Anenský hřbet
| Anenský hřbet | |
|---|---|
Anenský vrch | |
| Nejvyšší bod | 997 m n. m. (Anenský vrch) |
| Nadřazená jednotka | Orlický hřbet |
| Sousední jednotky | Kunštátský hřbet, Říčské rozsochy, Podorlická pahorkatina, Bartošovická vrchovina, Orlickozáhorská brázda |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Povodí | Divoká Orlice |
| Souřadnice | 50°13′ s. š., 16°30′40″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anenský hřbet (německy společně s Kunštátským hřbetem Böhmer Kamm) je geomorfologický podokrsek Orlických hor. Nachází se v jejich centrální části a ve východní části Královéhradeckého kraje v okresu Rychnov nad Kněžnou. Nejvyšší horou hřbetu je Anenský vrch (997 m).[1]
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Anenský hřbet náleží do geomorfologického celku Orlické hory, podcelku Deštenská hornatina a okrsku Orlický hřbet.[2] Od Kunštátského hřbetu – sousedního podokrsku v rámci Orlického hřbetu jej na severozápadě odděluje sedlo Mezivrší, od Říčských rozsoch údolí Hlubokého potoka a Říčky, od Podorlické pahorkatiny údolí Rokytenky. Hranice s Bartošovickou vrcnovinou na jihu probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic. Východní svahy hřbetu spadají do Orlickézáhorské brázdy.
| Geomorfologické členění Orlických hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
| DEŠTENSKÁ HORNATINA |
Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m)
Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
| Orlické rozsochy | ||
| Orlickozáhorská brázda | nečlení se (bezejmenný, 790 m)
| |
| MLADKOVSKÁ VRCHOVINA |
Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 704 m)
|
| Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m)
| |
| BUKOVOHORSKÁ HORNATINA |
Orličský hřbet | |
| Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem hřbetu je Anenský vrch s nadmořskou výškou 997 metrů. Asi 1,4 km severozápadně se nachází vrchol Mezivrší (949 m) a dalším vrcholem je bezejmenný vrchol s nadmořskou výškou 949 metrů cca 900 m jiho-jihozápadně od Anennského vrchu.[1]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Anenský hřbet spadá do povodí Divoké Orlice, která protéká pod jeho východními svahy. Významnějším potokem, který pramení na západním svahu je říčka Rokytenka.
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Anenský hřbet je porostlý téměř výhradně hospodářskými smrčinami, které jsou ve vrcholových partiích rozrušeny rozsáhlými pasekami. Louky se vyskytují v blízkosti obcí v dolních partiích, jejich pás přechází hřbet také v prostoru Panského Pole, malá luční enkláva je též v okolí osady Hadinec. Až na malou část na jižním zakončení se hřbet nachází na území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.[3] Na jihovýchodním svahu Anenského vrchu se nachází přírodní rezervace Černý důl.[4]

Komunikace
[editovat | editovat zdroj]V prostoru Panského Pole přechází hřbet silnice II/319 z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic. V jejím nejvyšším bodě se nachází v sezóně placené parkoviště. V zimě neupravovaná silniční komunikace z Říček do Orlického Záhoří prochází přes sedlo Mezivrší. Hřebenová cesta ze Šerlichu na Zemskou bránu je v celé své délce sledována červeně značenou Jiráskovou cestou a cyklotrasou 4071.
Stavby
[editovat | editovat zdroj]Civilní roztroušená zástavba zasahuje do vrcholových partií hřbetu pouze v prostoru Panského Pole, jinak se omezuje převážně na spodní části svahů. Hlavní hřeben sleduje linie lehkého i těžkého opevnění budovaného v druhé polovině třicátých let proti nacistickému Německu. V jeho rámci byla vybudována i dělostřelecká tvrz Hanička, která je v současnosti muzejně zpřístupněna.[5] Muzejně zpřístupněn je i objekt R-S 87 Průsek u Anenského vrchu[6] a R-S 72 Nízká u Panského Pole.[7] Objekt R-S 74 Na holém přímo na Panském Poli dnes slouží jako rekreační objekt Klubu vojenské historie Praha.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ CHKO Orlické hory na stránkách AOPK
- ↑ Černý důl na stránkách AOPK
- ↑ Dělostřelecká tvrz Hanička
- ↑ Objekt opevnění R-S 87
- ↑ Objekt opevnění R-S 72
- ↑ Branně-sportovní základna R-S 74
