Mladkovská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mladkovská vrchovina
Studený od jihovýchodu
Studený od jihovýchodu

Nejvyšší bod 765 m n. m. (Adam)
Poznámka nejnižší ze tří základních podřazených celků Orlických hor

Nadřazená jednotka Orlické hory
Sousední
jednotky
Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Deštenská hornatina, Kladská kotlina
Podřazené
jednotky
Pastvinská vrchovina, Bartošovická vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Tichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVB-2B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladkovská vrchovina je geomorfologický podcelek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem na rozhraní okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Mladkovská vrchovina se skládá ze dvou podřazených celků, které od sebe odděluje tok Divoké Orlice v prostoru Zemské brány.

Bartošovická vrchovina[editovat | editovat zdroj]

Bartošovická vrchovina leží severně od Zemské brány. Tok Divoké Orlice jí na východě odděluje od Bystřických hor, severní hranice se sousedním celkem v rámci Orlických hor - Deštenskou hornatinou probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic. Pod jižním svahem hlavního hřebenu vrchoviny na ní navazuje Podorlická pahorkatina[1]. Jejím nejvyšším vrcholem je Přední vrch (678 m). Vrchovina má tvar jednoho hlavního hřebenu prostého významnějších rozsoch navazujícího na hřeben Deštenské hornatiny a pokračujícího jihovýchodním směrem.

Pastvinská vrchovina[editovat | editovat zdroj]

Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (637 m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje přibližně tok Tiché Orlice. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[1]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu Mladkovské i Pastvinské vrchoviny - Adamu (765 m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[2]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Hlubší sedla se v rámci hlavního hřebenu Mladkovské vrchoviny vyskytují jen v jeho nejjižnější části. V severní části a na východní rozsoše jsou výškové rozdíly minimální.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Mladkovské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Na Divoké Orlici se pod západními svahy vrchoviny nachází vodní nádrž Pastviny.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlý zalesněný prostor tvoří hlavní hřeben Bartošovické vrchoviny. V prostoru Pastvinské vrchoviny se větší lesní celky nacházejí v okolí vrchů Adam a Studený. Výskyt luk a polí je zde ale častější.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory zahrnuje v rámci Mladkovské vrchoviny pouze prostor Zemské brány a k ní přilehlou část Bartošovické vrchoviny až k silnici Bartošovice - Kunvald[3].

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Prostorem Mladkovské vrchoviny procházejí silniční komunikace spíše příčně k hlavnímu hřebenu. Podélné veřejné komunikace se zde prakticky nevyskytují a vedou spíše po jejich obvodu. Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Trvalé osídlení[editovat | editovat zdroj]

Trvalé osídlení se ve vrcholových partiích vyskytuje pouze v jižní části Mladkovské vrchoviny. Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[4], Vlčkovice a Studené[5].

Turistické chaty[editovat | editovat zdroj]

V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější turistické chaty. Orlická chata[6] leží ve svahu severně od Zemské brány, Kašparova chata[7] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.

Československé opevnění[editovat | editovat zdroj]

Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Prostor Mladkovské vrchoviny je protkán turistickými trasami. Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z větší části kopíruje Jiráskova cesta. Za zmínku ještě stojí Naučná stezka Zemská brána.

Lyžařská centra[editovat | editovat zdroj]

V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[8].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
  3. Stránky Správy CHKO Orlické hory
  4. Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. 
  5. Obec Studené
  6. Orlická chata
  7. Kašparova chata na Adamu
  8. Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách. www.skimladkov.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.