Karl Hesse
| Dr. Karl Hesse | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1878 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 22. září 1829 Šternberk  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. března 1907 Rýmařov  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Hesse, v matrice jako Franz Carl Hesse[1] (22. září 1829 Šternberk[2][1] – 14. března 1907 Rýmařov[3][2]), byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Jeho otcem byl měšťan z Šternberka Josef Hesse, matkou byla Anna Fidler.[2] Karl Hesse se veřejně angažoval během revolučního roku 1848, kdy působil v Akademické legii.[3] Působil jako notář v Rýmařově.[4] Tuto profesi vykonával až do své smrti, kdy je uváděn jako nejstarší notář na Moravě. Město Rýmařov mu udělilo čestné občanství.[3] Zasloužil se o prosazení výstavby železniční tratě z Valšova do Rýmařova.[5]
V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v září 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Šternberk, Rýmařov. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v prosinci 1871 a zemských volbách v roce 1878.[6] V roce 1871 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované.[7]
Zemřel v březnu 1907 po dlouhé nemoci.[3] Bylo mu 77 let. Uvádí se jako vdovec.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Kniha narozených Šternberk 1828–1837, s. 51.
- ↑ a b c d Kniha zemřelých Rýmařov, 1890–1909, f. 360.
- ↑ a b c d Dr. Hesse – gestorben. Mährisches Tagblatt. Březen 1907, čís. 62, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Neue Freie Presse, 5. 12. 1871, s. 22.
- ↑ Zdravotnictví na Rýmařovsku od 15. století [online]. rymarovsko.blog.cz [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-28.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Neue Freie Presse, 14. 12. 1871, s. 9.