhy)
  29. Kolportér (Aristofanes, ú. Jiří Frejka – Václav Lacina: Ptáci)
  30. Gisela (T. Musatescu: Valčík tonoucího Titaniku) – 1934
  31. Jeanine (A. P. Antoine – M. Lery: Koníčky na kolotoči)
  32. Kateřina (B. Dean – M. Kennedyová: Věrná milenka)
  33. Julie (W. Shakespeare: Veta za vetu)
  34. Slavník (Stanislav Lom: Svatý Václav) – 1935
  35. Mája (O. J. Kornijčuk: Chirurg Platon Krečet) – 1936
  36. Růžena Pavlátová (Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou)
  37. Dcera (Karel Čapek: Bílá nemoc)
  38. Ljudmila (Maxim Gorkij: Vassa Železnovová)
  39. Phoebe (W. Shakespeare: Jak se vám líbí)
  40. Blandina (Jean Cocteau: Očarovaný život) – 1937
  41. Neť (V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota)
  42. Blažena (Gustave Flaubert, dram. G. Baty: Paní Bovaryová)
  43. Druhá Eumenidka (Jean Giraudoux: Nová Elektra)
  44. Krystýna (Ladislav Stroupežnický: Naši furianti)
  45. Lenka (Alois Jirásek: M. D. Rettigová)
  46. Václav II. (V. Hilbert: Falkenštejn) – 1938
  47. (Axel Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen) – 1944
  48. (Ph. Stuart – A. Stuartová: Šestnáctiletá) – 1945
  49. Duňaška (Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba) – 1945
  50. Melanie (Robert Ardrey: Skála blesků)
  51. Prosperina Garnettová (G. B. Shaw: Candida)
  52. Larvička (Karel a Josef Čapkové: Ze života hmyzu) – 1946
  53. Panopa (Jean Racine: Faidra) – 1947
  54. Horačka (Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša)
  55. Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů) – 1948
  56. Sestra Marta (Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu)
  57. Mařenka (Dalibor C. Faltis: Chodská nevěsta)
  58. Teta (A. S. Puškin, dram. J. Pokorný: Jevgenij Oněgin) – 1949
  59. Mariana (Molière: Lakomec) – 1952
  60. Kruglová (A. N. Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení)
  61. Ljuba (F. Gennadij: Návrat domů) – 1953
  62. Strouhalka (A. Mrštík – V. Mrštík: Maryša) – 1954
  63. Kratochvílová (J. Neuberg – František Smažík – F. Vlček: U nás v Darmochlebech) – 1955
  64. Matrena Afanasjevna (Cezar Samoljovič Solodar: V šeříkovém sadu) – 1956
  65. Konstancie Lvovna (Leonid Leonov: Obyčejný člověk) – 1956
  66. Mařata (V. K. Klicpera: Ženský boj) – 1957
  67. Paní van Hautenová (K. Stanislav: Omyl profesora Somola) – 1958
  68. Chůva (Alexej Nikolajevič Arbuzov: Irkutská historie) – 1960.  

Filmové role[3]

[editovat | editovat zdroj]
  • Jindra, hraběnka Ostrovínová: komorná Růženka – 1933
  • Na růžích ustláno: sekretářka firmy Lila – 1934
  • Trhani: Markova žena – 1936
  • Panenství: Tereza prodávající v automatu – 1937
  • Věra Lukášová: Hanička – 1939
  • Až se vrátíš...: Julie Drábková – 1947
  • O ševci Matoušovi: Vančurová – 1948
  • Revoluční rok 1848: dělnice v Portheimce – 1949
  • Divotvorný klobouk: šenkýřka – 1952
  • Nástup: Postatová – 1952
  • Cirkus bude!: Jendova matka – 1954
  • Jan Žižka: Matka studenta Ješka – 1955
  • Zlatá reneta: teta Moulisová – 1965
  • Zločin v dívčí škole: profesorka tělocviku – 1965
  • Ztracená tvář: hysterka – 1965

Televizní film[3]

[editovat | editovat zdroj]
  • Hadrián z Římsů – 1954
  • Bílé dveře – 1967

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 30. 
  2. ↑ a b c d Bechyňová, Jarmila – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jarmila_Šnejdárková-Bechyňová&oldid=23975544“