V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Ludvík Cavriani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Cavriani
Erb rodu Cavriani

Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
13. srpen 1787 – 1790
Panovník Josef II.
Předchůdce František Antonín Nostic-Rieneck
Nástupce Jindřich František z Rottenhanu

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1782 – 1787
Panovník Josef II.
Předchůdce Jan Kryštof z Blümegenu
Nástupce Alois Ugarte (starší)

Místopředseda Nejvyššího justičního místa

Dvorský rada Nejvyššího justičního místa

Rada nad apelacemi

Dolnorakouský vládní rada

Přísedící dolnorakouského zemského práva
Ve funkci:
1759 – ?
Panovník Marie Terezie

Skutečný tajný rada

Císařský komorník

Narození 20. srpna 1739
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 24. prosince 1799 (ve věku 60 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Johana Novohradská z Kolovrat
Rodiče Maximilián Cavriani
Marie Terezie z Thürheimu
Děti Marie Terezie, provdaná hraběnka von Pergen
Alma mater Vídeňská univerzita
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Maximilián Cavriani
1704–1776
matka Marie Terezie z Thürheimu
1704-1772
manželka Johana Novohradská z Kolovrat
1749-1793
syn (1.) Maxmilián František Cavriani
1773–1837
syn (2.) František de Paula Antonín Cavriani
1774–?
dcera (3.) Johana Nepomucena Aloisie, provdaná Kollonitzová z Kollegrádu a podruhé Zichy zu Zich und Vásonykeő
1775–1854
syn (4.) Gabriel Antonín Cavriani
1778–1800
dcera (5.) Marie Terezie, provdaná Pergenová
1779–1853
syn (6.) Kryštof Cavriani
1780–1857
dcera (7.) (Marie Aloisie) Guidobaldine, provdaná Paarová
1783–1861
syn (8.) Ludvík Cavriani
1785–1793
dcera (9.) Marie Anna, provdaná Skrbenská
1787–1851
dcera (10.) Rosa (Melchiora) Cavrianiová
1788–1832/1833
syn (11.) Fridrich (Bedřich) Cavriani
1789–1859

Ludvík hrabě Cavriani, svobodný pán z Unter-Waltersdorfu (20. srpna 1739 Vídeň24. prosince 1799 Vídeň, celým jménem německy Ludwig Franz Xaver Bernhard Leonard Josef Graf von Cavriani, Freiherr von Unter-Waltersdorf) byl rakouský úředník.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn hraběte Maximiliána Cavrianiho (26. červen 1704 Fracstein (zu Seewis), kanton Graubünden - 6. říjen 1776 Linec), zakladatele rakouské větve rodu a nejvyššího hofmistra arcivévodkyně Marie Kristýny, a jeho manželky (sňatek 7. července 1727Linci) hraběnky Marie Terezie z Thürheimu (5. leden 1704 Linec - 30. prosinec 1772 Vídeň). Šestého ledna 1722 se oženil s hraběnkou Johanou Novohradskou z Kolovrat (11. červenec 1749 Košátky4. červen 1793 Seibersdorf, Dolní Rakousy) a měli spolu 11 dětí, z nichž dcera Marie Terezie (1779–1853) se stala snachou policejního prezidenta Jana Antonína z Pergenu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval vídeňskou univerzitu. Kariéru začal roku 1759 jako přísedící dolnorakouského zemského práva a dolnorakouský vládní rada. Později se stal českým apelačním radou a dvorským radou Nejvyššího justičního místa (k. k. Hofrat der Obersten Justizstelle), jehož byl později místopředsedou. Roku 1782 byl jmenován moravským zemským hejtmanem. Byl významným realizátorem josefinské politiky, reformoval zemskou správy Moravy, prosadil sloučení země se Slezskem a založil roku 1783 moravskoslezské gubernium jako zemský vrcholný vládní úřad. Úředníky nově soustředil do Dikasteriálního paláce (bývalého augustiniánského kláštera). V letech 1787–1790 byl nejvyšším českým purkrabím a guvernérem. Byl také císařským komořím a skutečným tajným radou, protektorem Moravskoslezské hospodářské společnosti a Moravskoslezského chudinského fondu.

Velkostatkář[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil velkostatky Seibersdorf, Reisenberg v Dolních Rakousech, Unter-Waltersdorf a Schöngraben v Horních Rakousech a vídeňský palác.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

"Dissertatio iuridica de liberis in conditione positis" (dizertační práce)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek Zweiter Band. Wien: Franz Seizer, 1795. Dostupné online. S. 28. (ger) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Profil na webu univerzity ve Štýrském Hradci

Portréty[editovat | editovat zdroj]

Rytina v rakouském obrazovém archivu

Předchůdce:
František Antonín Nostic-Rieneck
Znak z doby nástupu Nejvyšší purkrabí Království českého
17871790
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich František z Rottenhannu
Předchůdce:
Jan Kryštof z Blümegenu
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
17821787
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alois Ugarte