Vlastimil Sehnal
| Vlastimil Sehnal | |
|---|---|
| 1. předseda hnutí SPORTOVCI | |
| Ve funkci: 27. července 2017 – 11. srpna 2019 | |
| Předchůdce | subjekt vznikl |
| Nástupce | Miroslav Procházka |
| 3. senátor za obvod č. 49 – Blansko | |
| Ve funkci: 13. listopadu 2004 – 13. listopadu 2010 | |
| Předchůdce | Stanislav Bělehrádek |
| Nástupce | Jozef Regec |
| Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 30. ledna 1990 – 5. června 1990 | |
| Starosta obce Lipůvka | |
| Ve funkci: 2000 – 7. listopadu 2006 | |
| Předchůdce | Antonín Adolf |
| Nástupce | Alena Kristýnová |
| Zastupitel obce Lipůvka | |
| Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 16. října 2014 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ODS (1991–?) SPORTOVCI (2017–2019) |
| Nestraník | |
| ve SL FS | OF (1990) |
| Narození | 27. února 1959 (65 let) Brno  Československo |
| Choť | ženatý |
| Děti | tři děti |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vlastimil Sehnal (* 27. února 1959 Brno[1]) je český politik a podnikatel, v letech 2004 až 2010 senátor za obvod č. 49 – Blansko, v roce 1990 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, v letech 2000 až 2006 starosta obce Lipůvka na Blanensku, bývalý člen ODS. V letech 2017 až 2019 předsedal hnutí SPORTOVCI.
Vzdělání, profese a rodina[editovat | editovat zdroj]
Vyučil se v oboru zemědělec – mechanizátor. Podniká od roku 1988.[2] Patřil mezi první soukromé podnikatele, kteří svou živnost spustili ještě před listopadem 1989. Vlastnil malý autoservis. Profesně je k roku 1990 uváděn jako soukromý podnikatel – automechanik, bytem Lipůvka.[3]
Má tři děti.[4]
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
V listopadu 1989 se zapojil do budování Občanského fóra. 19. listopadu 1989 se účastnil roznášení letáků v Blansku a byl ještě krátce na několik hodin zadržen Státní bezpečností. Večer byl propuštěn a odjel do Prahy, kde se zapojil do činnosti OF. Jako aktivista Občanského fóra se zúčastňoval výjezdů do regionů, kde přesvědčoval veřejnost i nutnosti politických změn.[3]
V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 88 – Blansko, Jihomoravský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve Federálním shromáždění setrval do svobodných voleb roku 1990.[5][6] Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do nově ustavené Občanské demokratické strany.
Od roku 1994 byl trvale členem zastupitelstva obce Lipůvka za ODS, kam byl zvolen v komunálních volbách roku 1994 a opětovně ve volbách roku 1998, volbách roku 2002, volbách roku 2006 a volbách roku 2010.[7] V letech 2000–2006 byl navíc starostou Lipůvky.[8] Ve volbách v roce 2014 již nekandidoval.
Byl rovněž aktivní jako sportovní podnikatel a funkcionář. V období let 2003–2005 zastával post předsedy představenstva fotbalového klubu 1. FC BRNO a.s.. Působí ve firmách BALADOR BRNO, BALADOR–ESTE a BALADOR EKO.[8]
V roce 2004 se stal senátorem za senátní obvod č. 49 – Blansko, když jej v prvním kole porazila komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová v poměru 23,59 % ku 21,22 % hlasů. Sehnal však počet hlasů dokázal ve druhém kole zvrátit a vyhrál se ziskem 54,76 % všech platných hlasů.[9] V horní komoře byl členem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2010 svůj mandát v senátu neobhajoval.[10]
Před krajskými volbami roku 2008 měl údajně médiím poskytnout nahrávku[11], ve které se snažil zkompromitovat svého stranického kolegu a kandidáta na hejtmana Jihomoravského kraje Milana Venclíka tím, že ho obviňoval ze ztráty peněz, které měly putovat do stranické pokladny od vlivných podnikatelů.[12]
Po odchodu z vrcholné politiky se jeho jméno objevilo výrazněji v roce 2012. V květnu toho roku oznámil, že zahajuje hladovku na protest proti věznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové.[13] Později přestal být členem ODS. V polovině roku 2017 založil hnutí SPORTOVCI a stal se jeho prvním předsedou.[14]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kronika města Blanska 2004 [online]. blansko.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ http://www.denikpolitika.cz/politici/vlastimil-sehnal/zivotopis[nedostupný zdroj] Vlastimil Sehnal – životopis
- ↑ a b NÁVRH na volbu – nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Vlastimil Sehnal [online]. denikpolitika.cz [cit. 2013-03-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16.
- ↑ Počet obyvatel: 1 186 Osoba: Vlastimil Sehnal [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ a b Vlastimil Sehnal * 27. 2. 1959 [online]. nasipolitici.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-24.
- ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20041105&xobvod=49 Senátní volby 2004
- ↑ Volby 2010
- ↑ http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kradl-venclik-soud-nerekl-ne20081002.html Kradl Venclík? Soud neřekl ne
- ↑ Poslechněte si, jak se mluví o korupci v brněnské ODS [online]. tyden.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Exsenátor Sehnal drží hladovku za uvězněnou Tymošenkovou [online]. brnensky.denik.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Rejstřík politických stran a politických hnutí, Historie hnutí SPORTOVCI [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2017-09-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Vlastimil Sehnal profil na webu Senátu