Bukovohorský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bukovohorský hřbet
Nejvyšší bod958 m n. m. (Buková hora)

Nadřazená jednotkaOrličský hřbet
Sousední
jednotky
Výprachtická vrchovina, Kladská kotlina, Suchovršský hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíTichá Orlice, Moravská Sázava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovohorský hřbet je geomorfologický podokrsek Orlických hor. Nachází se na jejich jihovýchodním okraji a ve východní části Pardubického kraje v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšším vrcholem hřbetu je Buková hora (958 m)[1].

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Bukovhorský hřbet náleží do geomorfologického celku Orlické hory, podcelku Bukovohorská hornatina a okrsku Orličský hřbet[2]. Od sousedního podokrsku (Suchovršský hřbet) v rámci Orličského hřbetu jej na severu odděluje Červenovodské sedlo. Rozsochy vybíhající západním a jižním směrem spadají do Výprachtické vrchoviny. Východní svahy spadají do Kladské kotliny.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

V Bukovohorském hřbetu se nachází pouhá trojice vrcholů, jejichž nadmořská výška klesá od jihu k severu:

Vrchol Špičáku (798 m) nacházející se jižněji za silnicí VýprachticeHeroltice již spadá do Výprachtické vrchoviny a je jejím nejvyšším bodem.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Osou hřbetu prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. V jihozápadním svahu Bukové hory pramení Moravská Sázava, východní svahy pak odvodňuje její levý přítok Březná. Západní a severozápadní svahy odvodňují levé přítoky Tiché Orlice.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vrcholové partie Bukovohorské hornatiny jsou porostlé téměř výhradně a souvisle hospodářskými smrčinami. V nižších polohách se objevují i listnaté porosty s převahou buku lesního, ještě níže pak louky. V prostoru vrcholu Na Planiskách se nachází rozsáhlá paseka.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Celý prostor Bukovohorského hřbetu kromě nevelké části na jihovýchodě zaujímá přírodní park Suchý vrch - Buková hora. Zasahuje sem i Ptačí oblast Králický Sněžník.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Silniční komunikace překonávající hřbet se nacházejí pouze na jeho okrajích. Přes Červenovodské sedlo na severu prochází silnice I/11 PrahaHradec KrálovéŠumperkOstrava, sedlem mezi Bukovou horou a Špičákem výše zmíněná silnice Výprachtice – Heroltice. Jinak je masív obsluhován systémem lesních cest různé kvality. Hřebenovou turistickou trasu zde obstarává zeleně značená turistická trasa 4234 Suchý vrchLanškroun, významná rozcestí jsou v prostoru Bukové hory a Červenovodského sedla. Prostorem hřbetu prochází i cyklistická trasa 4071.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Turistické informační centrum na Červenovodském sedle

Na Červenovodském sedle se nachází turistické informační centrum[3]. V prostoru Bukové hory se nachází ski-areál[4], jehož součástí je dvojice velkých lyžařských vleků ve směru od Čenkovic a v roce 2010 vybudovaná lanová dráha Červená Voda - Buková hora[5]. Systém běžkařských tras pokrývá celý prostor hřbetu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bukovohorský hřbet na Mapách.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. Informační centrum Červenovodské sedlo. www.cenkovice.com [online]. [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-08. 
  4. Ski-areál Čenkovice
  5. Lanová dráha Červená Voda - Buková hora na stránkách Lanové dráhy v České republice