V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Alois Ugarte (starší)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alois Ugarte starší
Alois hrabě von Ugarte, 18. století
Alois hrabě von Ugarte, 18. století

Nejvyšší český a první rakouský kancléř
Ve funkci:
26. srpna 1802 – 18. listopad 1817
Panovník František II./I.
Předchůdce Prokop Lažanský z Bukové
Nástupce František ze Saurau

Státní a konferenční ministr pro vnitřní záležitosti
Ve funkci:
1813 – ?
Panovník František I.

Ministr financí
Ve funkci:
1813 – 1814
Panovník František I.

Císařský tajný rada
Ve funkci:
1791 – ?
Panovník Leopold II.

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
14. srpen 1787 – 1801
Panovník Josef II., Leopold II., František II.
Předchůdce Ludvík Cavriani
Nástupce Josef Karel z Dietrichsteinu

Prezident brněnského apelačního soudu
Panovník Josef II.

Dvorní rada
Ve funkci:
1786 – ?
Panovník Josef II.

Viceprezident haličského gubernia
Panovník Marie Terezie

Rada nad apelacemi (Čechy)
Ve funkci:
1769 – ?
Panovník Marie Terezie

Narození 15. prosince 1749
Úmrtí 18. listopadu 1817 (ve věku 67 let)
Štýrský Hradec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť Marie Josefa Černínová z Chudenic
Rodiče Jan Nepomuk Ugarte
Marie Vilemína Rabutin de Souches
Děti bezdětný
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1807 velkokříž řádu svatého Štěpána
zlatý Občanský čestný kříž
1817 rakouský Řád zlatého rouna (č. 881)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois hrabě Ugarte (15. prosince 174918. listopadu 1817 Štýrský Hradec) byl rakouský úředník a státník.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Majetek Ugartů - Starý zámek v Jevišovicích
Velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána získal v roce 1807
Erb hrabat Ugartů

Příbuzenstvo
otec Jan Nepomuk Ugarte
matka Marie Vilemína Rabutin de Souches
manželka Marie Josefa Černínová z Chudenic
bratr Jan Nepomuk Ugarte
sestra Marie Leopoldina, provdaná Klebelsbergová
sestra Marie Anna, provdaná Hausperská z Fanálu a později Mitrovská
švagr Prokop Klebelsberg
švagr Jan Nepomuk Hausperský z Fanálu
švagr Jan Křtitel Mitrovský
synovec Klemens Ugarte
synovec Maxmilián Ugarte
synovec Alois Ugarte (mladší)
1784–1845
synovec Antonín Bedřich I. Mitrovský
1770–1842
prasynovec Josef Ugarte
1804–1862

Pocházel z původem baskického rodu Ugartů usazeného na Moravě od 17. století. Narodil se jako mladší syn hraběte Jana Nepomuka Ugarteho, předsedy dolnorakouského zemského soudu a ředitele dvorského divadla ve Vídni, a jeho manželky hraběnky Marie Vilemíny Rabutin de Souches, od jejíž rodiny koupili Ugartové panství Jevišovice. Ze synů jeho staršího bratra Jana Nepomuka se Alois stal také nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem, Maxmilián spravoval rodinné statky a Clemens nastoupil vojenskou dráhu. Kromě bratra měl i dvě sestry - Marii Leopoldinu provdanou za hraběte Prokopa Klebelsberga a Marii Annu provdanou nejdříve za barona Jana Nepomuka Hausperského z Fanálu a poté za hraběte Jana Křtitele Mitrovského. Jeho synovcem tak byl i nejvyšší kancléř Antonín Bedřich Mitrovský.

Od roku 1787 byl ženatý s hraběnkou Marií Josefou Černínovou, manželství však zůstalo bezdětné. Univerzálním dědicem svých statků ustanovil svého tehdy ještě nezletilého prasynovce Josefa.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval tereziánskou rytířskou akademii a poté vstoupil do státních služeb. V roce 1769 se stal radou českého apelačního soudu, později byl viceprezidentem haličského gubernia. Na jeho počest byly volány německé kolonie v Galicii, Ugartsthal a Ugartsberg. V roce 1786 se stal dvorním radou. 14. srpna 1787 byl jmenován moravskoslezským gubernátorem a tím i moravským zemským hejtmanem. Stal se také prezidentem brněnského apelačního soudu. U příležitosti pražské korunovace Leopolda II. byl jmenován tajným radou. Po patnácti letech v úřadu ho při reorganizaci nejvyšší rakouské správy roku 1802 jmenoval František I. nejvyšším kancléřem. V letech 1805 a 1811 zastával při volbě olomouckého arcibiskupa funkci dvorského komisaře. V roce 1813 byl jako nejvyšší český a první rakouský kancléř jmenován státním a konferenčním ministrem pro vnitřní záležitosti, v letech 1813–1814 byl také krátce ministrem financí.

Jako protektor moravskoslezské hospodářské společnosti se zasloužil zejména o rozvoj chovu ovcí na svém statku Jevišovice, stejně jako na poručenských statcích Kravsko, Přímětice a Rosice. Na statku Kravska zavedl také chov tyrolského skotu.

Za své služby během napoleonských válek obdržel roku 1807 velkokříž řádu svatého Štěpána. Získal také zlatý Občanský čestný kříž. Několik dní před smrtí byl také vyznamenán Řádem zlatého rouna. Byla po něm pojmenována osada Ugartov, dnes součást Králova Pole v Brně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Portréty[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Prokop Lažanský z Bukové
Znak z doby nástupu Nejvyšší český a první rakouský kancléř
18021817
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František ze Saurau
Předchůdce:
Ludvík Cavriani
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
17871801
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef Karel z Ditrichštejna