František Peřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Peřina
František Peřina jako generálporučík ve výslužbě, 2005
František Peřina jako generálporučík ve výslužbě, 2005
Narození 8. dubna 1911
Morava Morkůvky, Markrabství moravské, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. května 2006 (ve věku 95 let)
Česko Praha, Česko
Civilní činnost živnostník (výrobce laminátových člunů), zaměstnanec Weber Aircraft Corp.
Vojenská kariéra
Hodnost Squadron Leader/major letectva
(generálporučík ve výslužbě)
Doba služby 1929-1949
1949-1954 (Royal Air Force)
Sloužil ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
FrancieFrancie Francie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Československo Československé státní zřízení v exilu
Složka Československé letectvo (1929-1949)
Armée de l'air (1939-1940)
Royal Air Force (1940-1945, 1949-1954)
Jednotka 5. pozorovací letka
34. stíhací letka
36. stíhací letka
52. stíhací letka
Groupe de Chasse I/5
312. (československá) peruť RAF
Exeter Sector
Inspektorát československého letectva ve Velké Británii
Vojenské letecké učiliště Prostějov
Velel Sector Gunnery Leader Ibsley
Sector Gunnery Leader Turnhouse
Sector Gunnery Leader Coltishall
Letecká střelnice Malacky
Války druhá světová válka
Bitvy bitva o Francii
bitva o Británii
Vyznamenání Stužka řádu Bílého lva čtvrté třídy Řád Bílého lva
Stužka čsl. válečného kříže 1939 se snítkami za čtyřnásobné udělení Československý válečný kříž 1939
Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (3 ×)
Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně Československá medaile za zásluhy I. stupně
Stužka Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Stužka důstojníka řádu Čestné legie důstojník řádu Čestné legie
Stužka Croix de guerre (1939-1945) Francouzský válečný kříž 1939-1945 se čtyřmi palmami, dvěma stříbrnými a dvěma zlatými hvězdami
Stužka Hvězdy 1939-1945, se štítkem za bitvu o Británii Hvězda 1939-1945, se štítkem za účast v bitvě o Británii
Stužka Evropské hvězdy leteckých osádek Evropská hvězda leteckých osádek

František Peřina (8. dubna 1911 Morkůvky6. května 2006 Praha) byl československý bojový pilot, generálporučík, letecké eso druhé světové války přezdívaný Generál nebe. Český válečný hrdina, který se proslavil v bojích proti nacistické Luftwaffe ve Francii a Velké Británii.

Letcem v československé armádě[editovat | editovat zdroj]

Peřina v roce 1929 absolvoval Školu pro odborný dorost letectva Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Poté létal jako pilot pozorovacích Aero A-11, než v roce 1932 prodělal stíhací výcvik. Díky svému vynikajícímu pilotnímu umění byl v roce 1937 vybrán k reprezentaci Československa na IV. mezinárodním leteckém mítinku v Curychu. V roce 1938 dosáhl hodnosti rotmistr. V červnu 1939 unikl z Protektorátu do Polska, aby na konci července odplul do Francie. Tam vstoupil do Cizinecké legie, po vypuknutí války byl přeškolen na Curtissy Hawk 75 a v prosinci 1939 poslán ke GC I/5.

Za války[editovat | editovat zdroj]

František Peřina se během bitvy o Francii již 11. května 1940 stal prvním československým esem války,[1] a s jedenácti jistými a dvěma pravděpodobnými sestřely byl po kapitánu Aloisi Vašátkovi druhým nejúspěšnějším československým stíhačem bitvy.[2]

Po německém útoku zaznamenal šňůru vítězství, např. 10. května 1940 sestřelil 4 bombardéry Do 17, o den později He 111 a hned 12. května další dva Ju 87 jistě a dva pravděpodobně. Za tyto úspěchy byl i bez příslušného vzdělání povýšen do čs. hodnosti poručík letectva, což byl vůbec první takový případ u československého válečného letectva.[2] Na začátku června 1940 byl sestřelen nad Paříží a vážně zraněn. Z nemocnice se mu povedlo utéct a v srpnu 1940 dorazil do Velké Británie, kde byl v září zařazen ke 312. peruti. Bitvy o Británii se sice zúčastnil (peruť měla za úkol bránit Liverpool), ale své skóre rozšířil až v půlce roku 1942, na jehož konci dokončil operační turnus a do bojového létání se již nevrátil. Díky svému vynikajícímu střeleckému umění měl na starosti střelecký výcvik, později pracoval na Inspektorátu čs. letectva. Za svou leteckou kariéru získal 12 sestřelů jistě, 2 pravděpodobně a 1 poškozený, čímž se zařadil na místo čtvrtého nejúspěšnějšího československého stíhače.[3]

Věhlas a úctu si vysloužil zejména tehdy, když zcela sám zaútočil na skupinu letadel Luftwaffe, aby ochránil zbylé bombardéry ze své letky. „Přesila byla neúměrná, myslel jsem si, že budu zabit. Ve válce se ale uvažuje jinak - na vás nezáleží,“ komentoval své počínání v jednom z rozhovorů sám hrdina. Manévr odnesl prostřeleným předloktím a 16 střepinami v pravé noze.

V emigraci[editovat | editovat zdroj]

Po válce se usadil v Malackách, kde velel vojenské letecké střelnici. Nejtěžší období Peřina zažil s příchodem komunismu v únoru 1948. V dubnu 1949 se pak rozhodl emigrovat, společně s manželkou a kamarádem uletěl na sportovním letounu z Chocně do americké zóny obsazeného Německa. Po několika letech strávených v britské RAF a v Kanadě se nakonec usadil ve Spojených státech, kde se podílel mimo jiné na navrhování sedadel do kosmického programu Gemini a do proudového letadla Boeing 747.

Návrat do vlasti[editovat | editovat zdroj]

Do Česka se vrátil až v roce 1993. V rodné vlasti se mu následně konečně dostalo plného uznání. Prezident Václav Havel mu propůjčil státní vyznamenání - Řád Bílého lva za vynikající bojovou činnost, prezident Václav Klaus mu při příležitosti jeho 95. narozenin v dubnu 2006 udělil čestnou plaketu. Kromě toho získal Peřina řadu dalších domácích i zahraničních ocenění, například nejvyšší francouzské vyznamenání - Řád čestné legie. V roce 2000 zakládá společně s Martinem Stáhalíkem a Milanem Mikuleckým Historickou letku republiky československé

21. dubna 2006 byl převezen k hospitalizaci do pražské Ústřední vojenské nemocnice. Peřina zemřel 6. května 2006 na následky chronického onemocnění a celkové vyčerpání organismu. Jeho manželka Anna Peřinová-Klimešová, během války vězněná nacisty, zemřela jen o pár týdnů dříve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RAJLICH, Jiří. Na nebi sladké Francie: Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945. Svazek 1. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-03-9. Kapitola Chronologie událostí: 11. května 1940, s. 170.  
  2. a b RAJLICH, Jiří. PEŘINA František. In LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha : Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 223-224.
  3. RAJLICH, Jiří. František Peřina. Historie a plastikové modelářství. červen 2006, roč. XVI., čís. 6, s. 38-41. ISSN 1210-1427.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FAJTL, František. Generál nebe : podle vyprávění čs. válečného stíhače Františka Peřiny a jeho manželky Anny. 2.. vyd. Praha : Ostrov, 2002. 223 s. ISBN 80-86289-22-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]