Přeskočit na obsah

Jiráskova cesta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiráskova cesta
Základní informace
Typdálková turistická stezka
Délka162 km
ProvozovatelKČT
Datum otevření31. července 1921
Značeníčervená turistická značka červená značka
Obtížnoststřední
Lokalizace
PolohaOrlické hory, Podorlicko, Kladské pomezí, Broumovsko
ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°14′31″ s. š., 16°27′15″ v. d.
Map
Start/cílBroumov
Litomyšl
Nejvyšší bodVelká Deštná 1115 m n. m.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiráskova cesta či Cesta Aloise Jiráska je dálková (162 km) turistická značená trasa Klubu českých turistů vedoucí přes hřebeny Orlických hor z Litomyšle do Broumova. Cesta navazuje na historicky nejstarší značenou hřebenovku v Orlických horách (dnes také Orlickohorská magistrála). Tvoří tak alternativní příhraniční podhorskou spojnici Pardubického (okresy Ústí nad Orlicí a Svitavy) a Královéhradeckého kraje (okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod). Trasa, která je historicky pojmenována po slavném spisovateli Aloisi Jiráskovi, prochází regiony Podorlicka, Kladského pomezí a Broumovska.[1][2][3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vznik Jiráskovy cesty souvisí s nejstarší značenou turistickou stezkou vedoucí po hřebeni Orlických hor, která vznikla již na konci 19. století. S rozvojem turistiky v tomto regionu a jeho stoupající oblibou v období První republiky se Klub českých turistů rozhodl v roce 1921 pojmenovat část tehdy značeného úseku z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí jako Jiráskova horská cesta. Vyznačen byl Čeňkem Chyským, Josefem Sallačem a Karlem Březinou.[3]

Slavnostní otevření, kterého se osobně zúčastnil Alois Jirásek, proběhlo 31. července 1921 v 11 hodin před horskou boudou Panorama na Dříši v Deštném. Slavnosti, která měla jasný národnostní akcent (Orlické hory byly tehdy osídleny německy mluvícím obyvatelstvem), byli přítomni četní zástupci obcí, úřadů a turistických spolků, sokolové, hasiči, skauti a zejména obyvatelstvo českých obcí Podorlicka. Akce byla pojata jako dárek Klubu československých turistů k 70. narozeninám Aloise Jiráska. Při slavnostním otevření účinkovali hudebním vystoupením pěvecký odbor Sokola Hradec Králové a hudební spolek Dalibor z Rychnova nad Kněžnou.[4] Proslov přednesli Alois Jirásek, předseda Klubu československých turistů Jiří Stanislav Guth-Jarkovský a Jindřich Štemberka, který v roce 1915 zakoupil někdejší hospodu na Dříši, přestavěnou na turistickou boudu Panorama.

Po druhé světové válce byla červeně značená trasa postupně prodloužena na sever k Broumovu a na jih do Litomyšle a přejmenována na nynější Jiráskovu cestu.

Délka a průběh trasy

[editovat | editovat zdroj]

Úsek z Nového Města do Olešnice v Orlických horách a přes hlavní masiv Orlických hor k Rokytnici v Orlických horách měří asi 61 km. Následující úsek z Rokytnice přes Zemskou bránu, Mladkov a Suchý vrch do Jablonného cca 35 km.

Celá dnešní trasa (Broumov – Broumovské stěny – Police nad Metují – Hronov– Náchod – údolí Metuje – Nový Hrádek – Šerlich — Velká Deštná – Kunštátská kaple – Anenský vrch – tvrz Hanička (Rokytnice v Orlických horách) – Zemská brána – Mladkov – Suchý vrch – Jablonné nad Orlicí – Česká Třebová – Litomyšl) má kolem 170 km. Někdy se za začátek trasy považuje až Nový Hrádek (cca 11 km od Nového Města). Dle číslování KČT má úsek Broumov – Náchod číslo 0404, Náchod – Hanička číslo 0413 a úsek Hanička – Litomyšl 0444.[5]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavé přírodní a historické objekty na úseku Nové Město – Rokytnice:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Mapy.com. Mapy.com [online]. [cit. 2025-08-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ DAVID, Petr; LUDVÍK, Petr a SOUKUP, Vladimír. Kladské pomezí: Náchodsko a Broumovsko. Praha: Soukup & David, 2017. 208 s. (Česko všemi smysly). ISBN 978-80-86899-73-2. 
  3. ↑ a b Orlické hory - Jiráskova horská cesta. www.orlickehory.net [online]. [cit. 2025-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ RÝGR, Petr. Hory Orlické: na Jiráskově horské cestě: (ještě po devadesáti letech). 1. vyd. Pardubice: Lithos, 2011. 112 s. ISBN 978-80-903517-3-8. S. 8. 
  5. ↑ Plánovač tras KČT. www.trasy.kct.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-23. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DURMANOVÁ, Marie. Turistika na Rychnovsku mezi dvěma válkami. Časopis Národního muzea. Řada historická. 2014, roč. 183, č. 3–4, s. 39–44. ISSN 1214-0627. Dostupné také z: https://publikace.nm.cz/file/b3dbf95e0f31265034e44b0ffe666d4f/18639/ISSN_1214-0627_3-4_2014_pp_39-44.pdf
  • CHYSKÝ, Čeněk. Hory Orlické: na Jiráskově horské cestě. V Praze: Nakladatelství Pavla Körbra, 1922. 76 s. 37. svazek Körbrova průvodce po Čechách.
  • RÝGR, Petr. Hory Orlické: na Jiráskově horské cestě: (ještě po devadesáti letech). Foto Aleš Formánek. Pardubice: Lithos pro Knihovničku Rodinného výčepu v Přibyslavi, 2011. 95 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-903517-3-8.
  • SOKOL, Karel a HÉGR, Jan. 80 let Jiráskovy horské cesty. In: Orlické hory a Podorlicko. 2001, sv. 11, s. 78–88.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiráskova_cesta&oldid=25518803“