Deštenský hřbet
Deštenský hřbet | |
---|---|
Rozhledna na Velké Deštné | |
Nejvyšší bod | 1116 m n. m. (Velká Deštná) |
Nadřazená jednotka | Orlický hřbet |
Sousední jednotky | Vrchmezský hřbet, Říčské rozsochy, Kunštátský hřbet, Orlickozáhorská brázda |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Divoká Orlice |
Souřadnice | 50°18′ s. š., 16°23′24″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Deštenský hřbet je geomorfologický podokrsek Orlických hor. Nachází se v jejich severní části a ve východní části Královéhradeckého kraje v okresu Rychnov nad Kněžnou. Nejvyšší horou hřbetu je Velká Deštná (1116 m), která je zároveň nejvyšší horou celého pohoří.
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Deštenský hřbet náleží do geomorfologického celku Orlické hory, podcelku Deštenská hornatina a okrsku Orlický hřbet.[1] V rámci Orlického hřbetu jej na jihovýchodě odděluje od Kunštátského hřbetu sedlo mezi vrcholy Koruna a Homole a na severozápadě od Vrchmezského hřbetu sedlo mezi vrcholy Malá Deštná a Šerlich. Od Říčských rozsoch ho na západě oddělují údolí Bělé a Zdobnice. Východní svahy spadají do Orlickozáhorské brázdy.
Geomorfologické členění Orlických hor | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
DEŠTENSKÁ HORNATINA |
Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m)
Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
Orlické rozsochy | ||
Orlickozáhorská brázda | nečlení se (bezejmenný, 790 m)
| |
MLADKOVSKÁ VRCHOVINA |
Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 704 m)
|
Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m)
| |
BUKOVOHORSKÁ HORNATINA |
Orličský hřbet | |
Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]V hlavním hřbetu
[editovat | editovat zdroj]- Velká Deštná (1116 m) – nejvyšší vrchol Orlických hor
- Koruna (1101 m)
- Jelenka (1085 m)
- Malá Deštná (1090 m)
Boční vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Maruša (1043 m)
- Vápenný vrch (953 m) – spočinek, skalní útvar Sfinga chráněný jako přírodní památka
- Zadní hora (929 m) – spočinek
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Kunštátský hřbet spadá do povodí Divoké Orlice, která protéká pod jeho východními svahy. Tamtéž spadají i říčky Zdobnice a Bělá odvodňující západní svahy. V sedle mezi Velkou a Malou Deštnou se nachází rašeliniště Jelení lázeň, které je chráněno jako přírodní rezervace.
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Převažující hospodářské smrčiny jsou ve většině vrcholového prostoru hřbetu vykáceny. Zbytek přirozeného smíšeného porostu dřevin autochtonní provenience je chráněn v prostoru národní přírodní rezervace Trčkov nacházející se ve východních svazích Velké a Malé Deštné.
Komunikace
[editovat | editovat zdroj]Jedinou silniční komunikací vedoucí přes hřeben Orlických hor v prostoru Deštenského hřbetu je silnice II/311 z Deštného do Orlického Záhoří, která prochází sedlem v jeho severním zakončení. Nachází se zde i parkoviště a místo je významným turistickým východiskem. Jinak je hřbet obsluhován lesními cestami různých kvalit. Hřebenová cesta ze Šerlichu na Zemskou bránu je v celé své délce sledována červeně značenou Jiráskovou cestou a cyklotrasou 4071. Další trasy sestupují ze hřbetu do okolních údolí.
Stavby
[editovat | editovat zdroj]Trvale užívaná zástavba se v prostoru Deštenského hřbetu nenachází. Na vrcholu Velké Deštné stojí jednoduchá dřevěná rozhledna, u nedalekého rozcestí pak nevelký srub horské služby příležitostně provozovaný jako stánek s občerstvením. Po celé délce hřbetu se táhne linie lehkého opevnění vybudovaná před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu. Do východního svahu hřbetu stoupá několik lyžařských vleků.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)