Orlickozáhorská brázda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Orlickozáhorská brázda
Orlickozáhorská brázda severní část
Orlickozáhorská brázda severní část

Nejvyšší bod 790 m n. m. (vrstevnice)

Nadřazená jednotka Deštenská hornatina
Sousední
jednotky
Deštenský hřbet, Kunštátský hřbet, Anenský hřbet, Bystřické hory
Podřazené
jednotky
Bedřichovecká část, Neratovská část

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko, PolskoPolsko Polsko
Povodí Divoká Orlice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlickozáhorská brázda je údolí a geomorfologický okrsek Orlických hor, který odděluje jejich hlavní hřbet od sousedních hor Bystřických.[1]

Poloha a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Orlickozáhorská brázda náleží do geomorfologického celku Orlické hory a podcelku Deštenská hornatina.[2] Dlouhá je asi 16 kilometrů a je orientována ve směru severozápad – jihovýchod. Počátek se nachází na Černém potoku severně od osady Bedřichovka, konec pak u obce Neratov. Dělí se na dvě samostatné části, které od sebe odděluje bezejmenný příčný potok na jižním okraji obce Orlické Záhoří. Severně od něj se nachází plošší Bedřichovecká část, jižně uzavřenější Neratovská část. Západně je brázda ohraničena hlavním hřebenem Orlických hor, konkrétně sousedními okrsky Deštenský hřbet, Kunštátský hřbet a Anenský hřbet. Východně je ohraničena Bystřickými horami. Osu brázdy tvoří tok Divoké Orlice, kterým je současně vedena i česko-polská státní hranice.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Maximální nadmořská výška brázdy je uměle stanovena na vrstevnici 790 metrů. V brázdě se nachází několik menších bezejmenných vrcholů s nadmořskou výškou okolo 700 metrů.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Celou délkou brázdy jsou vedeny dvě souběžné silniční komunikace, každá po jednom břehu Divoké Orlice, jedna striktně po českém a jedna po polském území. Jediným místem, kde jsou propojeny, je most spojující Orlické Záhoří a Mostowice. Na českém území se jedná o silnici II/311 spojující Deštné v Orlických horách a Bartošovice v Orlických horách. Turistické značené trasy obvykle spojují obydlené lokality Orlickozáhorské brázdy s hlavním hřebenem Orlických hor. V severní části se nachází naučná stezka Bedřichovka[3]

Zástavba[editovat | editovat zdroj]

V Orlickozáhorské brázdě se nachází zástavba několika obcí a osad. Plošší Bedřichoveckou část z větší části zaplňuje velká luční enkláva s obcí Orlické Záhoří a osadou Bedřichovka, na polské straně Mostowice a Lasówka. V uzavřenější Neratovské části jsou luční enklávy s osadami menší (Černá Voda, Nová Ves, Podlesí a Neratov, na polské straně Rudawa a Poniatów).

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Bedřichoveckou část vyplňuje rozsáhlá luční enkláva, v Neratovské části se střídají luční enklávy menší velikosti s pásy zalesněnými převážně hospodářskými smrčinami. Status přírodních rezervací získaly podmáčené a rašelinné louky zejména v severním zakončení brázdy (Bedřichovka, Trčkovská louka, Hraniční louka a Velká louka, v jižním zakončení pak Neratovské louky). Česká část brázdy se nachází na území CHKO Orlické hory.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Orlickozáhorská brázda na Mapách.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. .Naučná stezka Bedřichovka na stránkách region Orlické hory