Pastvinská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pastvinská vrchovina
Vrch Studený
Vrch Studený

Nejvyšší bod765 m n. m. (Adam)

Nadřazená jednotkaMladkovská vrchovina
Sousední
jednotky
Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Bartošovická vrchovina, Kladská kotlina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíTichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pastvinská vrchovina je geomorfologický okrsek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem v okresu Ústí nad Orlicí.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (637 m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje tok Tiché Orlice a mezi obcemi Těchonín a Sobkovice pak silnici II/311. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[1]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu vrchoviny - Adamu (765 m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[2]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Pastvinské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Tichá odvodňuje východní svahy a část ležící východně od jejího toku. Na Divoké Orlici, která odvodňuje západní stranu, se nachází vodní nádrž Pastviny.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v okolí vrcholů Adam a Studený a v prostoru přilehlém k Zemské bráně. Jinde se nevelké lesy střídají s polemi a loukami.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík, kterou v Mladkově křižuje silnice II/311 přicházející z Jablonného nad Orlicí a překračující východní rozsochu směrem na hlavní část Orlických hor. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Trvalé osídlení[editovat | editovat zdroj]

Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[3], Vlčkovice, Sobkovice a Studené[4].

Turistické chaty[editovat | editovat zdroj]

Jedinou významnou turistickou chatou je Kašparova chata[5] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.

Československé opevnění[editovat | editovat zdroj]

Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z části kopíruje Jiráskova cesta. Z ní odbočuje několik tras sestupujících do bočních údolí.

Lyžařská centra[editovat | editovat zdroj]

V prostoru Patvinské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[6].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
  3. Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. 
  4. Obec Studené
  5. Kašparova chata na Adamu
  6. Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách. www.skimladkov.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.