Křížová cesta (Moravská Třebová)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křížová cesta v Moravské Třebové
Křížová cesta - kaple (Moravská Třebová).JPG
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice
Kód památky 31663/6-3225 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křížová cesta v Moravské Třebové na Svitavsku vede z města na východ na Křížový vrch. Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1] Je zakončena sochou kalvárie, která je chráněna samostatně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta byla postavena kolem roku 1723. Čtyři větší barokní kaple lemují cestu ke Kalvárii na Křížovém vrchu. V kaplích byla umístěna zastavení křížové cesty, takzvané Moravskotřebovské pašije.[2]

Poutní místo[editovat | editovat zdroj]

Kaple křížové cesty v Moravské Třebové

Křížová cesta začínala ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, pokračovala přes kamenný most Svatého Jana a poté stoupala na Křížový vrch ke Kalvárii, tvořené třemi kříži a barokním sousoším s postavami Panny Marie, svatého Jana a dvou andělů. Z celého plánovaného komplexu staveb vznikla pouze Kalvárie a čtyři barokní kaple Křížové cesty, lemující cestu na Křížový vrch. Dochovalo se též sousoší Loučení Krista s Pannou Marií umístěné na mostě při zámeckém mlýnu v ulici Jevíčská a sousoší Krista na hoře Olivetské, které se nachází pod Kalvárií.

Kalvárie, barokní sousoší Tří Křížů s postavami Panny Marie, svatého Jana a dvou andělů, je dílem sochaře Jiřího Pacáka z let 1730 – 1740.[3]

Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií (dvě figury) bylo vytvořeno roku 1722 nákladem zámeckého hejtmana Neudecka. Stojí na soklu umístěném na základové desce, sochy jsou v životní velikosti.

Sousoší Krista na hoře Olivetské (šest figur) je umístěno na stráni pod hřbitovním kostelem Nalezení Svatého Kříže, poblíž Kalvárie. Na současné místo bylo přeneseno ze zámeckého mostku. Autor díla je neznámý, sousoší je zachyceno na vedutě rytce Johanna Adama Denselbacha, který zemřel mezi lety 1718 – 1721.

Do souboru Moravskotřebovských pašijí, původně přivezených z Kunčiny, patří dále sousoší Kristus a Kaifáš (dvě figury) a Kristus korunovaný trním (jedna figura). Sochy byly později přeneseny do výklenků při presbyteriu děkanského kostela, nyní jsou uloženy ve františkánském klášteře v Moravské Třebové.

Okolí poutního místa[editovat | editovat zdroj]

Cesta z města na Křížový vrch vede po Schodech mrtvých, zřízených roku 1575. Schodiště je kryto šindelovou střechou a vchází se do něj renesančním portálem. Od schodiště vede cesta na městský hřbitov, který se nachází pod Kalvárií. Hřbitov byl založen roku 1499 Ladislavem z Boskovic, který byl také donátorem stavby kostela Povýšení Svatého Kříže na Křížového vrchu.

Do kostela Povýšení Svatého Kříže byly přeneseny tři dřevěné kříže, které původně stály na Křížovém vrchu. V kostele jsou umístěny za hlavním oltářem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 143193 : křížová cesta - čtyři kaple, sousoší Kristus na hoře Olivetské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Turistika.cz: Z Moravské Třebové na Křížový vrch.
  3. Moravská Třebová. Historie a památky: Křížová cesta. Archivováno 27. 11. 2015 na Wayback Machine

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAVLÍČKOVÁ, Ivana. Pravděpodobný fenomén Křížové cesty v Moravské Třebové. , 2009 [cit. 2015-09-13]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování. Vedoucí práce Pavlíček, Martin. Dostupné online.
  • STEHLÍK, Miloš. Moravskotřebovské pašije: [Kat. výstavy] : Moravská Třebová, Muzeum : 26. 3. – 24. 4 1994. Moravská Třebová: Městské kulturní a informační středisko, 1994, Nestr.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]