Rudolf Schindler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
arch. Rudolf Schindler
Rudolf Schindler.jpg
Narození 14. dubna 1874
Úmrtí 9. srpna 1934 (ve věku 60 let)
Funkce předseda (1906–1908)
místopředseda (1914–1926)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Schindler (14. dubna 18749. srpna 1934) byl funkcionář a průkopník těžké atletiky v českých zemích a v Československu.

Sportovní začátky[editovat | editovat zdroj]

Sportu se věnoval od roku 1894 a jako většina jeho sportovních vrstevníků byl i on sportovcem všestranným, hlavně se věnoval cyklistice, lehké a později také těžké atletice. Roku 1899 se stal členem AC Sparta Praha, byl spolupracovníkem Václava Rudla a jeho bratří. Po řadu let byl místopředsedou klubu, později též jeho zástupcem v České atletické amatérské unii. Roku 1905 byl zvolen čestným kapitánem klubu za úspěšnou a záslužnou činnost. V následujícím roce byl zvolen předsedou Č.A.A.U., jímž zůstal i v létech 1907 a 1908. Řádná valná hromada Č.A.A.U mu 12. října 1908 udělila s ohledem na tuto záslužnou činnost čestné členství.

Aktivity v Československu[editovat | editovat zdroj]

Od této doby se věnoval výhradně těžké atletice. Připravil nový těžkoatletický svaz, který vznikl v roce 1910 pod názvem „Ústřední svaz těžké atletiky“. Arch. Schindler byl zvolen jeho prvním předsedou a zůstal jím až do převratu roku 1918. Kromě toho byl 1910 a 1911 předsedou K.A.Žižka v Praze. Po převratu došlo k fúzi obou v podstatě znepřátelených těžkoatletických svazů, totiž Č.S.A. a Ú.S.T.A. a na jeho popud vznikl roku 1920 nový celostátní svaz, nazvaný „Československý svaz těžké atletiky“. Byl rovněž zvolen jeho prvním předsedou a roku 1923 pak čestným předsedou, jímž zůstal až do svého skonu. Vedle toho byl čestným členem Severočeské župy a celé řady těžkoatletických klubů.

Aktivity na mezinárodním poli těžké atletiky[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Schindler byl rovněž dobrým reprezentantem československé těžké atletiky v zahraničí. Zvláště v Rakousku a Německu měl mezi starší sportovní generací četné přátelé. Rakouský, francouzský, maďarský, švédský a německý svaz mu věnovaly svá vyznamenání.

Dvanáct let (1914–1926) zasedal jako místopředseda v Českém a později v Československém olympijském výboru, kde velmi platně působil v oboru těžké atletiky. V roce 1912 byl vůdcem naší výpravy na OH ve Stockholmu a položil tam základy mezinárodní zápasnické federace.

Arch. Rudolf Schindler dokázal uhájit samostatnou účast pro české sportovce i po letních olympijských hrách v roce 1912 (Stockholm), přestože zástupci Rakouského svazu těžké atletiky vyvíjeli velký tlak k zařazení naší těžké atletiky do výpravy rakouské. Roku 1913 byl svolán první kongres mezinárodní federace do Berlína, jehož se jako předseda ÚSTA zúčastnil a docílil našeho definitivního přijetí, když prosadil zásadu sdružování národních svazů.

Poslední rozloučení[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. října 1934 uspořádal Český svaz těžké atletiky na počest zesnulého panychidu, na níž předseda Československého olympijského výboru prof. Dr. J.Gruss učinil projev, v němž znovu zhodnotil dílo i osobní vlastnosti arch. Rudolfa Schindlera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OKTÁBEC, Josef. 70 zápasnických let. Praha: STN, 1965. 79 s. 
  • Sto zápasnických let. 1. vyd. Praha: Svaz zápasu ČR, 1995. 171 s.