Jan Machoň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Machoň
Jan Machoň.jpg
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1981
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS

Narození4. února 1921
Červená Lhota
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. dubna 1994 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
ChoťHedvika Machoňová, roz. Pokorná
RodičeJan Machoň a Františka roz. Cejpková
DětiJana a Michaela
Profesepolitik, knihovník, spisovatel, novinář, redaktor a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Machoň (4. února 1921 Červená Lhota27. dubna 1994 Praha[1][2][3]) byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou.[4][5] Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu[3].

Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných (Lidových) novin[3][4]. Přispíval do časopisů Dnešek (Přítomnost) a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem[3].

Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně[4]. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze.[5][6][7] Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí[8]. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...[9]

Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 88 – Brno-město-sever, Jihomoravský kraj). Mandát získal i ve volbách roku 1976 (obvod Brno-město-sever). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981.[10][11][12]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Úlomky porculánu, sbírka básní. 8. svazek ilegální edice Vysočina 1943[5]
  • Čtyřhlasý monolog, veršované pásmo pro rozhlas 1948. Náklad zlikvidován
  • Město se zvedlo : Malá jihlavská trilogie, tři historické povídky. Kraj. nakl. Havlíčkův Brod 1955
  • Vyděděnci (1. díl hist. románu), Kraj. nakl. Havlíčkův Brod 1957 + Blok Brno 1971
  • Život pro živé (2. díl hist. románu), Kraj. nakl. Havlíčkův Brod 1959 + Blok Brno 1972
  • Jasný všední den, Kraj. nakl. Havlíčkův Brod 1961 + Blok Brno 1976
  • Lázeňská ouvertura (novela) Blok Brno 1966
  • Život pro živé (částečně přepracované vydání knih Vyděděnci a Život pro živé v jednom svazku). Praha Melantrich 1985

Další práce[editovat | editovat zdroj]

  • Deset let tvorby Kamila Bednáře : literární studie. Brno 1948
  • Otevřená dlaň - F.V. Kříž. Studie o autorovi. Brno 1949
  • Nalezená minulost, minulost Moravy ve světle archeologie. Kraj. nakl. Brno 1951
  • Hrad nad městem, brožura o brněnském hradu Špilberk, Kraj. nakl. Brno 1956
  • Sto let práce a bojů novovčelnických textiláků, uspořádal podle rukopisu Prof. J. Muka, 1960

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Machoň [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. Machoň Jan [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d ZEJDA, Radovan; A KOL. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč: Akcent spol. s r.o., 2000. 232 s. ISBN 80-7268-104-4. S. 108–111. 
  4. a b c KOL. AUTORŮ. Gymnasium básníků : čítanka třebíčského gymnázia. Třebíč: Arca JiMfa, 1991. 
  5. a b c Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 22. 
  6. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  7. Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky) 
  8. SEDLÁČEK, Karel; NEVOLE, Milan. Balkón: fenomén listopadu 1989. 1. vyd. [s.l.]: EVA - Milan Nevole, 2010. 31 s. ISBN 978-80-904313-1-7. 
  9. "Česká televize není veřejnoprávní televizí", Rozhovor s Jiřím Hodačem [online]. virtually.cz [cit. 2015-03-02]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  12. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]