Pastvinská vrchovina
| Pastvinská vrchovina | |
|---|---|
 Vrch Studený | |
| Nejvyšší bod | 766 m n. m. (Adam) |
| Nadřazená jednotka | Mladkovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Bartošovická vrchovina, Kladská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Tichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pastvinská vrchovina je geomorfologický okrsek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem v okresu Ústí nad Orlicí.
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (638[1] m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje tok Tiché Orlice a mezi obcemi Těchonín a Sobkovice pak silnici II/311. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[2]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu vrchoviny - Adamu (766[3] m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[4]
| Geomorfologické členění Orlických hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
| DEŠTENSKÁ HORNATINA |
Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m)
Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
| Orlické rozsochy | ||
| Orlickozáhorská brázda | nečlení se (bezejmenný, 790 m)
| |
| MLADKOVSKÁ VRCHOVINA |
Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 704 m)
|
| Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m)
| |
| BUKOVOHORSKÁ HORNATINA |
Orličský hřbet | |
| Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Adam (766 m) - nejvyšší vrchol vrchoviny
- Studený (Orlické hory) (722 m)
- Přední hraniční vrch (721 m) - východní rozsocha
- Zadní hraniční vrch (713 m) - východní rozsocha
- Bučina (677 m)
- Faltusův kopec (638 m)
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Pastvinské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Tichá odvodňuje východní svahy a část ležící východně od jejího toku. Na Divoké Orlici, která odvodňuje západní stranu, se nachází vodní nádrž Pastviny.
Vegetace[editovat | editovat zdroj]
Rozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v okolí vrcholů Adam a Studený a v prostoru přilehlém k Zemské bráně. Jinde se nevelké lesy střídají s polemi a loukami.
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík, kterou v Mladkově křižuje silnice II/311 přicházející z Jablonného nad Orlicí a překračující východní rozsochu směrem na hlavní část Orlických hor. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Trvalé osídlení[editovat | editovat zdroj]
Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[5], Vlčkovice, Sobkovice a Studené[6].
Turistické chaty[editovat | editovat zdroj]
Jedinou významnou turistickou chatou je Kašparova chata[7] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.
Československé opevnění[editovat | editovat zdroj]
Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.
Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]
Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z části kopíruje Jiráskova cesta. Z ní odbočuje několik tras sestupujících do bočních údolí.
Lyžařská centra[editovat | editovat zdroj]
V prostoru Patvinské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[8].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
- ↑ Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05.
- ↑ Obec Studené
- ↑ Kašparova chata na Adamu
- ↑ Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách. www.skimladkov.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.